Kupuji auta jen za pět, deset tisíc korun a je to moje věc

Když si poslanec Vlastimil Tlustý předloni pořídil Harley - Davidson , náležitě se s ním pochlubil. O své sbírce autoveteránů mluví s očividnou nechutí. Přinášíme zajímavý rozhovor zveřejněný dnes v Hospodářských novinách.

HN: Chci se vás zeptat na vašeho koníčka - autoveterány.
To je koníček? To nejsou autoveteráni. No, co potřebujete vědět?

HN: Jak vypadá vaše sbírka?
Já vám jenom řeknu, že jsem si koupil Škodu 1000 MB z roku 1964 a ta je teďka už skoro zrekonstruovaná. A nyní se chystám na rekonstrukci vozu Octavie z roku 1959.

HN: To jsou jediná vaše historická auta?
Já vás nebudu informovat o tom, jaké vozy si chci koupit nebo jaké jsem si koupil. To myslím, že je moje věc.

HN: Ve vašich majetkových přiznáních jsem ta auta nenašel.
To není potřeba uvádět v majetkových přiznáních. To nejsou veteráni, to jsou vraky aut z padesátých nebo šedesátých let, jejichž cena se pohybuje mezi pěti až patnácti tisíci korunami. (Mezi historická auta lze počítat všechny vozy vyrobené před rokem 1981, pozn. red.)

HN: Ta škoda 110 R je taky vaše?
Já jsem vám řekl, že vám k tomu nebudu nic víc říkat. Jenom toto.

HN: Proč nechcete zveřejnit, jaká další auta staršího data výroby máte?
Protože to je moje věc, pokud si koupím takovéto staré auto a nejsem ničím vázán k tomu, abych poskytoval informace, na jejichž základě se může stát to, že mi je někdo ukradne.

HN: Chápu alespoň správně, že pokud vlastníte nějaká další historická auta , tak nemají žádnou velkou cenu?
To říkáte naprosto správně. Nemají žádnou větší cenu. Přesně tak. Kdybych měl ferrari za tři milióny, tak by to bylo jinak. Ale žádné takové auto nemám.

HN: Pokud stará auta zrekonstruujete, jejich cena poté ale výrazně vzroste...
Já znovu opakuji, že auta , která jsem vám uváděl, jsem koupil ve stavu vraku za cenu patnáct tisíc korun. A cena rekonstrukce závisí na tom, v jakém je auto stavu.