Aktuální zpráva o elektromobilitě v ČR. Dotace skončily, nové problémy přibyly

Vozový park v Česku patří k nejstarším v Evropě. To samozřejmě znamená, že mnohé z aut, které jezdí po našich silnicích, vypouští do ovzduší obrovské množství škodlivých plynů. Vzduch by mohlo pomoci pročistit významné množství elektromobilů. Ovšem počet těch s tuzemskými registračními značkami se zvyšuje velmi zvolna. Jen mírně letos pomohl dotační program. Ten je už ale u konce. Odpovědi na to, co ale přijde v oblasti elektromobility v nastávajících letech, jsem se pokoušel hledat společně s představiteli zodpovědných tuzemských ministerstev i firem, které se zabývají distribucí elektřiny.

Bohužel příliš ne, jak tvrdí například Jaroslav Kepka, který na Ministerstvu životního prostředí zastává funkci vedoucího oddělení politiky a strategií životního prostředí v sekci ochrany klimatu:

„V letošním roce pozorujeme strmý nárůst registrací. Ve srovnání s ostatními státy EU však ČR stále z hlediska počtu nově registrovaných osobních a lehkých užitkových elektrických vozidel zaujímá dlouhodobě jedno z posledních míst. Podíl registrací těchto vozidel v ČR je nižší i v porovnání s většinou států EU s nižší kupní silou obyvatel, než jakou má ČR. Co se týká počtu registrací nových elektrických bateriových vozidel na počet obyvatel, ČR se v rámci EU mezi lety 2017 a 2023 se 173 osobními elektromobily na 100 tisíc obyvatel umístila na 5. místě od konce před Kyprem, Chorvatskem, Slovenskem a Řeckem.

Navíc, popularita vozidel na alternativní pohony se podle něho zatím nijak zásadně nemění.

S vysokou pravděpodobností ano. Ukázaly to dopady Záručního program Elektromobilita od MPO. V něm zájemci získali finanční příspěvky a bezplatné záruky ke zvýhodněnému úvěru od leasingové společnosti či komerční banky. Příjem žádostí byl zahájen v březnu letošního roku a již v říjnu byl z důvodu vyčerpané alokace, která byla 2 miliardy korun, ukončen.

O záruku prostřednictvím Národní rozvojové banky požádalo za toto krátké období téměř šest tisíc podnikatelů. To dokládá úspěšnost programu. Celkem podnikatelé zažádali o podporu 6100 projektů na nákup vozů. Žádosti se týkaly také podpory 2700 dobíjecích stanic.

„Vzhledem k velikosti českého elektrického vozového parku jde o nezanedbatelné číslo a lze konstatovat, že Záruka elektromobilita měla jednoznačně pozitivní dopad na rozvoj bezemisní dopravy v ČR,“ dodává Jaroslav Kepka.

Jenže, například fyzické osoby s s vysokou pravděpodobností možnost pořídit si výhodněji elektrický vůz mít nebudou.

„Naším úkolem je vytvářet především podmínky pro provoz elektromobilů, tedy podpořit budování dobíjecí infrastruktury. V tomto směru máme do konce roku 2027 jasně nastavená pravidla,“ říká ministerský rada Ministerstva dopravy Pavel Lux.

I tyto programy jsou ovšem z drtivé části financovány z peněz přicházejících z Evropské unie. Občané se podle pověřence Ministerstva dopravy pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského rozhodně nemusí obávat, že by se podpora elektromobility financovala z daní občanů a firem v České republice. Alespoň to platí za současného vedení Ministerstvo dopravy.

Zřejmě ne zcela. Například právě Jaroslav Kepka říká: „MŽP se zaměří na podporu několika oblastí dopravy z Modernizačního fondu. V plánu je návazná výzva na podporu nákupu bezemisních vozidel pro veřejný sektor, která by mohla být připravena zhruba v polovině roku 2025. Ve stejné době bychom rádi vyhlásili také výzvu na podporu rozvoje BEV/H2 nákladní dopravy (vozidla nad 4,25t) pro podnikatele a v současnosti finalizujeme výzvu na podporu městské mobility – nákup BEV/H2 autobusů a trolejbusů,“ vypočítává Jaroslav Kepka.



Současně se v jeho rezortu vedou i další úvahy. Třeba v tom smyslu, aby z případných dalších dotačních titulů tolik netěžily mimoevropské automobilky, jako se teď stalo v případě Tesly.

„Tyto parametry budeme do budoucna určitě zvažovat. Inspirativní je pro nás například program zaměřený na podporu nízkopříjmových socio-ekonomických skupin obyvatel, který na začátku roku spustili ve Francii. Jednalo se o sociální leasing spojený s ekologickým bonusem na pořízení vozidla s cílem zvýšit dostupnost elektromobilů pro co největší počet lidí a zároveň podpořit evropský automobilový průmysl. Součástí byla metodologie pro výpočet environmentálního skóre, které mimo jiné zohledňovalo původ vozidla i jeho jednotlivých komponent. Ve výsledku mohla být podpořena pouze evropská vozidla, zvýhodněny jsou navíc menší a lehčí vozy,“ sdělil.

S ohledem na počet zaregistrovaných elektromobilů u nás určitě ano. Konečně se přestaly budovat  dobíjecí stanice s výkonem do 50 kW, u kterých by řidiči moderních vozidel s velkými bateriemi museli na plné dobití čekat i několik hodin. Například ČEZ letos postavil již 55 ultrarychlých stojanů a jejich počet v jeho síti dosáhl čísla 100.

„V příštím roce postavíme dalších více než sto nových ultrarychlých stojanů, u kterých je možné za 10 minut načerpat energii na dalších 150 kilometrů jízdy,“ uvedl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ.

Podobně se činí také společnost Pražská energetika. Podle Libora Hladíka, který ve strukturách PRE zastává pozici vedoucího sekce elektromobility již nyní tato společnost provozuje 700 dobíjecích stanic. V budoucnu chce mít zhruba 1500 veřejných stanic a další tisíce neveřejných. Nyní již začíná například u dálnic budovat i stojany s výkonem 400 kW.



Dosud automobilky nabízely s několika málo výjimkami jako je například Dacia Spring převážně velké elektromobily navíc s cenovkami kolem milionu korun. Ovšem hlavně v příštím roce se tato situace začne měnit.

Velkým hráčem na trhu bude nepochybně Škoda s modelem Elroq, dost motoristů může zaujmout jeho konkurent Kia EV3 a na obyvatele měst míří Hyundai s Insterem. Hlavně prémiové značky pak již mají připravená auta, která mají dojezd i přes 700 kilometrů a schopnost velmi rychlého dobíjení.

Není jich úplně málo. Patří k nim například to, že stále například není známá podoba speciální značky pro vyhrazená stání na dobíjení elektromobilů a v Praze není dořešeno, za jakých podmínek budou elektromobily parkovat na placených zónách. Opravdu velký problém ale dali na stůl představitelé hasičského sboru, kteří požadují, aby v podzemních garážích, kde se dobíjejí elektromobily, byla speciální a velmi nákladná protipožární opatření.

Libor Hladík je navíc zklamaný tím, jak se to celé vleče: „Jednání s Hasičským záchranným sborem se zadrhlo. Bylo dohodnuto, že bude uděláno ekonomické posouzení dopadu na developery a investice. Hovořilo se o nutnosti odtahu spalin, protipožárních systémech a povolení dobíjení jen na horních patrech a na místech co nejblíže k výjezdu. Jak to ale dopadne zatím nevím. A velké rozpaky panují nad požadavkem hasičů, že by ta nová technická řešení měla být doplněna i tam, kde již wallboxy existují a dobíjí se na nich," shrnuje.

Také není spokojen s tím, jak se v Praze rozhoduje o povolení výstavby dobíjecích stanic v konkrétních lokalitách. Například si podle něho Praha vymiňuje, že rychlé dobíjecí stanice nemůžou být v blízkosti obytných budov. Prý by se tam kvůli tomu zvyšovalo dopravní zatížení.