Vozy MTX Cabrio jsou raritou. Některé se dokonce tvářily jako Volkswagen

Firma MTX v minulosti vyrobila mnoho závodních vozů. Občas se ale také v jejích dílnách rodily vozy určené pro jízdu na běžných silnicích. Posledním jejím počínem v oblasti vozů bez plechové střechy se stal MTX Cabrio. Byl čtyřmístný a dokonce se dvěma páry dveří na bocích. Výroba skončila před čtvrtstoletím. V roce 1996 skončila výroba vozu MTX Roadster. Během pěti let se jich ve společnosti MTX dokončilo dvě stě kusů. Jelikož představitelé firmy cítili pokračující zájem motoristů o takový typ automobilu, rozhodli se hned následující rok vyvinout další model. Tentokrát logicky na základě novodobé Felicie, která už na výrobní lince Škody vystřídala Favorit.

Zatímco ale MTX roadster, jak už sám název vozu napovídá, byl pouze dvoumístný a měl na bocích jen jeden pár dveří, MTX Cabrio umožňoval přepravu čtyř cestujících. Ti sedící vzadu navíc mohli na svoje místa nastupovat vlastními dveřmi.

Auto si můžete prohlédnout v naší fotogalerii

Zatímco design roadsteru stvořil proslulý Václav Král, linie kabrioletu nakreslil podle Marcela Gauseho - autora knihy Metalex - Pavel Škarka ze zlínské katedry designu Vysoké školy umělecko-průmyslové ve Zlíně.

Úkolem konstruktérů pak bylo zvýšit tuhost karosérie bez chybějící střechy. Vznikl proto například masivní rám nad opěradly předních sedaček, prahy byly vyztuženy a rovněž zadní podběhy spojil mohutný nosník.

Prostor pro cestující při nepříznivém počasí kryla skládací střecha, která byla ušita ze tří vrstev plátna. Interiér v přední části byl takřka kompletně převzatý ze sériové Felicie. Místa na zadních sedadlech bylo už méně. Zásadně změněný ale byl zavazadlový prostor. Na jeho horní části se totiž v případě jízdy s otevřeným nebem nad hlavou nacházela složená střecha.

Pokud by zůstal původní zavazadelník, tak by schránka pro ni zabírala značnou část jeho objemu. Proto se konstruktéři rozhodli zadní partii zvýšit. Kvůli tomu ale muselo vzniknout jiné zadní čelo vozu, upravit se musel také vyklápěcí mechanismus. Délka auta byla 3855 milimetrů, šířka 1635 a výška 1425 milimetrů.

Motory zůstaly původní z Mladé Boleslavi. Základní verze tak získala pod kapotu zážehovou čtyřválcovou atmosféricky plněnou třináctistovku s výkonem 54 koní, dále byla na výběr stejná motorizace ovšem se zvýšeným výkonem na 68 koní. Třetí možností byl agregát 1,6 z produkce Volkswagenu. Ten nabízel řidiči potenciál až 75 koňských sil. S nejslabším agregátem se vůz rozjel na 151 kilometrů v hodině, se silnější třináctistovkou činila maximální rychlost 162 a se šestnáctistovkou dokonce 170 kilometrů v hodině.

Od klasického hatchbacku se pak vůz, pokud byl zájemce ochoten utrácet za příplatkovou výbavu, mohl odlišovat také například v barvě vozu lakovanými nárazníky, koly z lehké slitiny, speciálními ozdobnými panely na palubní desce nebo třeba i barevným podkladem přístrojových ukazatelů.

V roce 1998 se současně s faceliftem sériové Felicie změnilo i vzezření MTX Cabrio. Produkce trvala až do roku 2000. Během té doby vznikla třicítka exemplářů. Dnes jich existuje jen málo a proto jsou sběratelsky cenné. Ještě více pak ale zbylé exempláře z těch několika, které dostaly čelní masku koncernového sourozence Volkswagen Polo.

Felicií ale do dílen MTX mířilo v devadesátých letech mnohem více než je ty určené pro přestavbu na kabriolety. Zdejší specialisté třeba připravovali i užitkovou verzi pro Českou poštu. Ta neměla zadní sedačky a někdy dokonce i přední sedadlo spolujezdce a v interiéru byly mříže vymezující nákladový prostor. To se samozřejmě týkalo karosářské verze kombi.

Stejný typ karosérie pak využili v MTX pro úpravu Felicii na policejní verzi. Vůz sice vyvinul MTX, ale samotnou přestavbu dostal na starost tovární servis Škody v Kosmonosech. Sériové auto bylo obohaceno o kryt pod motorem a převodovkou. V interiéru se objevila příprava pro montáž radiostanice, odkládací poličky. Posádka mohla také využít ručně ovládaný pátrací přídavný světlomet nebo hasicí přístroj. Někdy se na příď montoval také ochranný rám.

Felicia Combi Family zase zaplňovala díru na trh díky praktické výbavě pro dlouhé cesty rodin s dětmi. Takže výbava se obohatila třeba o záclonky na zadních bočních dveřích, stolečky pro odkládání nápojů, přídavné lampičky. Roletka byla připravena také pro zatemnění skla v pátých dveřích. Jako simply clever prvek se už tehdy jevila podélně umístěná přepážka v zavazadlovém prostoru.

A už prakticky úplně zapomenuté jsou dvě verze určené pro Felicii s karosérií hatchback. Tou první se stala Felicia s označením MTX Sport. Ta dostala přední nárazník doplněný o nízko umístěný spojler a dvě kulatá mlhová světla. Jiný byl i zadní nárazník. Nejpodstatnější záležitostí byl ale upravený motor. Třináctistovku motoráři v Metalexu převrtali na objem 1342 cm3.

Díky tomu a díky dalším úpravám, které spočívaly třeba v doladění sacího a výfukového potrubí nebo ve změnách v řídící jednotce narostl výkon o 11 koní. Auto navíc bylo na silnici schopnější díky jiným tlumičům a kotoučovými brzdami i na zadních kolech. Design vylepšovala fólie s karbonovým vzorem na spodní části dveří a pohledný byl rovněž tříramenný sportovní volant.

A MTX se dokonce dá považovat za tvůrce prvních offroadově se tvářících civilních vozů s logem Škoda. Vlastně jeho pracovníci stvořili takovou Felicii Scout. Měla i skutečná funkční řešení pro jízdu mimo zpevněné komunikace. Například ochrannou ližinu pod motorem. Před poškozením při přejezdu nerovnosti byly chráněny také brzdové a palivová vedení. Zvenčí se kolem výřezů pro kola objevily plastové lemy. Stejný materiál se montoval také na prahy. Vpředu pak byl dokonce ochranný trubkový rám.