KUPUJEME AUTO: Benzín, nebo nafta?

Příchodem jara zesílil provoz na našich silnicích. Nejedna chatařská kolonie ožila, nejedna rodina se vydává se svým čtyřkolovým miláčkem na víkendový výlet. Tato vlna přinesla i větší oživení u výdejních automatů pohonných hmot, s tím však i obvyklý problém - jak uživit věčně hladové auto. Jen co kousíček popojedeme, už nás zase hypnotizuje bdělé oko palubní desky. Situace, která vás evokuje k aktuální otázce: Jezdit na benzín, či na naftu? Kdo pravidelně sleduje vývoj cen pohonných hmot, ten jistě zaregistroval, že o největší šok na komoditním poli se loni postarala ropa. Cena lehké americké ropy se totiž během roku vyšplhala až přes 70 dolarů za barel. Severomořský Brent, který se používá v Evropě, pak stál víc než 68 dolarů.

CO JE LEVNĚJŠÍ - BENZÍN NEBO NAFTA?
V průběhu března a dubna 2006 šly ceny ještě dále a ke konci druhého jmenovaného měsíce hodnota lehké americké ropy na Newyorské komoditní burze skončila na 75,17 dolaru za barel. Byla tak nejdražší od roku 1983. Co tento fakt znamená pro běžné motoristy?
Zatímco ceny pohonných hmot, zejména nafty a benzínu, se během roku 2005 obdivuhodně vyrovnaly, na průměrných 28,90 korun za litr, letošní cenová "houpačka" vyhnala benzín až k hranici 35 Kč za litr. Vzhledem k tomu, že koruna měla v tomto období většinou oslabující tendenci k dolaru, musí se s podražením pohonných hmot i v dalším období počítat. Důvodem je - mimo jiné - další očekávané oslabování koruny.
Těch pár haléřů, o které je nafta levnější, už samo o sobě nemůže stačit jako pádný argument pro to, abychom dali přednost "nafťáku". Auta na naftu bývají sice úspornější, pokud jde o jejich provoz, ale na druhou stranu se kupují dráž než srovnatelné vozy s benzínovým motorem. Kdy tedy se tahle investice vyplatí?

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JSOU KILOMETRY, ALE POČÍTEJTE I S POJISTKOU!
Nejdřív ze všeho je třeba pečlivě počítat najeté kilometry. Jednoduše řečeno, úspora na pohonných hmotách by časem měla vyrovnat vyšší pořizovací náklady vozu a v ideálním případě by dokonce měla hodit i nějakou tu korunu navíc. Proto první, co bychom měli posoudit, je počet kilometrů, které ročně najezdíme. Pokud auto používáte jen pro cestu na chatu nebo o prázdninách k babičce, můžete na diesel s klidem zapomenout.
Je jasné, že při ročně najetých pěti nebo šesti tisících se na palivu ušetřit nedá. Pokud ale za rok natočíte 20 tisíc kilometrů nebo dokonce víc, pak je rozhodování na místě. No a v případě, že se dopočítáte 30 a více tisíc, máte prakticky jasno - diesel bude vzhledem ke své spotřebě určitě ekonomicky výhodnější.
Kromě ujetých kilometrů musíte brát v potaz i dobu vlastnictví auta, jeho výbavu, dále jeho průměrnou kombinovanou spotřebu, cenu pohonných hmot, pořizovací cenu vozu a samozřejmě také výši povinného ručení, případně havarijní pojistky. Další ukazatele, které vás mohou zajímat, jsou ceny garančních prohlídek i cena vozu v době, kdy jej budete chtít prodat. Nezanedbatelným aspektem při vašem rozhodování o koupi vhodného typu automobilu je také fakt, ve které lokalitě ČR bydlíte.

CENOVÉ ROZDÍLY A BUDOUCÍ CENOVÝ VÝVOJ
V cenách lze totiž nalézt i nadále výrazné regionální rozdíly. Nejdražším místem pro tankování zůstává Praha a naopak nejlevnější severní Morava. Příčinou těchto rozdílů je zejména charakter pražské poptávky po benzínu, která je výrazně ovlivněna počtem služebních automobilů, jejichž řidiči nejsou k vyhledávání levnějších čerpacích stanic příliš motivováni. Přesto je podél českých silnic konkurence mezi tankovacími stanicemi poměrně zdravá. V případě 2300 běžných tankovacích stanic upozorňují odborníci na to, že již dnes se jejich marže z prodeje pohybují velmi nízko a další pokles už není pravděpodobný. Vkládat tedy naděje do toho, že konkurenční prostředí sníží ceny, nemá příliš smysl. I nadále však zůstává výhodné brát benzín u čerpacích stanic provozovaných hypermarkety. Konkurence panuje i na úrovni výrobců pohonných hmot. Největším výrobcem zůstává u nás Česká rafinérská, jejíž tržní podíl kolísá mezi 55 až 60 %. Zbytek trhu je uspokojován převážně dovozem ze zahraničí.

VÝVOJ NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH S ROPOU
Ceny pohonných hmot výrazně řídí vývoj na světových trzích s ropou a je pravdou, že léto přináší jejich navýšení. U nás ale toto pravidlo tak docela neplatí. V našem případě totiž funguje jakýsi kompenzační řád, kdy jedna skupina motoristů spotřebovává zvýšeným cestováním více pohonných hmot a druhá poklesem svých cest méně.
Na rostoucí ceny reagují i v ostatních členských zemích EU. Společné evropské orgány v tomto směru jednají s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) za účelem zabránit spekulativním útokům na zvyšování cen. OPEC na prudký růst většinou odpovídá spíše symbolicky jednorázovým zvýšením denního těžebního limitu. Zvýšení těžebních kvót má však jeden problém. Současná úroveň těžby již naráží na své limity.

PROBLÉMY DNEŠNÍHO SVĚTA - ENERGIE
V celém světě neustále stoupají nároky na dodávky energie. Jenže nerostné zdroje naší planety pomalu docházejí. Tento precedens se týká i ropy. V dnešní době se omezené zásoby ropy stále využívají především na produkci pohonných hmot a mazadel. Naftové kartely ustavičně spoléhají na nová naleziště a OPEC zvyšuje denní těžební limity. Současnost již umožňuje nahradit pohon aut z benzínu a nafty na jiné druhy, to se však nelíbí ropným společnostem. Přitom by bylo daleko perspektivnější využívat na pohonné hmoty jen minimum a zbytek nechávat na produkci polymerních hmot, na kterých je nynější společnost stále více a více závislá. Benzínový motor a využití uhlí jsou vynálezy staré již pár set let, ale přesto je lidstvo ještě nenahradilo.
Podle dnešních technických možností by byl nejefektivnější motor na vodík - kyslíkové spalování. Nejenže toto spalování je absolutně bezodpadové (vzniká čistá voda), ale tyto plyny by se daly získávat po neomezeně dlouhou dobu. Má to ale své problémy, které lze definovat několika prefixy "muselo by se":

zahájit výrobu motorů schopných účinně pohánět stroje na tento pohon

vybudovat nebo přestavět čerpací stanice na sklady kyslíku a vodíku

začít efektivně získávat kyslík a vodík

provádět význačnou osvětovou činnost pro překonání strachu lidí z neznámého

Realizace takových myšlenek však vyžaduje peníze a lidskou vůli. V současnosti by peníze a váhu na uskutečnění měly: G12, OPEC, OSN, Světová banka. Tyto organizace se ale zdráhají z různých důvodů jen o něčem takovém přemýšlet. Co s tím? Nabízí se jediné. Přesvědčovat lidi, kteří hýbou penězi, aby jejich tok zaměřili správným směrem. Kdyby totiž existovala vůle odpovědných lidí zabývat se tím, co předáme dalším generacím lidí, kteří budou muset žít na planetě námi znečištěné a vyčerpané, jistě by se našly i peníze na projekty podobné výše uvedenému.