Citroën AX 1,5 D

Zkrátka 'pracovní vůz'. Bezesporu největší oporou je motor a antikorozní úprava. Naopak za největší slabinu považuji nápravy. Konkrétně na přední nápravě klouby polos a ložiska. Na zadní nápravě pak jehlová ložiska ramen. Tyto nemoci se ostatně táhnou i s modelem Saxo. V návaznosti na článek pojednávající o AX 1,4 D musím zdůraznit, že moje jednapětka se nechala ochotně přemluvit k chování, za které se nemusí stydět kdejaký zážehový motor. Dvojka se ochotně vytočí téměř na 80 km/h., po dálnici na 180km/h. Motor nebere za mák oleje, startuje bez zaváhání do -20 C°. S plynovým pedálem na podlaze nepřesáhne spotřebu 4,6 l/100 km a naopak při šetrné jízdě se můžete těšit z 3,7 l/100 km. Jeho přednosti jsou zejména v městském provozu, ale mě vozí po celé Evropě bez sebemenších problémů. Auto parkuji po celou dobu pod širákem a karosérie vykazuje zanedbatelné známky koroze. Do současné doby jsem prováděl pouze dvě 'větší' opravy a to výměnu spojkové lamely a výměnu jehlových ložisek zadní nápravy. Výměnu lanovodů, poloos, ložisek kol, rozvody, kloubek táhla řazení (který mimochodem stojí v originále 600,- Kč, ale v Agrozetu schován pod názvem Kloub táhla naftového čerpadla traktoru vás přijde na 25,- Kč), silentbloků předních ramen, výfuku, jednoho svislého čepu, jednoho brzdového pístku, akumulátoru a chladiče považuji vzhledem k ujetým km za údržbu, neboť tyto jednotlivé úkony nepřesáhly 2 až 3 hodinky práce. I když jsem byl nucen pořídit si ještě jedno větší auto, nedám na AX dopustit a doufám, že bez větších problémů pokoří 500 000 km....