Po přečtení pár recenzí jsem usoudil, že bych mohl napsat pár svých postřehů s užíváním svého dráčka baworáčka.
Po přečtení pár recenzí jsem usoudil, že bych mohl napsat pár svých postřehů s užíváním svého dráčka baworáčka. Předem musím upozornit, že vůči svému autu jsem sváteční řidič, protože s ním vyjíždím pZnačka: | BMW |
Model: | Řada 3 |
Typ: | E30 |
Bližší označení: | 316i 1.8l |
Karoserie: | kupé |
Obsah motoru: | 1754ccm |
Palivo: | benzín |
Rok výroby: | 1987 |
Typ řazení: | manuální |
Najeto km při koupi: | 141993 |
Najeto km nyní: | 148500 |
Koupen jako: | ojetý |
Jak dlouho vůz využívám: | 2 roky |
Průměrná spotřeba: | 10l |
Předchozí vozidlo: | Oltcit Club |
Předem musím upozornit, že vůči svému autu jsem sváteční řidič, protože s ním vyjíždím průměrně jednou týdně a za dva roky, co ho mám, jsem s ním najezdil něco přes 6000 km. Ale napíšu své dojmy z jeho provozu a hodnocení vůči předcházejícímu vlastnictví rumunského Oltcita Club 11R.
Z jara roku 2003 jsem na svém Oltcitu přetáhnul na tachometru 85 tisíc km a příjemná spotřeba 7l/100km se najednou vyšplhala na 13,5l/100km a auto ztratilo výkon. Maximální rychlost nebyla vyšší než 110 km/h a největší nadšení jsem zažíval, když se mi ho podařilo nastartovat. Rozhodnul jsem se koupit si jiné auto. Ovšem jako průměrný občan ČR nemám dost peněz, abych si koupil nové auto a při mé smůle a zkušenostech, kdy jeden den práci mám a druhý den ne, jsem zamítnul možnost koupit auto na leasing. Výběr jsem specifikoval na auto, které muselo jezdit na natural a muselo mít vstřikování paliva a patřičný výkon, protože nevybouřené srdce metalového bubeníka potřebuje dávku adrenalinu a rychlost miluji nejen v písničkách. Patřičná pozornost však byla i na pořizovací cenu. U mých známých v autobazaru mi pak po nějaké době připravili dvě auta na porovnání. Renault 25 rok výroby 1990 2,5l turbo s plnou elektrickou výbavou, automatickou dělenou klimatizací, zabudouvanou hifi věží přímo v palubovce a výkonem 225 koňských sil za 12 000 Kč, neboť průměrná spotřeba 15l/100 km a při plném výkonu až 25l/100 km to byl i s maximální rychlostí 250km/h zcela neprodejný vůz. Tím druhým autem byl BMW 316i 1,8l rok výroby 1987 narozdíl od Renaulta bez posilovače řízení, turba a klimatizace a jediné co měl v elektrice, bylo elektrické štelování zrcátek. Za něj chtěli 35 tisíc korun. Rozmýšlel jsem se dlouho, ale nakonec náklady na povinné ručení a vysoká spotřeba byly pro mě natolik motivační, že jsem sáhnul po spoře vybaveném BMW, i když oproti Renaultu měl orezlé lemy všech blatníků, zatímco R25 byl zcela bez koroze. Při testovací jízdě před koupí jsem byl překvapen lehkostí spojky, která se dala mačkat malíčkem. Dále mě oproti Oltcitu překvapila poměrná lehkost řízení, kdy při stání jsem musel trochu vyvinout sílu, abych s koly otočil, ale za jízdy jsem si točil volantem v pohodě jednou rukou. Pružnost a síla motoru byla evidentní, takže vytočit motor do 5000 ot/min nebyl žádný problém a prohrábnout na 3. rychlostní stupěň při 80km/h také ne. Následným sešlápnutím brzdy jsem málem svého otce prohodil čelním sklem, protože nebyl připásaný, ale auto stálo tařka na fleku. Z auta jsem vylezl s podlomenými koleny, protože jsem na takovou jízdu vůbec nebyl připraven. Však také 110 km/h při jízdě z kopce v Oltcitu bylo pro mě důvodem bujarého veselí. U baworáka těch 110km/h není vůbec žádný problém. Renaulta jsem už ani nezkoušel a dovezl jsem si domů BMW. Auto jsme umyli, z motoru vyndali veverčí pelech i s oříškama a vyspravili oreznuté lemy blatníků. Vyměnili jsme všechny náplně a zajeli do servisu na vynulování palubního počítače. Ve značkovém servisu BMW mě prvně odporoučeli, že když jsem si vyměnil olej sám, že oni nic nulovat nebudou. Po té, co jsem po přečtení servisní příručky zjistil, že BMW servis má toto provádět na přání zákazníka, neboť nikde není zakázáno, že si majitel vozu nemůže provést výměnu oleje sám, jsem se do servisu nadrzo vrátil zpět a požadoval vynulování počítače. Bohužel se nikomu z těchto kvalifikovaných mechaniků nepodařilo najít diagnostickou zásuvku. Zajel jsem tedy k fandovi, který opravuje BMW pro zábavu a zároveň s nimi i závodí. Ten našel diagnostickou zásuvku hned a spolu s nastavením ventilů jsem za necelou hodinu odjížděl pryč pln spokojenosti.
Jízdní vlastnosti tohoto vozu sice nedosahují hodnot současných vozidel, ale mě to zatím stačí. Auto sedí v zatáčkách a i ve vysokých rychlostech dobře a ani se moc nenaklání. Na rovinkách a kopcích má síl ke zrychlování víc než dost. Do 3000 ot/min vrní jako kočka a motor není tařka slyšet. Při překročení 4000 ot/min motor dostává správný sportovní zvuk a auto se z mírumilovného vozítka mění na docela dravou šelmu. Po překročení 5000 ot/min je z už z BMW hotové Kamikaze. Je pravda, že BMW má motor vpředu a náhon na zadní kola, ale vůbec není pravda, že s ním na sněhu nikam nevyjedete. Nevím, jak u pozdějších typů, ale E30 má rovnoměrné zatížení obou náprav a na sněhu se s ním jede jistě a lépe než u kdejakého auta s předním náhonem. Vytknout se dá jen výkon 102 koní, což už na dnešní dobu je málo, ale pokud ho držíte v točkách, tak poskytuje dostatečný tah na akceleraci nutnou na předjíždění i dostatečnou spotřebu paliva. Vystihnul jsem, že auto je nejúspornější mezi 2500-3000 ot/min a při lehké noze na plynu, kdy nenecháte auto rozdivočet, ale včas uberete plyn nebo podřadíte při změnách reliéfu krajiny, dá se s ním jet i za 6,5l/100km, ale chce to notnou dávku sebekontroly, protože to auto na změnu sešlápnutí plynu reaguje velice citlivě a tak se i velice rychle rozjede víc, než byste chtěli. To je právě můj problém, protože krotit tu sílu mi dělá problém a když si pustím ještě nějakou dravou muziku, tak ztrácím zábrany. Na dálkovou jízdu jsem se se spotřebou tedy nedostal níž než na 8,5l/100 km a ve městě 9,5-10,5l/100 km. Absence posilovače řízení mi nevadí, protože i na místě i při parkování se točí koly poměrně snadno a na mokru či sněhu už vůbec lehce a při jízdě to jde vůbec snadno. Jsem malé postavy, takže výškově nastavitelná sedadla spolujezdce a řidiče jsou pro mě veliká výhoda. Z auta je skvělý výhled, což se hodí třeba při parkování, protože zadní kapota není do kopce, jako třeba u Octavie, ale je vodorovná, takže vidíte na konec kapoty. Akcelerace není vysoká, ale koncová rychlost umí pěkně podráždit majitele novějších vozů i při slušné spotřebě. Ekonoměr mi při 180km/h po dálnici ukazoval spotřebu 14l/100km. Hlučnost ve voze i při této rychlosti a 5000ot/min byla menší než u škodovky 120 při šedesátce na čtyřku. Brzdy reagují rychle a plynule. Několikrát rozbitý nos o volant mě odnaučil dupat na brzdu. Ale jde taky velice měkce a lehčeji než u ostatních vozů. Spojka, jak už jsem se zmiňoval, jde lehce, že by se dala mačkat malíčkem. Řazení je za studena tužší, ale po zahřátí plynulé a lehké. Převodovka má na 1. a 2. rychlostní stupeň velkou sílu. 3. stupeň je ideální do městského provozu, protože dovoluje pomalou jízdu i dostatečné zrychlení při jízdě ve šňůře aut. 4. stupeň stačí na meziměstské komunikace a kopcovitý terén. 5. stupeň je vyloženě na dálniční provoz na rychlou a úspornou jízdu, i když při dobrém roztažení čtyřky dokáže pětka v pohodě rozpohybovat auto až na 180-200 km/h. Větrání je v horkých dnech dostačující. Klimatizace je klimatizace, ale když jedete a otevřete střešní okno dozadu, že se vám zvedne tak 10 cm nad úroveň střechy a pustíte větrák se studeným vzduchem, tak vám vlivem aerodynamiky vznikne u šíbru podtlak, který ten teplý vzduch docela dobře vytáhne ven. V zimě ale tak dobře topí, že teplý vzduch už začíná sálat zhruba po 5 minutách běhu motoru nebo ujetí zhruba 0,5 km. Když je motor zahřátý na provozní teplotu, tak už se v tom autě při plném výkonu topení slušně uvaříte a ne jako u Oltcita, kde byl člověk zmrzlej a ještě smrděl benzínem. Když v mrazu potom zastavíte a auto opustíte, tak po 2 hodinách v klidu bude v interiéru ještě teplo a motor nebude zcela studený.
Pokud jde o opravy, tak to nemůžu nijak zhodnotit, protože jsem opravdu natrefil na velice dobrý kus, poněvadž mimo výměny všech olejů, seštělování ventilů a výměny svíček jsem nic jiného neivestoval a žádný problém nezaznamenal. To ale neznamená, že jsem se nedíval co, jak a proč funguje. Ke všemu je tam velice dobrý přístup a vše pokud není na šroubky, je na západky nebo jiné patentní zavírání a jištění. Jen přístup do zavazadlového prostoru, který je lavorovitého tvaru je špatný a při manipulaci s těžkými břemeny jeho nakládání a vykládání způsobuje problémy.
Co říci závěrem. BMW E30 není vozidlo pro rodinu. Jeho velkou nevýhodou je na dnešní poměry vysoká spotřeba paliva. I 4-dveřová verze je koncipována spíše jako sportovní vůz než limuzína, protože tvar karosérie je shodný s dvoudveřákem, tak rozdíly de fakto mezi nimi nejsou. Svým způsobem jde o malý sporťák, který na vyřádění úplně stačí, protože tuhost podvozku dostatečně zajišťuje stabilitu i ve vyšších rychlostech a prakticky až při přesáhnutí 160km/h pociťujete, že jedete rychle. Přitom všem máte ale bezpečnou jízdu a nemusíte mít strach, že se auto v té rychlosti rozpadne. Jde o starší typ, takže záleží na tom, po kom to auto převezmete, ale pokud nemáte peníze na to, abyste si koupili maximálně 5 let staré auto, tak vám můžu BMW doporučit, protože podle reakce majitelů, kteří mají exempláře s 300 000 najetými kilometry, tak ani po tolika kilometrech auto neztrácí dech a jezdí dobře. Za pořizovací cenu vám poskytne pohodlí i sportovní jízdu a jeho údržba vás určitě nebude stát tolik, co jiné stejně staré auto. A co považuji za důležité je, že už má buď 4 nebo 6 bodový vstřikovací systém paliva a jezdí na naturál, takže odpadává problém s dolíváním adetiv do nádrže.
Přeji mnoho šťastných kilometrů.
S pozdravem
Supino
Klady | Zápory |
jízdní vlastnosti | spotřeba |
nízká hlučnost | špatný zavazadlový prostor |
dobrá ovladatelnost | |
spolehlivost | |
nízká pořizovací cena | |
Spolehlivost | 1 |
Provozní náklady | 1 |
Cena náhradních dílů | 1 |
Dostupnost náhradních dílů | 1 |
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano