Nová a hezčí Dacia Duster: Mamataxi s úsporou i stovek tisíc

Největší model od Dacie byl vždycky zářivou hvězdou šetřílků, pracantů a chalupářů. Může fungovat i jako příjemný pomocník praktické ženy? Ale ovšem! Možná vám neuniklo, že v letošním roce se po silnicích začaly prohánět Dacie v nové podobě. Mají zbrusu nové logo, přepracovanou příď a také nové barvy lakování. I těchto pár změn stačilo, aby se z vcelku obyčejných aut vylouply v auta jednoznačně pohledná, v některých kombinacích se nebojím říct až stylová. Například odstín zelená Dusty (velmi podobný brandové barvě celé značky) modernizovaným Daciím vysloveně sluší, v nabídce pak zůstala i oblíbená oranžová Arizona. Dacia udělala další krok směrem k tomu, aby se zbavila nálepky low-costu a stala se důstojným konkurentem mainstreamových značek.

Nový design funguje nejenom na mne, což mi během testovacího týdne dokazovaly zkoumavé pohledy lidí okolo. A to jsem k testu dostala Duster v barvě šedá Urban, která patří k těm nenápadnějším z nabídky. 

Lehké inovace se objevují i v kabině - a nemyslím jen volant s novým logotypem. Na palubní desce se nacházejí protáhlé hranaté výdechy ventilace místo dřívějších kulatých, na mnoha místech také nacházím lepší materiály. Celkový dojem z interiéru je hodnotnější a řidič se necítí ošizen. Zároveň však Duster zůstává věrný svému praktickému zaměření a nenajdete v něm žádné filigránské detaily ani choulostivé povrchy. Co neposedné děti okopou, to zase bez problému vyčistíte.

Své konkurenty Duster dohání i výbavou, která ve vyšších stupních obsahuje všechno, co k příjemnému životu potřebujete. Testovaný kousek má výbavu Journey, což znamená například sedmnáctipalcová litá kola, elektricky nastavitelná a sklopná vyhřívaná vnější zrcátka (u Dusteru se jedná o novinku) nebo odemykání a zamykání handsfree kartou. Když od auta odcházíte, zamkne se automaticky samo, což ti roztržitější a zapomnětlivější z nás jistě ocení. 

Dostatek komfortní výbavy se nechází i přímo v kabině. Klimatizace je automatická a nastavuje se praktickými otočnými ovladači, které najdete i poslepu. Vyhřívání předních sedaček má své tlačítko přímo na boku sedadla - zde je jen třeba si zapamatovat pozice vypnuto-zapnuto, neboť za jízdy se na tlačítko nepodíváte, a i kdyby, nemá žádnou diodu, která by aktuální stav indikovala. 

Osmipalcová obrazovka multimediálního systému nabízí vlastní navigaci, ale i možnost zrcadlení telefonu, aktuálně pouze po drátě. Pokud máte v paměti uloženou informaci, že bezdrátová podpora se už v Daciích objevovala, vzpomínáte si správně. Dacie bezdrátové zrcadlení “umí”, v tuto chvíli se však potýká s nedostatkem čipů, které by tuto funkci dokázaly zajistit. 

Při jízdě vám dodá pocit bezpečí například systém hlídání mrtvého úhlu, který ve zpětném zrcátku rozsvítí kontrolku. Z Dusteru je sice velmi dobrý výhled ven, ale mrtvý úhel nedostal své jméno pro nic za nic. Na dálnicích uleví pravé noze tempomat, při manévrování na parkovišti se zase bude hodit zadní parkovací kamera s naváděcími čarami. 

Za zmínku stojí ještě prostor uvnitř kabiny, který je pro čtyři lidi velmi pohodlný, snad jen s výjimkou situace, kdy se za sebe posadí dva dlouháni. Cestující vzadu ocení, že i na ně se myslelo s nabíjením telefonu - USB zde mají k dispozici hned ve dvou provedeních. Popis prostoru zakončím kufrem o obsahu 478 litrů, což by pro běžné rodinné cestování mělo bohatě stačit. 

Stále více řidičů - a řidiček tím spíš - se odvrací od manuálního řazení k automatu. Moderní automatické převodovky jsou rychlé a úsporné, v případě rodinného SUV je navíc zbytečné tahat do diskuse řidičskou zábavu a její finesy. Automatická převodovka, konkrétně dvouspojková EDC, se nacházela i v testovaném Dusteru. Zajímavé je, že v konfigurátoru ji najdete pouze v kombinaci s pohonem přední nápravy, pro čtyřkolku dostupná není. Ještě víc mě překvapuje, že pro čtyřkolku není pro změnu dostupný automat. Zkrátka si musíte vybrat. 

Máte-li ve zvyku jezdit klidně a plynule, budete si s automatem skvěle rozumět. Trochu pomalejší reakce má jen v situacích, kdy prudce dupnete na plyn. Prodlevu naštěstí docela dobře dorovnává výkon motoru, který je pro méně než jedenapůltunové auto bohatě dostačující. Benzínový čtyřválec o obsahu 1,3 litru a výkonu 150 koní je to nejsilnější, co si do Dusteru můžete poručit. Nejrychlejším vozem v levém pruhu dálnice se sice nestanete, ale nemusíte se bát předjíždět a i naložené auto pojede důstojně a bez zadýchávání. 

Podvozek je naladěný na komfortní notu, což je pro rodinné cesty ideální. V zatáčkách se musíte smířit se znatelnými náklony, trápit vás však budou pouze při ostřejší jízdě, na kterou Duster obecně není stavěný. Mnohem lépe si jeho společnost užijete při svižném, ale pohodovém cestování.

Pokud chcete auto, které neoslňuje líbivými efekty, ale spolehlivě a v pohodlí vás doveze, kam potřebujete, je Duster perfektním kandidátem do užšího výběru. Už dávno nevypadá jako chudý příbuzný, pořád ale přináší skvělý poměr ceny a užitné hodnoty. Matky malých dětí ocení vyšší karoserii SUV, robustní provedení interiéru i automatické řazení, které uvolní část pozornosti třeba pro občasné sledování dění na zadních sedadlech.

Základní cenovka modelu je 377 500 Kč, což je na dnešní poměry téměř neuvěřitelné. Za testovaný kousek s nejsilnějším motorem, automatem a víceméně plnou výbavou byste zaplatili 595 700 Kč. Na první pohled rozhodně nejde o lowcost, vzhledem ke skokovému zdražování v posledním roce je to ale cena v zásadě bezkonkurenční, klidně o stovky tisíc nižší než u konkurence.