Opel Corsa C - jak slouží po pěti letech provozu?

Corsa je podle mě určitě zvážení hodná alternativa, hlavně pro převážně městský provoz. Na dálnici se sice neztratí, ale není to úplně ono.

Značka:	Opel
Model:	Corsa
Typ:	C
Bližší označení:	1,2 16V Easytronic
Karoserie:	hatchback
Obsah motoru:	1199 cm3
Palivo:	benzín
Rok výroby:	2002
Typ řazení:	sekvenční
Najeto km při koupi:	0 km
Najeto km nyní:	80 000 km
Koupen jako:	nový
Jak dlouho vůz využívám:	5 let
Průměrná spotřeba:	7 l/100 km
Poruchy:	Ano - drobnosti
Předchozí vozidlo:	Škoda Felicia

Když otci po šesti letech provozu dosloužila felicie, šel si koupit fabii (jiné auto než škodovku nikdy neměl). Chtěl benzinový motor a měl na nové auto cca 300 000 Kč. Zkušební jízda ho sice víceméně nadchla, ale po nahlédnutí do ceníku v něm začaly hlodat pochybnosti. V té době totiž byly v nabídce benzinové motory pouze 1,4 a 1,4 16V. Za +- 300 tis. Kč se dala pořídit pouze fabie 1,4 44 kW v základní výbavě, která byla dost chudá.

Vlastníte vůz značky Opel? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!

Do výběru proto zařadil ještě Fiat Punto 1,2 a Opel Corsa 1,2. Nakonec si vybral opel, na který navíc zrovna byla akční nabídka. S tímto autem jsem najezdil za pět let cca 35 tis. km, včetně cest do Chorvatska, Itálie a na Corsicu. Auto budu srovnávat s felicií, se kterou jsem toho najel celkem dost, a s fabií I, se kterou mám zkušenosti naopak minimální. Toto porovnávání prosím neberte jako tak populární výpady proti vozům značek Škoda/VW, ale jako srovnání s předchozím vozem a zvažovanou alternativou.
Vzhledem k akční nabídce byla cena dotyčného Opelu Corsa 1,2,16V s pětidvéřovou karoserií těsně pod 300 000 Kč. Ve výbavě byly mimo jiné: dva airbagy, elektrická přední okénka a zrcátka, vestavěné rádio s ovládáním na volantu (s kazetovou mechanikou), dálkově ovládaný centrál, litá kola. Připlácelo se za metalízu a Easytronic (robotizovaná převodovka), a tak konečná cena byla asi 340 000 Kč.
Vzhled auta nebudu hodnotit, na to má názor každý svůj. Corsa na pohled působí dost drobně, ale o proti oběma škodovkám není nijak malá (rozměry v x š x d + rozvor: corsa - 3 817 x 1 646 x 1 440 + 2 491 mm, fabia - 3 960 x 1 646 x 1 450 + 2 462 mm, felicia - 3 883 x 1 635 x 1 415 + 2 450 mm). Kufr ma shodný objem 260 l jako fabia, ale jeho využitelnost je horší, protože objem dohání hlavně výškou. Trochu pomůže možnost sklopit dělená opěradla ve dvou polohách, napřed o cca 5 cm dopředu, kdy jdou zaaretovat a na zadních sedadlech jde ještě sedět (trochu) a úplně.
Prostornost interiéru je vzhledem k třídě automobilu podlě mě přijatelná. Vpředu se člověk o mírách cca 180/80 usadí bez problémů, čtyři takové osoby se do auta taky vlezou, ale chce to už trochu sebezapření (no 800 km jsme tak ujeli, ale bylo nám tehdy 25). Sedačky jsou přiměřeně tuhé, ale mají krátké sedáky a minimální boční vedení, u řidiče je výškově stavitelná. Určitě jsou mnohem lepší než ve felicii a o něco lepší než ve fabii. Výhled z auta je dobrý, zpětná zrcátka jsou docela rozměrná.
Motor má maximální výkon 55 kW při 5 600 ot. a točivý moment 110 Nm při 400 ot. Šestnáctiventilový rozvod je poháněn řetězem. V tomto autě byla tzv. robotizovaná pětistupňová převodovka Easytronic. Převodovka umožňuje také sekvenční řazení. Převodovka má poměrně krátké převody a auto proto slušný odpich (zejména pokud v něm jsou max. dvě osoby). Na druhé straně autu celkem rychle dojde dech, přijatelná max. rychlost na dálnici je tak 120-130 km/h tachometrových, to motor točí na pětku těsně pod 4 000 ot., má snesitelnou spotřebu (tak 7,2) a moc neřve. Na 160 km/hod se auto dostane celkem v pohodě (dál jsem to nezkoušel ), hluk od motoru i aerodynamický (zrcátka) je už obrovský a spotřeba směle atakuje desetilitrovou hranici. Spotřeba při provozu zhruba 70 % město, 20 % dálnice a zbytek okresky je kolem 6,8 l/100 km.
Zvlášť popíši převodovku, ta je trochu zvláštní a ze začátku ve mně budila odpor. Volič převodovky se nachází na obvyklém místě. V poloze odpovídající u normální převodovky neutrálu je zařazen automatický režim (A), nebo je to 'klidová' poloha při manuálním sekvenčním režimu (M). Dozadu se v man. režimu řadí dolů (-), dopředu nahoru (+). Pohybem páky k sobě (páka se sama vrací) se přepíná manuál a automatika. Pokud je převodovka v A, dá se také rovnou změnit převod pohybem dopředu nebo dozadu, převodovka potom zůstane v man. režimu. Od sebe je neutrál / startovací poloha (N/start), odtud se páka už sama nevrací. A z neutrálu přes pojistku na hlavici dozadu je zpátečka/parkovací poloha. Auto má jen dva pedály, spojka je automatická.
Při prvním seznámení člověk rychle nabyde pocit, že si převodovka řadí, jak chce, a řadí proto v manuálním režimu. Změna převodů není sice nijak extra rychlá, ale je plynulá, a protože jde řadit pod plynem, vyjde to ve srovnání klasickou převodovkou tak nastejno. Elektronika do manuální změny převodu nijak zvlášť 'nekecá', pouze nenechá motor přetočit nebo chcípnout (sama změní převod). Jak si člověk na převodovku zvykne (mně to trvalo tak 1 500 km), začne víc využívat automatický režim. Ten se dá s trochou zvyku používat velice dobře, automat neřadí úplně tupě, ale podle prudkosti šešlápnutí plynového pedálu. Pokud na plyn šlapete razantně, nechá motor vytočit až k 6 000 ot., pokud přidáváte pomalu a plynule, řadí klidně už kolem 3 000 ot. Potom se dá převodovka prací s plynem přinutit, aby řadila, jak chcete, no spíš aby neřadila, když nechcete.
Jediná situace, která elektroniku spolehlivě zmate, je, když dojíždíte hodně pomalu (na dvojku) např. k semaforu na červenou a naráz přidáte plyn (zelená, přidáte víc, protože tušíte, že tam je dvojka), převodovka totiž podřadí na jedničku (myslela si původně, že budete zastavovat), otáčky vyletí, auto se začne zase rozjíždět, ale převodovka tam dá hned dvojku (před tím jste dojížděli ke křižovatce prakticky bez plynu, a proto elektronika řadí v nízkých otáčkách), takže se auto s cuknutím zpomalí a obtížně se hrabe z křižovatky na dvojku. Je to nepříjemné, ale dá se tomu předvídáním situace celkem předcházet. Problémy má automat samozřejmě na sněhu, sice má tlačítko zimního režimu, ale to znamená jenom to, že převodovka nepoužívá jedničku. Na zimních gumách to ale není podstatný problém.
Jízdní vlastnosti odpovídají autu určenému primárně do města, řízení je přeposilované a kolem střední polohy gumové. Kanály a podobné nerovnosti zvládá podvozek dobře, ale na příčných nerovnostech (např. D2 na Bratislavu) auto hodně poskakuje. Brzdy jsou vpředu kotoučové a vzadu bubnové, brzdí celkem dobře. Mají ale ostrý nástup a potom je nutné na pedál víc přitlačit. Ovládací prvky jsou rozmístěny viceméně klasicky a přehledně. Chybí kontrolka zapnutých světel a spínač vytápění zadního skla je nesmyslně nízko na středovém panelu, navíc kontrolka vytápění skla je jako jediná přímo v tlačítku a je malá.
Oproti felicii je corsa určitě posun, snad jen kufr je menší. Srovnání s fabií už je těžší, corsa vyšla levněji a je lehčí, motory 1,4 ve fabii (jak 8V tak 16V) nabízely podle mě srovnatelnou dynamiku, proti 1,2 HTP sice opelácký 1,2 16V míň táhne odspodu, ale líp se vytáčí a je nepoměrně tišší (mám ale omezené zkušenosti). Podvozek ve fabii mi přijde jistější, ale míň pohodlný.
Corsa je podle mě určitě zvážení hodná alternativa, hlavně pro převážně městský provoz. Na dálnici se sice neztratí, ale není to úplně ono.
Za pět let provozu se, kromě bežných věcí, musel měnit motorek stěračů (v záruce) a zadní díl výfuku - ten zrezavěl. Opakovaně nefunguje tlačítko zvyšování hlasitosti rádia na volantu, ale to vždycky Opel servis opravil zadarmo při garančních prohlídkách.

Klady	Zápory
Bohatá základní výbava	Menší kufr
Pružný motor	Hluk a spotřeba při rychlejší jízdě
Do města ideální převodovka	Přeposilované řízení
Výhled z auta

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	2
Dostupnost náhradních dílů	2

Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano