Hollywoodská hvězda za volantem. Paul Newman závodil až do 80 let!

Paul Newman je nejen slavný herec, ale i vášnivý automobilový závodník. Před pár dny by oslavil 100. narozeniny. Jeho kariéra sahala od nezapomenutelných filmových rolí až po úspěchy na závodních tratích, kde se proslavil jako majitel týmu a vítěz čtyř národních šampionátů. Přestože začal závodit až ve čtyřiceti letech, jeho vášeň pro motorismus ho provázela až do osmdesátky. Připomeňte si příběh Paula Newmana zaměřený i na méně známou stránku jeho života, která z něj udělala legendu nejen na filmovém plátně, ale i na závodní dráze.   Všem je hlavně známý ze svých nezapomenutelných filmových rolí. Patřil k výrazným postavám filmového průmyslu, ale dokázal se prosadit i v dalším odvětví, a to v motorismu jako automobilový závodník. Paul Newman nejen závodil, ale byl i majitelem závodního týmu. V neděli 26. ledna 2025 jsme si připomněli 100 let od jeho narození.

V průběhu své kariéry vytvořil Paul Newman hned celou řadu nezapomenutelných rolí. Do povědomí diváků se zapsal hlavními úlohami ve filmech Kočka na rozpálené plechové střeše, Hazardní hráč, Hud, Hombre, Frajer Luke, Život a doba soudce Roye Beana, Skleněné peklo nebo Cesta do zatracení.

Filmoví fanoušci si jej také mohou pamatovat jako parťáka Roberta Redforda ve filmech Butch Cassidy a Sundance Kid a Podraz. Jednou z méně známých kapitol jeho života je automobilové závodění. Tato skutečnost je asi většině filmových fanoušků Paula Newmana všeobecně známá, ale nejspíš ji dopodrobna příliš nezkoumali.

Narodil se 26. ledna 1925 v Shaker Heights ve státě Ohio jako Paul Leonard Newman. Jeho otec byl Arthur Samuel Newman (1893–1950), syn Simona Neumanna a Hannah Cohnové (1857–1913), židovských imigrantů z Maďarska a Polska. Matka Terézia, rozená Fecková (1899–1982) byla Slovenka, narodila se v obci Ptičie nedaleko Humenného. Měl ještě staršího bratra Arthura (1924–2020), který byl filmový manažer a také herec.

Za II. světové války Newman sloužil u námořního letectva US Navy, jako radista – střelec na torpédovém bombardéru Grumann TBF Avenger. Původně se zapsal se do výcvikového programu pilotů Navy V-12 na Yale University, ale byl vyřazen pro barvoslepost.



Později ale vyprávěl, že to bylo „trochu složitější“ než jen barvoslepost. Nedokázal prý řešit matematické záležitosti, které povolání pilota vyžaduje. Následný test zjistil, že barvoslepý nebyl. Následoval výcvikový tábor s výcvikem radisty a zadního střelce. Jako střelec si vedl špatně a přítel ze služby líčil v Newmanových posmrtných memoárech, že jeho přátelé lhali velitelům námořnictva, aby mohl projít.

Jako radista-střelec byl se svou jednotkou přidělen na letadlovou loď Bunker Hill spolu s dalšími letci, před bitvou o Okinawu na jaře 1945. Pilota jeho letounu ale bolelo ucho a tak byl i s posádkou uzemněn. Zbytek jejich eskadry odletěl na Bunker Hill a vydal se do akce. O několik dní později na loď zaútočili japonští kamikadze zabili několik stovek členů posádky a letců, včetně členů jeho jednotky.

V případě závodnické kariéry Paula Newmana se skloňují především tři automobilové značky. Datsun, Nissan a Porsche. Sám Newman závodil až do svých 80 let!

K závodění se dostal pozdě, své první závodní auto řídil ve svých čtyřiceti letech. Bob Bondurant ho vycvičil k řízení pro film Winning z roku 1969, kde ztvárnil roli závodního jezdce Franka Capua. Trénoval v tehdy zcela nové Bondurant School, která v té době používala vozy Datsun 510, roadstery Datsun a jednu formuli Vee na Orange County International Raceway v Kalifornii. Newman byl podle portálu Autoweek čtvrtým žákem v nové škole. Spoluherec Robert Wagner byl pátým.

Když se ho Bob Bondurant zeptal, proč chce jít do jeho závodnické školy, řekl: „Chtěl bych zjistit, jestli dokážu řídit závodní auto.“ Ukázalo se, že mohl, a do závodění se Paul Newman doslova zamiloval.

První jízdy absolvoval na Datsunech, které pro něj připravil Bob Sharp, známý a velice zkušený automobilový závodník a od roku 1969 dealer Datsunu. Jedním z Newmanových prvních vozů byl Bob Sharp Datsun 510 v SCCA B Production.

Newman v roce 1971 hrál a moderoval televizní speciál Once Upon a Wheel o historii automobilových závodů. Do své první profesionální akce v roli závodníka vstoupil v roce 1972 na Thompson International Speedway. Bylo to potichu, bez nějakého většího humbuku, pod jménem P. L. Newman, se kterým pak vystupoval a byl známý mezi závodníky.

Newmanovo první vítězství v závodě bylo pravděpodobně už v jednom z těch Sharpových Datsunů 510, i když jako první vítězství je oficiálně uváděno to v Lotusu Elan na okruhu v Thompsonu, ve státě Connecticut, z roku 1972.

Od poloviny 70. do začátku 90. let jezdil za tým Bob Sharp Racing a závodil hlavně na Datsunech (později přeznačených na Nissany) v sérii Trans-Am. Byl také častým účastníkem závodů Sports Car Club of America (SCCA), kde dokonce vyhrál čtyři národní šampionáty.

V roce 1979 Paul Newman startoval jako pilot při prestižním vytrvalostním závodě 24 hodin Le Mans s vozem Porsche 935 Dicka Barboura, se kterým a s Rolfem Stommelenem tvořili posádku.



Trojice dojela na senzačním druhém místě. V závodě dominovali bratři Don a Bill Whittingtonové s Klausem Ludwigem taktéž jedoucí na Porsche 935. Ti odjeli 306 kol, zatímco druhý tým v pořadí, jehož členem byl Paul Newman 299 kol.

Magazín Motor, měl napsat, že to byl „den, kdy se vítěz umístil na druhém místě“. „Divácký oblíbenec Paul Newman to málem stáhl a sklidil největší ovace, když se postavil na pódium se svým spolujezdci. Dekáda začala tím, že jedna filmová hvězda natočila film o závodě, a skončila tím, že další téměř vyhrála,“ napsal v knize Le Mans (Arthur Barker, London 1982) její autor Anders Clausager.

S Barbourem se Newman potkal znovu v roce 2000, kdy se zúčastnil s jeho Porsche 911 GT3 závodu Petit Le Mans. Posádka ve složení Mike Brockman (USA) - Randy Wars (MEX) a Paul Newman (USA) dojela na 32. místě.

Během sezony automobilových závodů v roce 1976 se Newman začal zajímat o vytvoření profesionálního týmu automobilových závodů a kontaktoval Billa Freemana, který jej seznámil s tím, jak se profesionálně řídí automobilové závody a tým specializovaný na Can-Am, Indy Cars a další prestižní podniky. Poté, co spolu tým založili, zvolili za jeho sídlo město Santa Barbara v Kalifornii. Množství testovacích jízd absolvovali ve Willow Springs International Motorsports Parku.

Jejich tým dostal název Newman Freeman Racing. Patřil ke konkurenceschopným v severoamerické sérii Can-Am. Měl vozy Spyder NF, sponzorované Budweiserem a poháněné motory Chevrolet. Spolupráce pak vyvrcholila ziskem trofeje Can-Am Team Championship v roce 1979.



Tým využil i služeb s Freemanovým zavedeným závodním týmem Porsche, což umožnilo, aby společně soutěžili v závodech SCCA a IMSA, včetně 12hodinového vytrvalostního závodu sportovních vozů v Sebringu. Freeman se stal národním šampionem klubu sportovních vozů Jižního Pacifiku Ameriky.

V roce 1983 Paul Newman společně s Carlem Haasem založili tým Newman/Haas Racing, který dokázal vyhrát nejen 105 závodů, ale hned osmkrát šampionát jezdců. Newman byl také krátce vlastníkem NASCAR Winston Cup Series, když spoluzaložil výzkumný a vývojový tým#18 s Gregem Sacksem z Hendrick Motorsports za volantem. Tým ale ukončil činnost po dvou sezónách poté, co ztratil svého hlavního sponzora.

V roce 1988 Paul Newman a Bob Sharp opět spojili a pozvali do svého týmu herce Toma Cruise, aby s Paulem jel závod s vozem Nissan. Cruise se nakonec podle portálu Hotcars zúčastnil šestnácti závodů a čtyři dokonce vyhrál.

Závodní sezona 1996 byla zaznamenána ve filmu IMAX Super Speedway (1997), který Newman vyprávěl. Byl také partnerem týmu Atlantic Championship Newman Wachs Racing.

Usedal za volant závodního auta dlouho poté, co většina ostatních rozumných mužů přestala jezdit a šla hrát golf. Ve věku 70 let byl spolujezdcem s Mustangem a dojel si pro vítězství ve třídě GTS 24 hodin v Daytoně. Stal se tak nejstarším jezdcem, který vyhrál velký schválený závod. O deset let později v tom stále byl.



Paul Newman sice prohlásil, že skončí hned, jak se ztrapní, ale k tomu nikdy nedošlo. Závodil až do svých 80 let. Ve svém posledním profesionálním závodě, v roce 2007 na Watkins Glen International, získal pole position a v roce 2008 v závodě na Lime Rock, který organizovali jeho přátelé, údajně stále zajížděl nejlepší časy.

„Moje poslední vzpomínka na něj byla před pár lety, když Panoz právě dokončoval závodní LMP s motorem vpředu,“ řekl designér Peter Brock.

„Posádka Panozu zkoušela nový vůz na Road Atlanta. Protože P.L. tam zrovna byl, dostal nabídku, aby se s ním svezl. Přestože více jak rok neseděl v závodním autě a vypadal dost křehce. Nasedl a po pěti šesti kolech dosahoval podobných časů jako daleko mladší jezdci. Pak přijel do boxů, vystoupil, poděkoval posádce za příležitost a odešel. Prostě úžasné,“ dodal Brock

Paul Newman byl po celý život vášnivým kuřákem. Přestal až v roce 1986. Později mu byl diagnostikován karcinom plic. Veřejnost se ale tuto zprávu dozvěděla až přibližně dva měsíce před jeho smrtí. Zemřel v pátek ráno, dne 26. září 2008. Jeho tělo bylo po soukromém pohřbu zpopelněno. Posmrtně uveden do Síně slávy SCCA v Las Vegas v Nevadě 21. února 2009. Skupina No Name Straight z Lime Rock Park byla v roce 2022 přejmenována na Paul Newman Straight. Newmanův závodní život byl zaznamenán v dokumentu Winning: The Racing Life of Paul Newman (2015). Paul Newman namluvil Doca Hudsona v animovaném filmu Auta z roku 2006.