Opel Meriva byl v době svého uvedení na trh v roce 2003 v mnohém revolučním autem. V podstatě stvořil segment cenově přístupných malých vanů a systéme variabilních zadních sedadel FlexSpace po něm napodobilo mnoho dalích automobilek. Ale práce na nové generaci začaly u v roce 2005.
Po příznivě přijaté Insignii a Astře je Meriva třetím modelem ve zcela nové designové linii Opelu. Nejvíce pozornosti na sebe strhává inovativní systém zadních bočních dveří FlexDoors, které se otevírají proti směru jízdy, pojďme se na ně proto podívat hned na začátku. I kdy se domnívám, e jde předevím o marketingový tah, kterým chtěl Opel na svou novinku upozornit, své výhody tento systém má, předevím pro rodiny s malými dětmi. Dveře se otevírají v extrémním úhlu a 84 stupňů (běných je průměrně 67), take na zadní sedadla se velmi pohodlně dává dětská sedačka a do ní dítě. I dospělému se zezadu vystupuje velmi přirozeně a tak nějak snadněji. Kámen úrazu ale nastává, kdy chtějí najednou na stejné straně vystoupit cestující vpředu i vzadu zákonitě se musejí uprostřed srazit. Ale ruku na srdce kolikrát se to skutečně stane? Tohle je auto pro rodinu a ne pro zásahovou jednotku
Druhé nebezpečí hrozí, pokud by se ti vzadu při nastupování nebo vystupování chytili za středový sloupek pak by jim snadno mohli ti vpředu přivřít prsty. To ale Opel vyřeil masivním madlem na zadní straně sloupku, take se člověk automaticky chytá za něj. Pokud jde o celkovou bezpečnost protisměrně otevírané dveře byly v Německu v minulém století zakázány, protoe se občas za jízdy otevřely, několik lidí z nich vypadlo a zabilo se. V nové Merivě se automaticky zamknou, kdy rychlost překročí 4 km/h.
Na celkovém designu vozu, který mezigeneračně sluně narostl (z 4052 na 4288 mm) najdete mnoho společného s Insignií a Astrou profil předních světel, motiv břitu v prolisu na bocích karoserie. K tomu přidává divokou vlnu ve spodní linii bočních oken, která není jen praktická, ale zlepuje i výhled z interiéru. Tam je také mnoho prvků, které se objevily u ve zmíněných dvou modelech. Někdy je to dobře například výborně do ruky padnoucí volant, někdy na závadu přetlačítkovaný středový panel.
Jinak je Meriva celá taková nějaká
flex. Kromě zmíněných bočních dveří FlexDoors nabízí jetě systém zadních sedadel FlexDoors (dají se posouvat v podélném směru a dvě krajní sedadla lze posunout směrem ke středu vozu, jejich snadným sklopením se zavazadlový prostor zvětí a na 1500 litrů), některé z 32 odkládacích prostor v interiéru naleznete ve středové konzole FlexRail, k tomu si přijdete jetě nosič jízdních kol FlexFix ukrytý za registrační značkou.
Po uvedení na trh se počítá s irokou paletou motorů od 55 kW (75 k) do 103 kW (140 k). Pro první testy byly k dispozici pouze benzinová čtyřválce o objemu 1,4 l se 120 nebo 140 koňmi. Kromě nich bude v nabídce jetě slabí 1.4 o výkonu 100 koní. Turbodiesely budou dva, a to o výkonech 55 kW (objem 1,3) a 74 kW (1,7). Postupně se bude nabídka jetě roziřovat, přítí rok je v plánu i pohon na LPG a systém Start/Stop.
Oba testované turbomotory se vydaly podobně jako u koncernu VW cestou downsizingu, nahrazují tedy dřívějí objemnějí agregáty za současného zvýení výkonu. Jízda s nimi je velmi příjemná, i kdy motory TSI od Volkswagenu mají zátah u od niích otáček. Ve vyích se jim ty od Opelu ale přinejmením vyrovnají, přitom neobtěují cestující uvnitř příliným hlukem. Při běné městské jízdě a na okresních silnicích je rozdíl mezi oběma testovanými motory skoro neznatelný, i ten slabí odvede vechnu potřebnou práci. Rozdíl začíná být znát spíe a na dálnici, kdy silnějí agregát disponuje jedním, estým, stupněm navíc. Pak je znát i rozdíl ve zrychlení (10,3 vs 11,5 sekundy), i ve spotřebě (6,7 vs. 6,1 l/100 km). Na český trh se nová Meriva dostane v létě, ceny ale zatím nebyly zveřejněny.