#foto19039Myšlenka pohonu spojením klasického spalovacího motoru a elektromotoru je stará již více než sto let. Nicméně levné zdroje fosilních paliv a další vlivy způsobily, že této kapitole v dějinách automobilismu nebyla věnována potřebná důležitost. V šedesátých letech s příchodem ropné krize sice došlo v USA k vývoji podobných vozů, jenže krize odezněly a opět se zdálo, že taková auta nemají budoucnost. V roce 1992 ale přišla japonská automobilka Toyota se „Smlouvou o pronájmu země“ a způsobila tak doslova automobilovou revoluci ve využívání hybridního pohonu. Využití koncepce konvenčního motoru a elektromotoru předvedla Toyota ve svém modelu Prius, s jehož první generací dosáhla v Japonsku výrazných prodejních úspěchů. V současné době najdeme na českém trhu hned několik podobných vozů. Počet výrobců hybridů již překročil počet prstů jedné ruky, hybridní technologie překonala hranice Japonska a ve svých výrobních plánech mají tato vozidla i vyhlášené evropské automobilky. V nabídce jsou jak malé hybridy, reprezentované Smartem ForTwo Coupé mhd, nebo Hondou CRZ přes vozy nižší střední a střední třídy - Honda Insight, Honda Civic Hybrid, Toyota Auris HSD, a třetí generace Toyoty Prius. Výrobci montují hybridní pohon také do vozů vyšších tříd a SUV. Typickými zástupci jsou tři modely z dílny luxusní divize Toyoty-Lexusu. Lexus GS 450h, Lexus RX 450h a vlajková loď Lexus 600h. A čtyři „Evropané“- Mercedes Benz S 400 BlueHybrid, Volkswagen Touareg Hybrid a dvojice z Mnichova BMW X6 ActiveHybrid a BMW 7 ActiveHybrid.
Není hybrid jako hybrid#foto19040Hybridní vozy se také liší použitou technologií. Tu nejlevnější, „micro hybrid“, využívá Smart a funguje tak, že kdykoliv klesne rychlost pod 8 km/h, tak se spalovací motor vypne. Dalším stupněm ve vývoji jsou tzv. „mild hybridy“ což znamená, že hybridní auto využívá k pohonu kol po celou dobu jízdy spalovací motor, zatímco elektromotor ve vybraných situacích pouze asistuje, např. při rozjíždění, nebo zrychlování. Není však možné, aby byl „mild hybrid“ poháněn pouze elektřinou, při jízdě jednoduše vždy pracuje spalovací motor - toto řešení využívá Honda. Úspory při spotřebě paliva jsou ale menší, stejně tak i snížení emisí. Naproti tomu „plný hybrid“ nebo též „full hybrid“ je technologie použitá u Toyoty, Lexusu, Mercedesu, BMW a VW. Toto řešení přináší možnost krátkodobého čistě elektrického pohonu. Hendikepem je maximální rychlost, do které mohou být vozy poháněny pouze bateriemi a jezdit tak s nulovými emisemi a spotřebou. Rychlost je většinou omezena na 40-50 km/m a „čistý provoz“ je tak využíván zejména při jízdě po městě. Nejvyšším stupněm ve vývoji hybridů jsou takzvané „plug-in hybridy“ neboli „hybridy do zásuvky". Baterie těchto hybridních aut můžeme dobít jednoduchým připojením k elektrickému zdroji. Vozidla s tímto pohonem zatím nejsou v ČR v prodeji.
Klady i zápory hybridu#foto19041Významnou výhodou při provozu hybridních vozů je snížení spotřeby pohonných hmot. Zejména u „full hybridů“ které jezdí často městem a využívají pohon na baterie. Náklady na servis a údržbu jsou podle zkušeností fleet manažerů na podobné úrovni jako u vozů se spalovacími motory. Také životnost hybridní technologie je dle výrobců stejná jako u konvenčního pohonu a celý hybridní systém je koncipován jako bezúdržbový. Další výhodou jsou výrazně nižší produkce emisí plynů CO2, což ocení každý, kdo se chce prezentovat jako ekologicky smýšlející. Hybridní technologie přináší také některé nevýhody. Mezi nimi je na prvním místě vyšší pořizovací cena. Pokud porovnáme služební vozidlo Škoda Octavia 2,0 TDI v ceně 500 tis. Kč se stejně výkonným hybridním modelem Toyota Auris HSD za 550 tis. Kč, který má v kombinovaném provozu papírovou spotřebu o 1 litr na 100 km nižší, dojdeme k závěru, že se hybrid začne čistě ekonomicky vyplácet až od cca 150 tis. km. Pojďme ještě do dalšího srovnání Aurisu HSD, tentokrát s benzinovou verzí modelu Octavia 1,4 TSI v ceně přibližně 440 tis, Kč. Rozdíl v kombinované spotřebě je 2,5 l na 100 km a hybridní model začne být rentabilní o něco dříve než při srovnání s naftovou verzí. Konkrétně po cca 130 tis. km. Je tedy na zváženou, zda má řidič tak výrazný roční nájezd, aby se investice v rozumné době vrátila. Další nevýhodou je vyšší hmotnost hybridu oproti běžné verzi, která je dána nutností vozit těžké baterie. Například u Toyoty Auris HSD je to až o téměř 100 kg. V této souvislosti je třeba zmínit i fakt, že hybridní vozy mají díky tomu obecně menší zavazadlový prostor.
Nulová silniční daň firemní zákazníky nepřesvědčíJak informuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob: „Silniční daň ekologickou šetrnost vozidel zohledňuje. V případě, že je vůz vybaven hybridním motorem, lze u něj uplatnit nárok na osvobození od silniční daně.“ Kromě hybridních vozů jsou od této daně osvobozeny také vozy s elektrickým pohonem, daňovou úlevu mají i automobily využívající LPG, CNG a etanol E85.Trochu smutnou stranou této mince je fakt, že podpora ekologických vozidel v ČR je podprůměrná a o dotacích, o které lze žádat v zahraničí, si můžeme zatím nechat jen zdát. Například v Nizozemsku nebo Belgii se podpora hybridů pohybuje v řádu tisíců eur. Pokud jdeme ještě dál, v USA a Kanadě je výše dotace na hybridní vozy tři tisíce dolarů, resp. dva tisíce kanadských dolarů.Zatím nejvýraznějším motivem k provozování hybridu ve tak zůstává snaha se chovat odpovědně vůči životnímu prostředí. „Silniční doprava je druhým největším odvětvím produkujícím emise skleníkových plynů v EU a zůstává jedním z mála odvětví, jehož emise nadále rostou,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Petr Kučera. „EU se nachází v čele mezinárodního úsilí v boji proti klimatickým změnám a musí zajistit snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 20% do roku 2020,“ dodává. Hybridní vozy mohou pomáhat tento závazek účinně plnit. Ročně se u nás prodá kolem čtyř stovek vozidel s kombinací spalovacího a elektromotoru a většina jich končí v rukou individuálních motoristů. V českých firmách je zatím využívají průkopníci, kteří se chtějí chovat ekologicky. Mezi tyto společnosti se řadí například IKEA nebo Vodafone.
Hybridní novinky blízké budoucnosti#foto19042Vývoj hybridů jde neustále kupředu a jejich obliby si je vědoma i většina světových automobilek. Příkladem může být nedávno skončený pařížský autosalon. Výrobci se zde prezentovali několika zajímavými modely. Řada z nich by mohla být na trhu již počátkem příštího roku. Netrpělivě očekávaný je malý levný hybridní model Honda Jazz, který zapadá do segmentu B. Pohonné ústrojí bude pracovat na stejném principu jako ostatní modely značky. Půjde tedy o „mild hybrid“. Kombinovaná spotřeba má být podle výrobce na úrovni 4,4 l /100 km a nespornou výhodou bude cena. Hybridní vůz do své nabídky zařadí příští rok také francouzský Peugeot-Citroën. Půjde o nový model 508, který se vedle běžné podoby bude dodávat také s hybridním pohonným ústrojím s označením Hybrid4. Zajímavostí Peugeotu je, že půjde o vůbec první diesel hybrid. Stejnou technologii bude mít pod kapotou i Peugeot 3008 Hybrid4. Pozadu jistě nezůstane ani Citroën, který slíbil v blízké budoucnosti hybridní pohon pro model DS4. Ford do Paříže přivezl novinku v podobě hybridního C-Maxu a podle informací výrobce by mělo jít o tzv. „plug-in-hybrid“ tedy hybrid do zásuvky. V Evropě se tohoto auta ale dočkáme až v roce 2013. Další očekávanou novinkou je zatím nejmenší zástupce „full hybridů“ od Lexusu. Model CT 200h je vůz segmentu C, který bude konkurovat BMW řady 1 a Audi A3. S objednávkami začne Lexus již během listopadu a první vozy by se ke svým majitelům měly dostat na přelomu února a března 2011. Neoficiální základní cena je stanovena na 699 tis.
Hybrid dokáže být zdatným pomocníkem a na trhu je z čeho vybírat. Podle zkušeností správců vozových parků také není třeba se bát předsudků. Dnes již tyto vozy dokážou plnohodnotně nahradit automobily s klasickým pohonem. Navíc přináší přidanou hodnotu v podobě nižší spotřeby paliva a nižší úrovně emisí. Obecně by tedy o koupi hybridu měl uvažovat ten, kdo se často pohybuje v hustém provozu ve městě. Avšak při jízdě mimo město a na dálnici nedokážou tato auta využít naplno svých hybridních předností. Navíc, relativně vysoká pořizovací cena v kombinaci s téměř nulovými pobídkami od státu brání jejich většímu rozšíření.
Výhody hybridních vozů+nižší spotřeba paliva+nižší emise CO2+menší hlučnost v interiéru+jasný postoj vůči ochraně přírody
Nevýhody hybridních vozů-vyšší pořizovací cena-vyšší hmotnost-menší zavazadlový prostor oproti verzím s konvenčním motorem
Hybridní vozy prodávané v ČR (stav k 1.11.2010)
Model | Celkový výkon | Obsah motoru | Kombinovaná spotřeba | Zrychlení 0–100 | Cena | emise |
Toyota Prius 3. generace | 100 kW | 1,8l | 3,9l/100km | 10,4 s | od 680 tis. | Euro 5 89g/km |
Toyota Auris HSD | 100 kW | 1,8l | 3,8l/100km | 11,4 s | od 550 tis. | Euro 5 89g/km |
Honda Insight | 75 kW | 1,3l | 4,4l/100km | 12,5 s | Od 520tis. | Euro 5 101g/km |
Honda Civic Hybrid | 85kW | 1,3l | 4,6l/100km | 11,0 s | od 600 tis. | Euro 5 109g/km |
Honda CR-Z | 91kW | 1,5l | 5,0l/100km | 9,9 s | od 570 tis. | Euro 5 117g/km |
Lexus GS 450h | 254 kW | 3,5l | 7,6l/100km | 5,9 s | od 1,5 mil. | Euro 4 179g/km |
Lexus RX 450h | 220 kW | 3,5l | 6,0l/100km | 7,8 s | od 1,3 mil. | Euro 4 140g/km |
Lexus LS 600h | 327 kW | 5,0l | 9,3l/100km | 6,3 s | 3 mil. | Euro 5 218g/km |
BMW ActiveHybrid X6 | 357kW | 4,4l | 9,9l/100km | 5,6 s | 2,7 mil. | Euro 5 231g/km |
BMW ActiveHybrid 7 | 342kW | 4,4l | 9,4l/100km | 4,9 s | 2,7 mil. | Euro 5 219g/km |
Mercedez-Benz S400 BlueHybrid | 299 koní | 3,5l | 7,9l/100km | 7,2 s | 1,9 mil. | Euro 5 189g/km |
Volkswagen Touareg Hybrid | 245kW | 3,0l | 8,2l/100km | 6,5 s | 1,9 mil. | Euro 5 193g/km |
Smart ForTwo Coupé mhd | 45kW a 52kW | 1,0l | 4,2l/100km | 13,5 s | od 245tis. | Euro 5 97g/km |