Kdy vyřeší tisíce sporů jeden monstrproces?

Diskuse o zavedení institutu hromadné žaloby do českého práva „doutná“ už roky a na intenzitě získá vždy ve chvíli, když se objeví nějaký případ, v němž jde o ochranu práv většího počtu lidí.

Hromadná žaloba šetří čas i peníze. V českém právním řádu institut běžný v jurisdikcích common law, tedy například ve Spojených státech nebo v Kanadě, zatím chybí. Avšak volání po jeho uzákonění v posledních měsících českou právní obcí opět silně rezonuje.

Diskuse o zavedení institutu hromadné žaloby do českého práva „doutná“ už roky a na intenzitě získá vždy ve chvíli, když se objeví nějaký případ, v němž jde o ochranu práv většího počtu lidí. V minulosti ji tak rozvířily například žaloby, v nichž se spotřebitelé domáhali vrácení bankovních poplatků za správu a vedení úvěru. Teď je to nově aféra Dieselgate.

V prvním případě šli nakonec obránci práv spotřebitelů cestou tisíců individuálních žalob. To některé pražské soudy zahltilo natolik, že bagatelní a z valné většiny zamítané spory některé z nich řešily ještě dva roky poté, co se na ně klienti bank obrátili. V případě kauzy Dieselgate, v níž se lidé domáhají od automobilky Volkswagen odškodnění za podvody při měření emisí, se stovky Čechů připojily k žalobám v zahraničí. Věří, že boj za odškodnění ve skupině bude snazší, než kdyby museli svá práva před tuzemskými soudy hájit individuálně.

„Ekonomicky je postavení žalobců v českém právním systému ztíženo natolik, že u kauz typu Dieselgate prakticky není možné škodu vymáhat,“ říká advokát David Kubloň z advokátní kanceláře KLB Legal, která Čechy ve sporu s Volkswagenem zastupuje, a dodává: „Klienti se nemohou složit ani na znalecké posudky, které v těchto sporech většinou potřebujete. Obrovskou bariérou je v českých podmínkách také povinnost hradit u každého žalovaného soudní poplatek.“

Právě výpočet nákladů soudního řízení je jedním z důvodů, proč ve svém červnovém nálezu po zavedení hromadné žaloby volá i Ústavní soud. Jak významně tento institut v českém procesním právu chybí, ukázala žaloba proti územnímu plánu města Brna, kdy byly potenciálně dotčených statisíce lidí. Absence institutu hromadné žaloby v takovýchto případech podle ústavních soudců komplikuje justici stanovování přiměřených nákladů řízení.

Hromadná žaloba skýtá v porovnání s podáváním individuálních žalob ve stejné věci i další výhody. Tak například v rámci jednoho řízení by soud vyřešil otázku oprávněnosti nároku i stovek tisíc lidí. Nebylo by potřeba separátně prokazovat náležitosti žalobního návrhu a v každé jednotlivé při znovu provádět dokazování, jako je tomu nyní. V českých podmínkách totiž zatím platí, že rozhoduje věcně a místně příslušný soud. Jinými slovy žaloby podané ze stejného titulu může řešit i několik různých soudů najednou.