Opel Kadett E

Asi po třech žigulech jsem si koupil Opela Kadetta (E) 1.6i r.v. 1988. 5 x dveře, "vajíčko". Bylo to moje první pořádné auto na které rád vzpomínám. Za dva roky, co jsem ho měl, jsem s ním najezdil asi 30 tis. km.

Asi po třech žigulech jsem si koupil Opela Kadetta (E) 1.6i r.v. 1988. 5 x dveře, "vajíčko". Bylo to moje první pořádné auto na které rád vzpomínám. Za dva roky, co jsem ho měl, jsem s ním najezdil asi 30 tis. km.

Značka:	Opel
Model:	Kadett
Typ:	E
Karoserie:	hatchback
Obsah motoru:	1,6
Palivo:	benzín
Rok výroby:	1988
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	160 000
Najeto km nyní:	190 000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	dva roky
Průměrná spotřeba:	7 l
Předchozí vozidlo:	Lada 1500

Za dva roky, co jsem ho měl, jsem s ním najezdil asi 30 tis. km a jediná závada byla prasklá manžeta na poloose, jinak žádný problém nebyl. Dále jen provozní náklady (svíčky, olej, akumulátor). Auto mělo jednobodovou stříkačku, takže žádný problém se startováním, žádný mech. sytič a velmi slušná sptřeba i při zbrklejší jízdě - kolem sedmi litrů na sto. Motor nevyžaduje žádnou údžbu, jen výměnu rozvodového řemene, které často praskají, mně praskl jednou, vyměnil jsem ho a motor běžel jako dřív. Nevím, jestli to bylo štěstí, ale prostě se to nepotkalo. Auto šlo dobře za plynem až do maximálních otáček. Pružnost motoru byla taky dobrá.
Zvuk motoru byl dobře utlumen, vadil mi až při vyšších rychlostech (130 km/h a výš). Palubní desky se dělaly ve dvoubarevném provedení. Horní plast byl černý a měkčený a spodní plast byl buď šedivý nebo hnědý a později taky černý, ten byl tvrdý a náchylný na poškrábání, stejně jako madla dveří. Při přejíždění hlavně příčných nerovností začly všechny ty plasty rachtat. V autě jsem měl anatomické sedačky od výroby, které měly výborné tvarování i tvrdost i vyškové nastavení, ale měly málo odolné čalounění, které se často prodřelo na opěradle na straně řidiče vlivem nastupování a vystupování. Na palubní desce mi chyběl otáčkoměr, který se dával jen do verzí GT a pak digitální do GSi. Taky mi chyběla kontrolka rozsvícených světel (jen dálkové) a kontrolka benzínu. Podsvícení nemá žádnou barvu, ale zato je osvětlený popelník i schránka před spolujezdcem, což nemá ani Felicie. Zadní lavice je vcelku, tedy nedělená a bez opěrek hlavy, což vzhledem k roku výroby bylo normální. Místa vzadu pro cestující je málo, hlavně pro chodidla na úkor zavadelníku, který je dost velký (na typ auta) a diky sklopení zadních sedadel lze převézt i delší předměty.
Řízení je přesné, ale do volantu se přenášejí rázy a vibrace. Řazení je u všech opelů trochu tužší což se mi líbí, ale někdo to může považovat za nevýhodu. Stejně tak i pedály jdou víc ztuha, stejně jako u sportovních aut. Ale brzdy jsou moc tuhé a je opravdu potřeba hodně síly vyvinout při prudkém brždění, což není moc dobré.
Auto bych doporučil mladým řidičům, co se chtějí naučit jezdit. S autem si užijí dost radosti z jízdy narozdíl od š120 a favoritů a ceny jsou srovnatelné. ND jsou taky za přijatelnou cenu.
Foto není moje.

Klady	Zápory
nízka pořizovací cena	tuhé brzdy
spotřeba a výkon	koroze
ovladatelnost	málo místa na zadních sedadlech
nízké provozní náklady
spolehlivost

Spolehlivost	2
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	2
Dostupnost náhradních dílů	2