Toyota Verso 2.0 D-4D - stará známá v novém

Corolle Verso jsme se několikrát věnovali v samostatných testech. Populární rodinný vůz ztratil s příchodem nové generace část jména. Jednoduše zůstalo pouze u Toyoty Verso. Nová generece je větší, přičemž si stále zachovává svůj charakter a proporce. Pojďme se tedy podívat co je nového a jak si nové Verso vede ve srovnání s konkurencí.

Karoserie: na pohled stejná

Celkově vzhled Versa vychází z Corolly Verso a je učesán ve stylu nového Avensisu. Tuto charakteristiku můžeme pozorovat zejména na předních partiích karoserie. Oproti předchůdci je nové Verso o 70 mm delší, o 20 mm širší, přičemž výška zůstala totožná. Rozvor se prodloužil o 30 mm a byla zlepšena aerodynamika (koeficient odporu vzduchu dosahuje hodnoty cx=0,295). Boční profil zůstal na první pohled téměř identický. Zadní partie vylepšuje nový nárazník, který působí velmi dynamicky. Za kontroverzní mohu označit zejména zadní světlomety, které působí dojmem domácího tuningu, přestože jsou nově vybaveny šesti světelnými diodami.

Interiér: není bez chyb

U nového Versa musím vyzdvihnout jednoduchý a kvalitně zpracovaný interiér. Hezké je především kovové obložení středového panelu - odolné a praktické. Přístrojovou kapličku budete za volantem hledat marně, je totiž umístěna uprostřed palubní desky a je natočena směrem k řidiči. Pozor na plastový povrch materiálu kolem řadící páky, je totiž silně náchylný na poškrábání. Oranžové podsvícení v přístrojové kapličce je dobře čitelné, což neplatí o středovém panelu, který zejména po rozsvícení světel a přímém sluníčku sotva přečtete. Verso nabízí vyšší a vzpřímenější posaz. Přední sedadla mají kratší sedák a nejsou příliš pohodlná při zdolávání delších vzdáleností (nelze nastavit tuhost opěradla v oblasti beder).

Přístup na zadní sedadla je doslova ukázkový. Potěší samotná šíře dveří a dostatečný úhel otevírání. Tři samostatná sedadla v druhé řadě lze podélně posouvat a jejich opěradla polohovat. Promyšlené je sklápění zadních sedadel jedním pohybem. Zavazadlový prostor pojme v základním pětimístném uspořádání na 484 litrů zavazadel. Po sklopení zadních sedadel vzniká rovná ložná plocha ve stejné výšce s nakládací hranou. K využití je i 150 mm vysoký prostor pod podlahou zavazadleníku, který pojme povinnou výbavu a pojme v případě potřeby další nepostradatelné předměty. Krycí roletku lze schovat pod dno. Při otevření pátých dveří musí být osoby vyššího vzrůstu opatrní, víko dveří se vyklápí jen 1850 mm vysoko.

(+) odhlučnění
(-) přední sedadla
(-) nepraktické umístění tlačítek vyhřívání sedadel pod loketní opěrkou

Motor: dobrá volba

Pod kapotou Verza je možné mít zážehovou šestnácitstovku, osmnáctistovku nebo dva diesely. Dvoulitrový diesel D-4D poskytuje výkon 125 koní, což není zrovna příliš oslnivá hodnota. Spolu s maximem točivého momentu 310 Nm můžou vést zákazníka k silnějšímu dieselu o objemu 2,2 litru. To by však byla chyba. Papírové hodnoty hoďme za hlavu a pojďme se podívat na praktické zkušenosti. Ty jsou veskrz pozitivní. Kultivovaný zvukový projev je pro motory od Toyoty již delší dobou samozřejmostí. Co se týče výkonu, nemám k němu připomínky. Nástup síly začíná po překonání 1500 otáček a plynule pokračuje až ke třem tisícům. Po této hodnotě je výkonu stále dostatek ale postupně upadá. Motor lze vytočit na hranici 4700 ot./min., což v praxi nedává příliš smysl. Automobilce se povedlo velmi dobře sladit motor s šestirychlostní převodovkou. Odstupňování plně odpovídá charakteru vozu a dálniční štreky můžete zdolávat jen na šestý rychlostní stupeň. Motor musím pochválit i za solidní spotřebu. Tu lze i při ostřejší jízdě udržet do sedmi litrů.

Jízdní vlastnosti: maskování hmotnosti

Komfotní podvozek zaručuje pohodovou a jistou jízdu. Špatně si nevede ani v zatáčkách, které projíždí s minimálními náklony a velmi dlouho se drží zvolené stopy (zadní vlečená náprava je v případě Versa dobře odladěna, navíc spoří místo v zavazadelníku). Výtku mám pouze ke zdolávání příčných nerovností v podobě například zpomalovacích prahů o kterých podvozkové komponenty informují posádku až příliš. Odtažité a přeposilované řízení je v dnešní době velkoprostorových automobilů tak nějak standardem, přesto bych uvítal výraznější přenos informací od předních kol. Řazení nefunguje zrovna na jedničku. Chybí zejména přesnost, kterou známe například od konkurenční Mazdy. Verso se může pochlubit solidními brzdami.

(+) příkladné jízdní vlastnosti
(-) průměrné řazení
(-) příčné nerovnosti

Závěr: boj začíná

Verso to bude mít těžké. Konkurent v případě Mazdy5 nabízí praktické posuvné dveře a přesnější řazení. Verso ztrácí body na své úhlavní konkurenty nedostatkem úložných prostor (vyjma zavazadelníku) a nemožností vyjmout sedadla v druhé řadě. Přes drobné chybičky v interiéru však patří k celkem pohledným a bytelným automobilům (Verso tak navazuje na kvality svého předchůdce). Bohužel i přes nedávné plošné zlevnění o 30.000 Kč patří tento model k dražím MPVéčkům na trhu. Za vyšší pořizovací cenu Verso nedokáže nabídnout mimo své pověsti nic navíc. Kdo ocení kvalitu a vůz jako funkční celek a zároveň netouží po emocích či originalitě, je u Versa na správné adrese. Základní model s benzínovou šestnáctistovkou přijde bez stokoruny na půl milionu korun. Nejlevnější diesel pořídíte o nemalých 80.000 dráže. A to je stále hodně.