Palubní kamera: špatné umístění může vyjít draho. A v sousední zemi je zakázána

Palubní kamery se stávají nepostradatelnou součástí výbavy moderních řidičů, nahrazujíce tradiční dekorace jako vonné stromky či plyšové kostky. Tyto zařízení nejenže pomáhají při objasňování dopravních nehod, ale také poskytují důležité důkazy pro pojišťovny a policii. Přestože jsou v Česku legální, v některých evropských zemích mohou jejich uživatelé čelit přísným omezením či pokutám. Jaká jsou tedy pravidla pro kamery v autě u nás, jaká v zahraničí, a ve kterých zemích je nesmíte používat vůbec? Donedávna patřily k neodmyslitelné výbavě řidičova pracovního prostoru vonné stromky či plyšové kostky. Tyto rekvizity však nyní střídají palubní kamery. Oproti dekoracím mají však novodobí řidičovi společníci jednu nespornou výhodu. Ani stromek, ba ani chlupatá kostka, byť by na každé straně měla šest teček pro štěstí, totiž nestřeží vozidlo, či nepomůže pojišťovně či policii rozklíčovat, jak došlo k nehodě či pojistné události. A to nejen u auta, které je kamerovým systémem osazeno.

Policisté se dnes a denně setkávají s tím, že jim právě kamerový záznam dokáže rozklíčovat okamžiky havárie, či jim pomůže odhalit pachatele vážných dopravních nehod. A to i těch, kteří od karambolu ujedou. Například v polovině letošního ledna se díky kamerovým záznamům z automobilů podařilo královéhradeckým strážcům zákona usvědčit jednačtyřicetiletého řidiče kamionu z toho, že svým vozem srazil na silnici u obce Kněžnice staršího muže a z nehody ujel.

I když si přesné statistiky poskytnutých kamerových záznamů policisté nevedou, setkávají se s nimi prakticky každý den. „Kamerové záznamy jako součást šetření dopravních nehod jsou důležitou součástí spisů a řidiči nám je poskytují skutečně dennodenně,“ informoval mluvčí Policejního prezídia Ondřej Moravčík.

Podle Evy Svobodové, tiskové mluvčí UNIQA pojišťovny, jsou záznamy z kamer užitečné zejména v případech, kdy vznik a okolnosti nehodového děje popisují oba účastníci dopravní nehody odlišně.

„Kamery ve vozidlech jsou z tohoto pohledu velmi užitečné. Čeští i slovenští řidiči onboard kamery používat mohou a video je pak pro nás jasným důkazním prostředkem. Hodí se i v situacích, kdy viník se svou odpovědností nesouhlasí. Dále když řidič jiného vozu poškodí vozidlo klienta v provozu, nezastaví a ujede,“ řekla nedávno Deníku Svobodová.

Ne vždy jsou však záběry z kamer natolik přesné a mnohdy ještě více zamotají hlavu. „U některých starších modelů nejsou záznamy v takové kvalitě, aby se z nich dalo zjistit potřebné pensum informací. Výjimkou nejsou ani situace, kdy je v průběhu nehody kamera poničená a záznam z ní nelze dostat,“ doplnil Moravčík.

I samotná instalace palubní kamery má svá pravidla. Dle českých právních norem nemí kamera bránit řidiči ve výhledu, ani řidiče ohrozit. „To znamená, že nesmí být umístěny tak, aby mohly upadnout, překážet v řízení nebo omezovat výhled. Nejčastější umístění kamer by mělo být pod zpětným zrcátkem, nikoliv v pravém či levém rohu nebo v horizontu výhledu na silnici, protože tam to omezuje výhled řidiče,“ řekl Igor Sirota z Ústředního auto motoklubu České republiky (ÚAMK).

Nevhodné umístění se považuje za přestupek, který je na místě blokovou pokutou ohodnocen částkou v rozmezí od sta do 1500 korun. Ve správním řízení se částka pohybuje od dvou do pěti tisíc korun. „Nejvhodnějším prostorem pro umístění je například za přední zpětné zpětné zrcátko, či při dolním okraji čelního skla. Vhodným místem je i horní zatemňovací pás,“ doplnil Sirota.

A i když v Česku jsou kamery v autech povoleny, tak jejich použití v jiných evropských státech s nimi můžete narazit. A dokonce za ni dostat i pokutu. „Víme o zemích, kde jsou zcela zakázány, jako například Španělsko či Portugalsko. V Rakousku nesmíte snímat bez svolení jiných osob jejich tváře a poznávací značky,“ uvedl mluvčí ÚAMK.

Před cestou do zahraničí tak radí prostudovat si zákony dané země a v některých případech kameru pro jistotu zcela odstranit, zakrýt čočku či vytáhnout paměťovou kartu. „Lepší je však opravdu kameru zcela odstranit. V některých zemích, jako je Španělsko nebo Portugalsko, vám kromě pokuty hrozí, že přístroj, pokud je odnímatelný, bude zabaven,“ doplnil Sirota.

• Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Finsko, Dánsko, Chorvatsko, Řecko, Itálie - Zveřejnění záznamu na veřejných platformách musí respektovat ochranu osobních údajů.
• Maďarsko - Záznamy by měly být uchovávány pouze pro osobní účely, být v nízkém rozlišení a do pěti pracovních dnů smazány.
• Německo - Záznamy nesmí být pořizovány nepřetržitě a musí být pravidelně přepisovány.
• Francie - Pro využití či zveřejnění nahrávky musíte mít souhlas nahraných osob.
• Švédsko - Pro instalaci kamery musí být speciální povolení. Kamera musí být odnímatelná a nahrávky je třeba promazávat.

• Švýcarsko - Záznamy můžete pořizovat pouze v případě, že k tomu máte pádný důvod, například při dopravní nehodě. Soukromé natáčení bez souhlasu ostatních účastníků silničního provozu je nelegální. Dále je zakázáno dlouhodobé nahrávání běžné jízdy. Kamera může být spuštěna pouze bezprostředně před vznikem události, což je ale v praxi téměř nemožné.
• Rakousko - Používání palubních kamer je zakázáno z důvodu přísné ochrany soukromí. Výjimky platí pouze pro specifické účely, například pro veřejnou dopravu, ale pro soukromé osoby je používání kamer obecně považováno za nelegální.
• Portugalsko – Palubní kamery jsou zakázány. Člověk ji nesmí ani vlastnit, nebo mít položenou na sedadle spolujezdce či v přihrádce.

Zdroj: Uniqua