Povinná výbava vozidel - co nesmí chybět?

Povinná výbava je jednou z nejčastěji prověřovaných povinností každého řidiče, přesto se nezřídka najdou tací, kterým lékarnička nebo základní prvky výbavy vozidla chybí. Následující článek má za cíl ujasnit, co všechno musí mít motorové vozidlo či motocykl ve své povinné výbavě.

Povinná výbava vozidel při provozu na pozemních komunikacích je upravena od 1.srpna 2002 vyhláškou 341/2002 Sb.

Právní úprava stanoví povinnosti takto:

I. Povinná výbava motorových vozidel a přípojných vozidel podle §32 vyhlášky:

1. Pro vozidla kategorií M a N se požaduje vždy tato výbava:

2. Povinnost podle odstavce 1 písm. c) a d) a povinnost vybavení vozidla náhradními koly rozměrů podle písmene e) se nevztahuje na

3. Pro vozidla kategorie T platí ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmene e), pro vozidla kategorie SS platí ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmen c), d) a e), pro jednonápravové traktory s přívěsy ustanovení odstavce 1 neplatí.

4. Přívěsy a návěsy s výjimkou vozidel kategorií O1 a OT1 a požárních přívěsů musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N. Tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu. V provozu může jízdní souprava, v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola, mít jedno společné náhradní kolo.

II. Povinná výbava motocyklů:

Motocykly a motorové tříkolky musí mít tuto minimální výbavu:

III. Lékárnička, trojúhelník, hasící přístroj:

Každé motorové vozidlo, kromě mopedu a motokola, jednonápravového traktoru s přívěsem a motorového vozíku, musí být vybaveno příslušným druhem lékárničky pro poskytnutí první pomoci. Pro požární automobily je výbava příslušným druhem lékárničky stanovena zvláštním právním předpisem. Obsah lékárničky se ukládá do samostatného pouzdra s charakteristickým označením. Lékárnička se ve vozidle ukládá v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících se lékárnička umísťuje na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla určeném pro cestující. Provozovatel vozidla musí lékárničku udržovat v řádném stavu a jednotlivé druhy zdravotnických potřeb obměňovat. Doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je na nich vyznačena.

Druhy lékárniček, jejich obsah a výbava a použití podle druhů vozidel jsou uvedeny v příloze č. 14.

Použití jednotlivých druhů autolékárniček

IV. Doporučená výbava vozidel (nepovinné)

Minimální výbavu je vhodné rozšířit o následující položky:

• vlečné lano předepsané délky, s oky pro snadné uchycení a s předepsaným označením červeným praporkem
• měřič tlaku vzduchu v pneumatikách
• kanystr (alespoň 5l) s rezervou paliva
• zásoba vody (cca 2-3 l), pokud možno destilované.
• hasicí přístroj
• 1-2 kolové šrouby nebo matice
• bateriová svítilna
• pracovní rukavice
• hadr nebo papírové utěrky.

Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být motorová vozidla, s výjimkou vozidel kategorie L, jednonápravových traktorů s přívěsem, motorových vozíků a vozidel o celkové šířce menší než 1,00 m, vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem homologovaným podle předpisu EHK č. 27.

V případě vozidla, které je využíváno pro služební účely, je podle nařízení vlády č. 168/2002 Sb. nutné do povinné výbavy zařadit i výstražnou vestu. Ta musí odpovídat normovaným hodnotám a musí být použita vždy, když je třeba odstranit závadu na vozidle, která vznikla během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit.