Dlouhou dobu se zdálo, že nadšenci vozů Bugatti zůstanou malou uzavřenou skupinkou romantiků, která se jen ohlíží do minulosti a vzpomíná na doby, kdy auta byla ještě umělecká díla a ruční práce. Před deseti lety ale nastal zvrat...
Jeden mocný muž, Ferdinand Piech, bývalý šéf koncernu Volkswagen, měl totiž velký sen. A sice oživit mýtus aut Bugatti, a to za jakoukoliv cenu. Ta nakonec byla opravdu vysoká. Piech chtěl vytvořit něco, co do té doby nebylo, sliboval "nejlepší auto na světě". "Šli jsme kvůli tomu až na samou hranici fyzikálních zákonů," vypráví Heinrich Hinze, inženýr ze závodu vyrábějícího vozy Bugatti.
Nyní, zhruba padesát let poté, co bylo v německém Molsheimu vyrobeno poslední Bugatti, bude moci továrna uvítat prvního kupce nového technického zázraku. A ten láme všechny rekordy: má 16 válců a 1001 koní, zrychluje z 0 na 100 km/h během 2,5 sekundy, na 200 km/h za sedm a na 300 km za méně než 17 sekund. Jeho maximální rychlost je 407,5 kilometru v hodině. Nový model Veyron 16.4 zrychluje jako vůz formule jedna, při startu je rychlejší než jumbo-jet, a přitom je menší než VW Passat.
TIP: Bugatti Veyron EB – labutí píseň pro supersport
"Bylo by jednodušší vyrobit auto, které létá, než udržet tohle na silnici," vtipkují inženýři ze závodu v Molsheimu. Na rozdíl od legendárního zakladatele proslulé značky, Ettore Bugattiho, který nepovažoval techniku auta za důležitou, ale bylo pro Piecha, který je dnes šéfem dozorčí rady VW, důležité, aby auto překonalo rychlost 400 kmh. To s sebou přinášelo i problémy, například při aerodynamice. Jistým kamenem úrazu byly při vývoji vozu i náklady.
TIP: Bugatti Veyron je konečně hotov!
Když bývalý závodník a investiční bankéř Bscher v roce 2003 přebíral vedení Bugatti, byl model Veyron v tehdejší podobě "na míle vzdálen od toho, uchytit se na trhu". A to i navzdory třem rokům vývoje, který spolkl stovky miliónů eur. "Dokonce se zvažovalo projekt zastavit," dodává Bscher. Kdyby se měly všechny náklady odrazit do ceny, neměl by Veyron šanci se na trhu uchytit. I tak je ale jeho prodejní cena vysoká: celkem jeden milión eur, a to bez DPH. "To je ještě levné," míní Julius Kruta od Bugatti.
Vždyť i v roce 1932 stálo auto 120 000 říšských marek, což jsou v přepočtu dnešní zhruba tři milióny eur. Vysoké jsou i provozní náklady, auto má spotřebu 40 litrů na 100 kilometrů. Při jízdě na maximum by tak bylo třeba tankovat již zhruba po patnácti minutách. To ale fandy Bugatti očividně neodradilo. Celkem 30 lidí již zaplatilo zálohu, další zájemci již podepsali kupní smlouvu. Někteří si Veyronů údajně koupili více. Ročně by se jich mělo vyrobit celkem 300, což je podle Bschera "pořád méně, než jaká je poptávka".
Kritici označují projekt za megalomanii. Trnem v oku je jim vedle sporného auta také to, že šlo o peníze akcionářů VW, které by se daly využít jinak. Jenže v době, kdy se o projektu rozhodlo, na tom byl koncern ještě dobře. Nyní i sám Bscher přiznává: v dnešní době by to již nebylo realizovatelné.