Nissan Primera P11

Vůz byl zakoupen jako ojetý a k nám dovezený z Německa. Pro velkou spokojenost se starší Primerou P10 2.0d jsme se rozhodli pořídit si do rodiny druhý vůz stejné značky. Vůz byl zakoupen jako ojetý a k nám dovezený z Německa. Pro velkou spokojenost se starší Primerou P10 2.0d jsme se rozhodli pořídit si do rodiny druhý vůz stejné značky.

Značka:	Nissan
Model:	Primera
Typ:	P11
Bližší označení:	P11 2.0eGT
Karoserie:	sedan
Obsah motoru:	2.0
Palivo:	benzín
Rok výroby:	1999
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	49.000
Najeto km nyní:	110.000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	3,5 roku
Průměrná spotřeba:	7-8 l
Poruchy:	žádné
Předchozí vozidlo:	Mazda 323

Docela důležitá byla i pořizovací cena, protože postupná ztráta hodnoty u japonských vozů klesá ve srovnání s evropskými rychleji.
Opět nás nepřekvapily vynikající jízdní vlastnosti, precizní řízení a řazení převodových stupňů. Ve srovnání se starším modelem má však větší poloměr otáčení (zřejmě s ohledem na větší kola), takže se s autem o něco hůře manévruje třeba při parkování. Přední náprava je prakticky shodná jako u předchozí modelové řady, zadní náprava je však podstatně zjednodušena. Nezávislé zavěšení zadních kol nahradila mohutná tzv. Panhardská tyč, která je spojena z karoserii pohyblivým kloubem. Jízdní vlastnosti se tím nezměnily a ubyla potřeba kontrolovat jemné spojení množství dílů. Zmizel i příčný stabilizátor zadní nápravy, který u předchozí generace obsahoval choulostivé kloubky. Tlumiče jsou stále původní, ale zarazilo mě, že gumové prachovky začínaly praskat už po 60.000 km, což u staršího auta není dodnes. Tvrdý podvozek stejně jako u P10 přenáší rázy po přejezdu nerovností do kabiny.
Svižný motor se 110 kW (150 HP) umožní sportovní svezení při rozumné spotřebě. Na rozdíl od 'slabší' verze dvoulitru s 96 kW je o poznání hlučnější, ale je to zřejmě dáno větším rozsahem otáček, ve kterých pracuje. Zátah motoru se výrazně zlepšil po výměně stávajícího vzduchového filtru za sportovní a výměnu zaznamenaly i původní svíčky za Denso Iridium IK. Společně s kvalitním benzínem a náplněmi se nejen zlepšila dynamika, ale klesla i spotřeba paliva. Olej u tohoto typu motoru by se měl měnit každých 15 000 km a je doporučen typ s viskozitní třídou 5W-40. Rozvodový řetěz vydrží dle výrobce po celou životnost motoru, nicméně může se razantní jízdou vytahat a několik majitelů ho již muselo vyměnit. Také kabely od rozdělovače ke svíčkám mohou popraskat a je třeba je vyměnit. Celkově je motor velmi spolehlivý a vydrží najet statisíce kilometrů.
Interiér je podobně jako u starší P10 prostorný a dobře navržený, volant padne dobře do ruky a i jeho průměr je tak akorát. Hodnotné materiály mají výborné zpracování a slícování. Měkčené plasty na palubní desce jsou příjemné na dotyk. Sporotvní sedadla s výrazným bočním vedením jsou samozřejmě lepší pro sportovní jízdu, ale už ne tolik pro pohodlí, na jaké jsme si zvykli u P10. Trochu to zmírnily potahy. Kufr je dostatečně velký s nízko umístěnou hranou pro snadný přístup. Opěradla zadních sedadel se dají snadno sklopit, takže lze převážet i rozměrnější náklad. Horší to je s omezením v horní části kufru, což je problém u sedanů. Elektronické doplňky fungují spolehlivě, ale auto není zase tak staré, aby se něco kazilo. Mohla by být lepší účinnost předních světlometů, kde jsou pouze dvě žárovky H1 + parkovačka.
Auto mělo v základu bohatou výbavu ke zvýšení komfortu a bezpečí posádky. Nové prvky byly příjemným překvapením, na druhou stranu mi přišlo, že výrobce nejspíš kvůli udržení cen a snadnějšímu sestavování aut ve výrobě navrhnul některé části tak, že při sebeopatrnějším demontování se snadno poškodí, nebo ulomí jemné plastové úchytky (například kryty prahů). Zmizelo i několik pěkných prvků, které se mi líbily na předchozí generaci a přišly mi praktičtější: obložení středních sloupků předních i zadních dveří bylo nahrazeno obyčejnou samolepící fólií, která brzy začala krabatět, některé spínače na palubovce nebyly podsvícené - blikačky, zapalovač, výsuvnou, elektricky ovládanou anténu nahradil obyčejný prut na střeše atd. Ani u této modelové řady výrobce nedokázal vyřešit problémy s životností předních horních ramen, které na nekvalitních cestách začnou brzy klepat. U P11 nevydržely ani polovinu najetých kilometrů, jako u druhého auta, které má sice těžký dieselový motor, ale váží o cca 150 kg méně. Brzdy jsou účinné a s ohledem na parametry tohoto vozu mají větší průměr kotoučů.
Co se týče nákladů na provoz a opravy, vyměnily se pouze brzdové destičky na všech kolech, přední ramena a manžeta na homokinetickém kloubu u LP kola. Kapaliny, filtry a svíčky jsou samozřejmostí. Vůz má nový lak a vyměněné některé karosářské díly, což učinil ještě předchozí majitel kvůli poškození po nehodě. Jen je škoda, že nepoužil vzhledově stejné díly, protože gétéčko má v originálu prodloužené nárazníky a na měněné víko kufru už nedal elegantní křídlo, které bych tam časem chtěla mít. Celkově vzato, je to vůz s elegantní karoserii, který je díky vysoké spolehlivosti a celkem nízkým provozním nákladům zajímavou alternativou při výběru.

Klady	Zápory
silný a pružný motor	vyšší ceny některých náhradních dílů
výborné jízdní vlastnosti	dostupnost autorizovaného servisu
nestárnoucí tvary karoserie	tužší podvozek na úkor pohodlí
kvalitní zpracování
příznivá spotřeba

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	3
Dostupnost náhradních dílů	3