Honda Civic 1.6 i-DTEC: zábavný spořílek

Tenhle Civic je tak trošku jiné auto. Jiné svým vzhledem i zaměřením na skvělé jízdní vlastnosti. Jak tomu sekunduje diesel pod kapotou? Honda Civic umí to, o čem si mnohé jiné konkurenční vozy mohou nechat jen zdát. Svým vkusným a současně neotřelým designem dokáže oslovit poměrně velkou skupinu řidičů. Desátá generace tohoto vozu na tom není jinak. Je až s podivem, jak designéři dokázali úpravou několika detailů vytvořit vedle známého hatchbacku se sportovním vzezřením elegantní nový sedan, který designem nemá daleko ke kupé. Elegance čtyřdveřového sedanu je prostě omamná. Líbí se nám také maska, která jasně dává najevo, že máte tu čest s Hondou. I boční prolisy, které společně se snižující se linií střechy vytváří příjemný vizuální zážitek.

V Interiéru je prostorno a útulno. Pro Hondu typický téměř sci-fi design interiéru nahradila v desáté generaci střídmost a nadčasovost. Ocenili jsme praktickou a přehledně uspořádanou přístrojovou desku a především větší podíl manuálních ovladačů, které by v předchozích generacích člověk pohledal. V tomto ohledu Honda konečně vsadila na zajeté evropské pořádky a udělala rozhodně dobře. Naopak rezervy mají Japonci stále v praktických nebo spíš nepraktických detailech infotainmentu. Ty člověku značně otravuji život. Jsou jednoznačně nejslabším článkem jinak dobrého vozu. Odezva je slabá, ovládání poněkud nelogické a neschopnost navigace vést řidiče žádaným směrem, dokud nezadá adresu včetně ulice, je totální propadák.
Prostornost a pozice za volantem je v rámci nižší střední třídy vysoko nad průměrem. Trochu ji kazí jen mohutný nebo možná spíš nešikovně řešený středový panel, který vyššímu řidiči narušuje prostor a může tlačit do nohy. I přes svažující se linii střechy mají pasažéři na zadních sedadlech velmi komfortní posezení. Do karet tomu hrají i dostatečně dlouhé pohodlné sedáky a nadstandardní prostor před koleny. Sedan se také může pochlubit poměrně zajímavým objemem zavazadelníku, který činí solidních 519 litrů. Na praktičnosti mu ovšem ubírá malý vstup. S tím už se ale u sedanu musí počítat. Nejvíc nás zarazilo, že zavazadelník bez elektronického otevírání nemá uvnitř ani žádný úchyt nebo madlo. Takže ruku zvenku jako kdysi…
Testovaný vznětový motor 1.6 i-DTEC je jediný diesel v nabídce Hondy Civic. Jedná se o léty prověřený motor z předchozí generace Civic, který doznal několika změn s jasným cílem - splnit normu Euro 6d. S výkonem 88 kW při 4000 otáčkách za minutu motor na papíře příliš neoslní. Pravdou je, že vyjma patrné lenosti v nízkých otáčkách, je jeho pružnost a dynamika více než slušná. Na diesel je navíc motor nad očekávání tichý a dobře si rozumí také s mechanickou převodovkou. Výsledkem je příjemná spotřeba. Za dobu testu, kdy jsme Hondu vyzkoušeli na kraj jejích možností, spotřeba nepřesáhla 5,5 litrů na 100 km. Není pochyb o tom, že motor krom slušné dynamiky vykazuje i výtečné parametry co se emisí a spotřeby týče.

Nejlépe z celého testu ale hodnotíme jízdní vlastnosti Hondy. Na poměry nižší střední třídy se jedná o nadstandardně komfortní a přitom dostatečně zábavný vůz. Dobře vyladěný podvozek zvládá obvyklé nerovnosti bez nepříjemných projevů. Současně si Honda i v ostrých zatáčkách počíná s jistotou a bez zbytečných náklonů. Suverenita z ní sálá na každém kroku a současně dokáže za volantem nabídnout i nějakou tu zábavu. V kombinaci s vynikající spotřebou je tohle auto dobrou volbou pro řidiče, kteří se za volantem chtějí pobavit, současně ale musí brát ohledy na rodinnou pokladničku.

+ Vynikající poměr komfort/zábava+ Nízká spotřeba- Slabá pružnost v nižších otáčkách- Nepraktický zavazadelník