Diesel v malém autě může dávat překvapivě skvělý smysl - pokud se výroby ujme někdo, kdo rozumí svému řemeslu.
Naftové motory jsou už spoustu let na blacklistu nejen ekologických aktivistů, ale dle mého názoru neprávem. Moderní diesel totiž dokáže být tak efektivní a úsporný, že jeho celková uhlíková stopa strčí do kapsy nejeden elektrifikovaný model.
Trochu netradičně tedy začnu test tématem, které si obvykle nechávám na konec. Když jsem poprvé usedla do tohoto “kapesního BMW” (sice zas tak malé není, ale v mnichovské stáji působí jako drobek), pod palivoměrem na mě svítila hodnota dojezdu 1260 km. Na mou duši jsem chvíli přemýšlela, jestli to číslo náhodou neznamená něco úplně jiného. Ale neznamená. S průměrnou spotřebou 4,8 litru, kterou se mi během testu podařilo vytáhnout jen na rovných 5, a obsahem nádrže 54 litrů (je o 9 litrů větší než standard a připlácí se za ni 1 352 Kč, nad čímž bych neváhala ani chvilku) mi počty plus minus sedí. Pokud jde tedy o úspornost jízdy, dostává “dvojka” hned na začátku jedenáct bodů z deseti a uctivou poklonu.
Vzhledem k tomu, že jde o BMW, není třeba se obávat obvyklých “naftových” neduhů, třeba hlučnosti, klepání nebo vibrací. Jestli někdo dokáže vyrobit dieselové auto s hladkým a kultivovaným projevem, jsou to právě Mnichováci. Jediným momentem, kdy si motoru všimnete, je první nastartování. Pak už je příkladně tichý v jakékoliv rychlosti.
Papírová hodnota 110 kilowattů neboli 150 koní nevzbuzuje žádné velké očekávání, takže se velmi příjemného překvapení dočkáte, i pokud jde o dynamiku. Autíčko se navzdory hmotnosti 1,6 tuny pohybuje velice živě, a to už od nízkých otáček. Stovku dá údajně za 8,8 vteřin, ale pocitově vám bude připadat rychlejší, navíc dokáže zrychlovat i ve vyšších rychlostech na dálnici. Když si zapnete sportovní režim, stává se z řízení kulatého MPV vysloveně zábava. Podvozek je totiž opět po mnichovsku perfektní. Při běžné jízdě vás poveze jako v bavlnce a úslužně odfiltruje všechny retardéry, kanály i výmoly. A když na to trochu šlápnete, bude nekompromisně držet stopu a vykružovat zatáčky bez nejmenší nejistoty. Přidejte k tomu přesné řízení, a máte téměř sportovní svezení, které si můžete užít. Od tohoto BMW jsem čekala auto praktické, pohodlné a prvotřídně zpracované, ale k tomu všemu jsem jako benefit dostala auto veskrze radostné a zábavné. Okolí si možná bude klepat na čelo, až se se svým roztomilým blobem pojedete projet jen tak pro potěšení, ale byla by škoda nechat si zkazit radost někým, kdo jen neví, o čem mluví.
Velký prostor v malém autě
Svou početnou fanouškovskou základnu si Dvojka Active Tourer získala jednoznačně praktičností a řešením vnitřního prostoru. Oproti očekávání nabízí velmi prostornou kabinu, kde budou mít dost místa i dospělí cestující vzadu. Zadní sedačky jsou navíc posuvné a mají sklápěcí opěradla, můžete se tedy rozhodnout, jestli centimetry využijete pro pasažéry, nebo pro bagáž. Jednoduché a šikovné řešení. Mimochodem, kufr s dvojitou podlážkou má objem velmi pěkných 470 litrů, a kdybyste sklopili zadní sedadla, získáte až 1470 litrů.
Vepředu budou tradiční zákazníci značky asi trochu překvapeni. Dvojka se totiž zbavila jednoho z trademarků moderních bavoráků - ovládání infotainmentu kolečkem na středovém tunelu. Teď se musíte ke všem funkcím dobývat přes displej. Z tlačítek klimatizace zbylo jen maximální foukání na přední a zadní sklo, aspoň že tak. Displej nově spojuje přístrojovou desku a středovou obrazovku do jednoho kusu, a ač obecne displejům úplně nefandím, musím uznat, že to vypadá skvěle. Navíc mají oba displeje fantastickou grafiku a ten dotykový taky rychlou a spolehlivou odezvu. Když už to musí být, ať je to aspoň dobře udělané… K infotainmentu mám ještě jeden poznatek - propojení s telefonem funguje naprosto bez chybičky. Žádné vypadávání, žádné prostoje, žádné nelogické hlášky. Tleskám! Možná se divíte, proč se rozplývám nad úplnou samozřejmostí, jenže ona to taková samozřejmost není. Systémy jsou stále složitější a projevuje se to hlavně na jejich stabilitě, která je u leckterých konkurentů k politování.
Další zajímavostí v kabině je levitující středový tunel s područkou, na němž je umístěn volič automatické převodovky, startovací tlačítko a váleček ovládání hlasitosti. Vespodu vznikl prostor, kam se vejde malá kabelka, peněženka nebo dokladovka, pro telefon je určena přihrádka za cupholdery, která ho zároveň může i nabíjet. Odkládacích míst je tedy hromada.
I když u BMW patří k nejmenším, nedělá Active Tourer žádné kompromisy, pokud jde o materiály či zpracování. Interiér je velmi příjemné místo k životu, ať už mluvím o umělé kůži Sensatec, která je k nerozeznání od pravé, o obložení z pravého dřeva, nebo hliníkové detaily. O vnějším designu si udělejte představu sami. Mně připadá spíš roztomilý než hezký, rozhodně však má svoje kouzlo. Mimochodem, lak s názvem Sparkling Copper Grey ve skutečnosti není šedý - když vysvitne sluníčko, objeví se zlatavé metalické odlesky a vypadá to parádně.
Na kolik vás přijde?
Základní cena modelu Active Tourer je 781 300 Kč, dieselový začíná na 886 600 Kč, cenovka konkrétního testovacího auta se všemi příplatky zní 1 252 914 Kč. Vzhledem ke kvalitě zpracování a hlavně pocitu z jízdy mi nepřipadá nijak přemrštěná.
Skalní příznivci značky Active Tourer často zavrhují, neboť pravé BMW má mít šestiválec a pohon na zadní kola, ale dovolím si nesouhlasit. Pravé BMW je kvalitně vyrobené, domyšlené, spolehlivě fungující a příjemné na řízení. A to všechno tohle auto splňuje.