Proč se u nás jezdí vpravo? A proč někde ve světě zase vlevo?

Že jezdíme po pravé straně silnice, už bereme samozřejmě. Přesto se možná ptáte, proč je to zrovna tak a proč nejezdíme vlevo stejně jako třeba ve Velké Británii. Za všechno "může" chlápek jménem Napoleon, Američané a nakonec v tom mělo trochu ruce i nacistické Německo. Možná se budete divit, ale v minulosti, respektive ještě před nějakými 77 lety, se u nás opravdu jezdilo vlevo. A asi málokdo dnes také ví, že pohyb po cestě na levé straně byl velmi rozšířen vlastně po celé Evropě.

Za tuto zvyklost mohli ještě jezdci na koních. Ti preferovali jízdu na levé straně cesty, protože v případě útoku ze strany protijedoucího soupeře mohli lépe tasit meč pravou rukou. Praváků bylo prostě vždycky více.

Čtěte také: Všimli jste si někdy malé šipky u palivoměru? Víte, proč tam je?

O následnou přeměnu cestování na pravé straně v Evropě se zasloužilo hned několik faktorů.

Prvním může být samotný Napoleon Bonaparte, který byl levák, a tudíž výše zmíněné pravidlo tasení meče používal naopak. Svá vojska pak také vedl po pravé straně cesty. Tento způsob „dopravy" se následně snažil zavádět na svých dobitých územích.

Další popud - a jistě výraznější - ke změně strany lze vidět po první světové válce, kdy se do Evropy začínaly dostávat vozidla z Ameriky s levostranným řízením.

V Americe bylo totiž starým zvykem jezdit s koňskými povozy na pravé stráně, protože vozka většinou seděl nalevo a pravou roku bičem popoháněl koně. Díky tomu také lépe viděl protijedoucí spřežení a mohl se mu na silnici snadněji vyhnout.

Čtěte také: Pamatujete si na „mrkačky"? Vyklápěcí světla z aut zmizela. Proč?

U nás jsme se však změny na pravostrannou dopravu dočkali až v roce 1939. Tehdejší Československo sice v polovině 20. let přistoupilo k Pařížské konvenci (ta se změnou zabývala v mezinárodním rozsahu a měla státy sjednotit k jízdě na pravé straně), čímž se zavázala "v přiměřeně vhodné době" zavést jízdu vpravo, a v roce 1931 dokonce přislíbilo, že na pravou stranu vozovky přesune dopravu do pěti let, nicméně veřejnost s takovou změnou příliš nesouhlasila - zejména na venkově.

Změna k jízdě na pravé straně měla i přesto vyjít v platnost 1. května 1939. Celá akce by pravděpodobně dopadla podle plánu, kdyby ještě předtím nedošlo k okupování nacistickým Německem.

V nově vzniklém Protektorátu Čechy a Morava tak Němci kvapem nastolili vlastní režim a pravostranný provoz na silnicích zavedli již 17. března toho roku. Tedy pouhý den po dokončení okupace a vytvoření protektorátu. Jen Praha tehdy dostala devítidenní odklad.

Přečtěte si: Elektrická brzda vytěsňuje "ručku". Proč? A co když ji zatáhnete za jízdy?

Změna vcelku pochopitelně způsobila několik dopravních nehod. Například v Ostravě se po přechodu na jízdu vpravo stalo sedm karambolů, v Praze došlo k 26 nehodám, většinou však srážek chodců s tramvajemi.

Přestože se v rámci většiny světa přešlo na pravostranný provoz, Velká Británie a především její bývalé kolonie si stále drží levostranný provoz. Celkově v současnosti jezdí vpravo skoro tři čtvrtiny světa. V galerii ostatně najdete mapu, kde jsou země rozlišeny právě podle strany provozu.

Mimochodem, v 60. letech o změně dopravního systému uvažovala i Velká Británie. Nápad byl ale smeten ze stolu velice brzo hlavně z důvodů finanční náročnosti a očekávaných komplikací.

Nepřehlédněte: Řadit při parkování jedničku, nebo zpátečku? A je dobré vždy zatahovat „ručku"?

Další významnou zemí, kde se jezdí vlevo, je Japonsko, kde má levostranný provoz tradici už z dob samurajů. První železnice postavená ve spolupráci s Brity už tento způsob dopravy jen utvrdila.

Přesto existovaly výjimky. Město Okinawa například po 2. světové válce patřilo pod správu Američanů. Tamní způsob se proto změnil na pravou stranu. Jakmile bylo však město navráceno zpátky Japonsku, provoz byl změněn zpátky na levostranný.

5 zajímavostí na závěr
V asijském Myanmaru neboli Barmě se do roku 1970 jezdilo vlevo. Změnu na pravostrannou dopravu nařídil tehdejší vůdce, kontroverzní generál Ne Win. Skoro všechna vozidla v zemi přitom tehdy měla volant na pravé straně, často šlo totiž importy z Japonska- Díky tomu tam dodnes, i když se import vozů s řízením na právé straně omezil, panuje na silnicích pořádný zmatek. Cestující hromadné dopravy tak třeba vystupují z autobusu přímo do silnice.

Schéma řazení i rozmístění pedálů je vždy stejné nehledě na stranu umístění volantu v autě.

Podobně je to i s páčkou blinkrů, která je většinou v Evropě a Americe na levé straně za volantem. Výjimkou bývají vozy v Austrálii, na Novém Zélandu a v Japonsku, tam mají často páčku napravo a stěrače se ovládají vlevo.

Světlomety aut mají lehce namířený proud světla právě na tu stranu, na které jezdí. Protijedoucí řidiči se tak navzájem měně oslňují. Když tedy do pravostranné Evropy zavítá řidič z Velké Británie, měl by si na světla umístit speciální deflektory, které omezují svit do vedlejšího pruhu.

Do Japonska se často dováží i vozy s volantem na opačné straně. A je to tak úmyslně! Přestože tam normálně jezdí s auty s pravostranným řízením, někteří zájemci totiž chtějí vozy v evropské specifikaci. Takové BMW či Mercedesy s volantem vlevo jsou totiž považovány za více autentické a pro movitější Japonce jsou ukázkou prestiže a důkazem vysokého společenského postavení.