Ford Mondeo Kombi AWD: druh na vymření

Střední třída bývala ve společnosti vždy ta nejdůležitější, dlouho to platilo i v autech. Jenže nástup SUV tuto kategorii pohřbívá zaživa. Platí to i pro Ford Mondeo, které jsme si vyzkoušeli ve verzi kombi 2.0 TDCi s pohonem všech kol a sportovním paketem ST Line. Současná generace Fordu Mondeo je ukázkovou obětí globálního automobilového trhu. Zatímco předchůdce byl čistě evropský model, nástupce vznikl na základě americké verze. Do Evropy přišel s tříletým zpožděním a řekneme si na rovinu, až na vnější design zůstal ve stínu svého předchůdce.
Šedá mu sluší I díky drobným vnějším retuším totiž vypadá Mondeo opravdu dobře, obzvláště ve verzi ST Line s černou maskou chladiče, šedou metalízou, náznakem difuzoru vzadu a velkými koly. Jenže jakmile se člověk posadí do příjemně tvarovaných sedadel a rozhlédne se kolem sebe, nadšení trochu zmizí. Už v době svého uvedení působila přístrojová deska Mondea lacině a zastarale, obzvláště středová část. Všechno je takové malé a nepřehledné. Nejvíc mi vadí nepřehledná grafika rychloměru, člověk musí přemýšlet, kolik vlastně jede. Za tlačítka na středovém panelu bych byl v dnešní displejové době vděčný. Jenže tady jsou tak miniaturní, že se za jízdy nedají používat, aniž bych je musel hledat. A pak je tu ještě jedna věc. Mondeo byl král v nabídce vnitřního prostoru, jak pro posádku, tak pro jejich zavazadla. A to už také bohužel neplatí, protože kufr má „jen“ 525 l.
Proč? Na středovém tunelu se objevila jedna zásadní novinka. Místo klasického voliče automatické převodovky je zde totiž otočné kolečko nazvané e-shifter. Těžko říct, kde se Ford inspiroval, zda u koncernu PSA, nebo u Jaguaru, který s ním přišel první. Mě toto řešení nevyhovuje, protože člověk se musí soustředit, co vlastně zařadil. Vadí mi to hlavně ve chvíli, kdy se potřebuji rychle rozjet. A argument, že je zde více prostoru pro odkládání věcí, mě nepřesvědčil. Jinak se mi ale nový osmistupňový automat, který nahradil dřívější šestistupňový dvouspojkový PowerShift od firmy Getrag, hodně líbí. Jedná se o klasický planetový automat s hydrodynamickým měničem, který řadí rychle a logicky.
Nejsilnější jednoturboNový automat dostanete automaticky k nejsilnější verzi dieselu 2.0 EcoBlue s výkonem 140 kW (190 k) a 400 Nm, což je top provedení tohoto motoru s jedním turbem. Dvouturbové pohání pick-up Ranger Raptor nebo SUV Edge. K motoru, který se nejdřív objevil v dodávkách, si můžete objednat námi testovanou čtyřkolku AWD (zajišťuje automatická aktivně řízená lamelová spojka). V Mondeu má dost těžkou práci, protože vedle pohonu všech kol musí dát do pohybu i 1826 kg(!), což je hodnota odpovídající SUV. Takže nějakou závratnou dynamikou Mondeo neoplývá. Třeba Volkswagen Passat Variant 4Motion je mnohem živější, a hlavně i úspornější. I přes velkou snahu jsem se s Fordem dostal minimálně na 6,8 l obvyklá hodnota byla 7,3 l. A to je na takové auto příliš.
Jezdí pořád skvěle, ale…Minulé Mondeo bylo jedno z nejlépe jezdících aut střední třídy. Jen málokteré auto nabídlo tak skvěle sladěné tlumiče a pružiny, díky čemuž byl podvozek skvěle poddajný. Nebyl přehnaně měkký, ale ani rabiátsky tvrdý. Testované Mondeo bylo osazené sportovním pérováním, které je celkem logicky tužší. Zpočátku se člověk bojí sebemenšího hrbolu, než pochopí, že se nemusí obávat žádné rány. Ani na 19“ kolech. V rámci standardů současné neprémiové střední třídy jízdně nic lepšího nenajdete, nicméně hravost, a hlavně schopnost kol kopírovat vozovku tohle auto nenabízí. Nejvíc mi asi vadí značná hmotnost auta a trochu poddimenzované brzdy.
+ atraktivní design + skvělé jízdní vlastnosti+ směrová stabilita+ přesné řízení + kombinace sportovního podvozku a pohonu 4x4
- vysoká hmotnost- vyšší spotřeba- průměrná dynamika - nemožnost čistě manuálního režimu řazení- nepraktický volič automatu- vzhledem k vnějším rozměrům průměrný vnitřní prostor