Toyota Auris 2.0 D-4D - ideální spoření - test spotřeby

Vozy nižší střední třídy jsou v Čechách populární. Často suplují rodinné automobily a jen zřídka se objevují jako druhé vozidlo do rodiny. Japonská automobilka Toyota v tomto segmentu vozidla měla dlouhou dobu pořádné želízko v ohni. Model Corolla. Poslední uvedenou devátou generaci v roce 2001 vystřídal letos nástupce s jménem Auris. Ten sama Toyota označuje za revoluční. Testovaného Aurise poháněl dvoulitrový vznětový motor D-4D s výkonem 125 koní. Jak dopadl výkonný motor v poměrně malém voze?

Podmínky testu: Ve voze cestoval řidič a spolujezdec. Teplota vzduchu se pohybovala v rozmezí 20-24°C a doprava v hlavním městě i mimo něj byla celkem plynulá. Na dálnici panoval řídký provoz. Vůz měl v době testu najeto mírně přes pět tisíc kilometrů a tankovaným palivem se stala motorová nafta. Tankování probíhalo u stejného stojanu na stejné čerpací stanice, vždy až po okraj nádrže. (Naměřené údaje porovnám závěrem testu s údaji palubního počítače).

TIP: TEST SPOTŘEBY: Honda Civic sedan 1.8 i-VTEC

Popis trasy: trasa začíná u čerpací stanice na Plzeňské ulici směrem do centra. Po úplném dotankování palivové nádrže trasa pokračuje cca 500 metrů dále směrem do centra, kde na světelné křižovatce odbočuji doprava do Jinonické ulice. Následuje Klikatá, Karlštejnská, Řeporyjská. To se již dostávám na Jeremiášovou ulici, ze které zanedlouho odbočuji ulicí Smíchovská do městské části Řeporyje. Odtud "frčím" Dalejskou pod železniční viadukt směrem na obec Zadní Kopanina před kterou opět odbočuji prudce doprava a směřuji na obec Ořech. Následuje Chýnice, Kuchař, Vysoký Újezd, Lužce a konečně v Loděnicích najíždím na dálnici D5 po které pokračuji až na její konec, kde sjíždím Bucharovou ulicí zpět do Motola na Plzeňskou a posléze končím na místě výjezdu.

Celý okruh měří 47-48,2 km. Podíl dálnice, obce a komunikace mimo obce je vždy zastoupen přibližně třetinovým podílem.

Okruh I. aneb ekonomicky a komfortně - po dotankování nádrže po samé hrdlo vyrážím od čerpací stanice směrem do centra. Provoz není příliš plynulý a několik minut popojíždím v koloně na první světelnou křižovatku, kde odbočuji doprava do klidnější části. Po výjezdu z města doprava řídne a palubní počítač vykazuje průměrnou spotřebu 6,5 l/100km. V obcích i mimo ně nepřekračuji maximální povolené rychlostní limity. Občas řadím podle kontrolky Shift umístněné po displejem palubního počítače v kapličce za volantem. Ta radí řidiči pomocí šipek, kdy nastává ideální okamžik pro přezaní rychlostního stupně směrem dolů nebo nahoru. Po nájezdu na dálnici udržuji rychlost kolem 110 km/h. Okruh dokončuji průměrnou rychlostí 57 km/h za 53 minut. Displej palubního počítače vykazuje průměrnou spotřebu 4,7 litru/100 km což je z dosud testovaných vozů naprosto nejlepší výsledek.

* - v přepočtu 29,00 Kč za litr (cena v době testu)

Okruh II. aneb podruhé o něco svižněji - po dotankování usedám opět za volant a vyrážím na druhé kolečko. Tentokrát svižněji za častějšího využívání veškerého výkonu motoru. Na semaforech praktikuji rychlé rozjezdy na předepsanou rychlost. Nástup výkonu se dostavuje hned po překročení hranice 2000 otáček. Již kolem 3000 otáček se dostavuje dostatek výkonu na svižné předjíždění. Mimo obce překračuji povolenou devadesátku. Po nájezdu na dálnici zrychluji a udržuji rychlost mezi 140-160 km/h. Po dokončení trasy zastavuji na místě výjezdu u čerpací stanice a palubní počítač mě překvapuje neuvěřitelnou spotřebou 6,6 l/100 km. Příliš mu nevěřím, jelikož jsem trasu dokončil za standardních 43 minut a neodpustil si pernamentní vytáčení motoru a časté řazení. Po dotankování do plné nádrže musím palubnímu počítači dát za pravdu.

TIP: TEST SPOTŘEBY: Ford Galaxy 2.0 TDCi

A v další tabulce se podíváme na odchylku průměrné spotřeby naměřené palubním počítačem ve srovnání s námi naměřenou spotřebou pomocí dotankování do úplně plné nádrže.

Z tabulky je patrný téměř stejný zanedbatelný rozdíl naměřených výsledných hodnot v prvním i druhém případě. Palubní počítač v prvním případě naměřil o 0,3 litru menší spotřebu, resp. o 0,2 litru nižší spotřebu v druhém případě než já formou dotankování.

V poslední tabulce porovnám jednotlivé údaje průměrné spotřeby prezentované výrobcem s mnou naměřenými hodnotami průměrné spotřeby dle palubního počítače. Ve městě jsem s Aurisem jezdil v průměru za 6,9 litru, což odpovídá tvrzení výrobce. Mimo město si motor Aurise řekl o 4,7 l/100 km a v kombinovaném provozu většinou o 5,5 l/100 km.

Závěr:

Lehká Toyota Auris vybavená moderní vznětovou jednotkou 2.0 D-4D dosáhla v našem tradičním testu absolutně nejlepšího výsledku za celou dobu testování různých vozů na vytyčeném okruhu za identických podmínek. Okruh odráží kombinovaný provoz a jeho některé části jsou náročné na spotřebu. Auris ukázal, že s poměrně silným dieselem lze jezdit v běžném provozu pod hranicí pěti litrů. I při maximální snaze o rychlou jízdu se však spotřeba nedostala přes hodnotu 6,6 litru, což je famózní výsledek.