Střety se zvěří a problémové křižovatky. Pozor na riziková místa na Vysočině

Představení deseti nejrizikovějších míst na silnicích Kraje Vysočina, kde podle analýz a statistických dat za posledních pět let došlo k nejvyššímu počtu nehod, bylo hlavní částí Regionální dopravní konference, která se konala na konci října v Jihlavě. Účastníci akce hledali ke každému z těchto míst řešení, jak ho zlepšit, aby se v dané lokalitě riziko nehod minimalizovalo. Jaká jsou nejkritičtější místa na cestách na Vysočině a co s nimi půjde dělat?   Na sedm desítek hostů konference ze všech koutů kraje tvořilo pestrou multioborovou společnost převážně z řad zástupců obcí a orgánů majících co do činění s dopravní problematikou, ať šlo o místní policejní důstojníky, starosty, úředníky odborů dopravy a investic, nebo zájmovou veřejnost.

Datoví analytici pracující pro Portál nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR a společnosti RSE Project. Z těchto analýz také vycházel přehled 10 aktuálně nejrizikovějších lokalit na silnicích Kraje Vysočina. Hlavním cílem diskuse nad nehodovými místy je snaha pomoci s nápravou a řešením.

Úvod diskusního panelu patřil rekapitulacím. Kapitán Michal Ferbar z dopravní policie v Kraji Vysočina prezentoval řešení a situace jednoho z palčivých problémů dopravy na Vysočině související zejména s tranzitním charakterem místa, a tím je přetěžování vozidel. Meziroční srovnání ukazuje kladný efekt pravidelného vážení souprav i možnost vysokých restriktivních pokut jako prostředku odstrašení vedoucí ke zlepšování situace.

Martin Landsfeld ze společnosti Samdi poté představil srovnání stavu lokalit, které byly řešeny jako nehodová v předchozích letech. Přiblížil, jaká zde byla přijatá opatření a zda tato opatření přinesla požadované výsledky.

Pozitivní informací, která při rekapitulaci zazněla, bylo vyřešení převážné většiny, přesněji 23, míst z dosavadních označených jako nehodových. Menší množství je v přípravě k uspokojivému vyřešení a jen mizivé procento rizikových lokalit zůstává neřešených.

Mezi Top 10 nejrizikovějších silničních lokalit v kraji se ocitly vedle křižovatek na zpravidla velmi frekventovaných tazích i specificky pro Kraj Vysočina místa střetů se zvěří. A nechyběla ani místa s problematickým reliéfem, kde hlavní příčinu nehodovosti bylo nepřizpůsobení rychlosti zejména místním podmínkám na vozovce. Zajímavou statistickou skutečností byl přitom fakt, že se sedm z deseti lokalit nachází ve východních okresech kraje – na Žďársku a Třebíčsku.

Zvláštní analýza byla v této hlavní části konference věnována průsečné křižovatce na silnici I/38 u obce Martínkov v okrese Třebíč, jejíž možné řešení představil David Pauk, bezpečnostní auditor společnosti RSE Project.

„Každá průsečná křižovatka je velmi nebezpečná,“ konstatoval kapitán Zbyněk Augustin, vrchní komisař z dopravní policie na Vysočině.

„Z hlediska policie je nejbezpečnějším řešením takovýchto kolizních míst zavedení okružní křižovatky,“ dodal.

Zejména jako výstražný prst je tento problém prezentován u nehodové křižovatky u Osové Bítýšky na Žďársku, kde nebyl při vybudování obchvatu obce zohledněn z ekonomických důvodů právě požadavek policie na zavedení okružní křižovatky u křížení se stávající komunikací II/390. Dnes se jedná právě o jedno z deseti nejvíce nehodových míst v kraji, kde zůstává i navzdory závěru bezpečnostní inspekce policejní prioritou přestavba na křižovatku kruhovou.

Více než v jiných krajích zazníval na Vysočině i apel na osobní zodpovědnost řidičů na přizpůsobování se místní situaci. Ať už se jedná o opatrnou jízdu v hustém provozu při dojezdu do zaměstnání, nebo o nutné předvídání možného pohybu zvěře na komunikacích obklopených lesním porostem a křovinami.
Střety se zvěří totiž tvořily problém hned u čtyř vytipovaných nehodových lokalit.

Diskuse k řešení tohoto problému má přitom dva extrémy – jeden předpokládá oplocení obdobné ochraně dálnic, případně hlubší mýcení porostů v okolí komunikací. Opačný názor je právě onen apel respektu k situaci, který vede řidiče k efektivnímu předcházení střetům se zvěří díky snížení rychlosti, a tím i možnosti delšího času reakce na nebezpečí z vnějšku.

Konferenci svým shrnutím uzavřel náměstka hejtmana Miroslav Houška vyzdvihnutím dopravních specifik kraje. Zdůraznil výzvu na lesní správy a myslivce k nutné regulaci přemnožené zvěře v kraji, která je příčinou nejen řady nehod na silnicích, ale i poškozování lesního hospodářství.

„Řady lokalit se pak významně dotkne zejména v dopravním ohledu plánována výstavba nových reaktorů Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. S ní nutně souvisí příprava komunikací pro dopravu nadměrných nákladů, materiálu a personálu pro samotnou výstavbu v okolí elektrárny a návazných úseků,“ dodal náměstek Houška.

Cílem Portálu nehod je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje i navigace Mapy.cz.

Veronika Vošická Buráňová, krajská koordinátorka BESIP, zdroj: Vladimír Vecheta

Jak jsme na tom s bezpečností cyklistů na Vysočině? 
V rámci uzavřených statistik roků 2021-23 se nám daří naplňovat strategii BESIPu z hlediska usmrcených cyklistů, což jsou počty, které potěšitelně klesají a nevymykáme se průměru mezi kraji. Skvělou zprávou je například to, že nám za tyto sledované roky nezemřelo na silnicích na kole žádné dítě. Ale co se týče těžkých úrazů, tam se bohužel nacházíme stále v červených číslech. A tato statistika říká: „Pozor, Vysočino, tady by byl prostor pro zlepšení!“

Je to problém týkající se především měst, nebo i cyklistů na turistických trasách?
Určitě je to problematika, která se týká především intravilánu. Je tu i řada měst, která nemají urbanistický prostor a díky tomu jsou těžce zatížená dopravou, natož, aby ještě měla prostor pro další infrastrukturu, pruhy pro cyklisty. Navíc jako region je Vysočina specifická úzkými silnicemi, bohužel hodně rychlou silniční dopravou, klimatem, díky kterému jsou zde častější ranní a večerní mlhy a samozřejmě vyšší množství zalesněných úseků a zvěře, což ohrožuje nejen řidiče, ale i cyklisty. Kolo prostě nebylo a zatím stále není pro Vysočinu typickým dopravním prostředkem, jako v jiných regionech, a proto pozornost řidičů vůči cyklistům tady stále není vypěstovaná. Daleko více tu tak panuje i ona pověstná nevraživost mezi řidiči a cyklisty.

Promítá se do nehodovosti cyklistů zvýšený nárůst vlivem elektromobility?
Elektromobilita představuje významné samostatné téma, bohužel z hlediska dopravního především v negativních ohledech. Nejvýznamnějším způsobem se na tom podílí elektrokoloběžky, jejichž provoz není de facto legislativně oprávněný, protože se v této věci rozchází metodika týkající se povolování provozu vozidel a fakt, jaké koloběžky jsou v provozu používány. Souvisí s nimi také zvýšené riziko nehodovosti, nešvary, jako ježdění bez přilby apod. Problém na silnicích máme i s řidiči seniory a naopak velmi mladými řidiči. Obou skupin se týká celkově nejvyšší míra nehodovosti. Na ně snažíme cílit co nejvíce z hlediska prevence a školení bezpečnosti v dopravě.

• 1) Okres Pelhřimov - úsek dálnice D1 u exitu 90 u Humpolce - za 5 let 65 nehod, 5 zraněných - za poslední 2 roky 28 nehod - nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky
• 2) Okres Jihlava - mimoúrovňová křižovatka silnic 1/38 a II/602 v Jihlavě - za 5 let 26 nehod, 18 zraněných - za poslední 2 roky 13 nehod - nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo
• 3) Okres Žďár nad Sázavou - úsek silnice II/399 u odbočky na obec Krokočín - za 5 let 22 nehod, 8 zraněných - za poslední 2 roky 16 nehod - nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
• 4) Okres Třebíč - křižovatka silnic 1/38 a III/4102 u obce Martínkov - za 5 let 16 nehod, 13 zraněných - za poslední 2 roky 7 nehod - nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě
• 5) Okres Žďár nad Sázavou - úsek silnice III/3853 v extravilánu u obce Dolní Rožínka - za 5 let 15 nehod, 5 zraněných - za poslední 2 roky 11 nehod - nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
• 6) Okres Jihlava - úsek silnice II/602 mezi Jihlavou a vesnicí Hosov - za 5 let 12 nehod, 9 zraněných - za poslední 2 roky 3 nehody - nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
• 7) Okres Žďár nad Sázavou - silnice I/37 a křižovatka na obchvatu Osové Bítýšky - za 5 let 11 nehod, 14 zraněných - za poslední 2 roky 5 nehod - nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě
• 8) Okres Třebíč - úsek silnice II/399 v extravilánu u obce Okarec - za 5 let 10 nehod, 9 zraněných - za poslední 2 roky 6 nehod - nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky
• 9) Okres Žďár nad Sázavou - úsek silnice I/19 u odbočky na obec Veselíčko - za 5 let 10 nehod, 15 zraněných - za poslední 2 roky 5 nehod - nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
• 10) Okres Třebíč - křižovatka silnic II/152 a II/392 u Dukovan - za 5 let 8 nehod, 11 zraněných - za poslední 2 roky 6 nehod - nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

Regionální dopravní konference jsou každoroční cyklus debat, které se zabývají problematikou bezpečnosti na komunikacích v jednotlivých krajích České republiky. Tento oblíbený formát diskuzí se od letošního podzimu díky spolupráci s Portálem nehod a Deníkem více zaměří na sledování rizikových míst a také na informování veřejnosti, v kterých lokalitách mají za volantem dbát zvýšené opatrnosti. Na konferenci se sešli dopravní experti, zástupci hejtmanství a také municipalit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a Data Friends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).