Mercedes-Benz W124 - Vydrží hodně, ještě víc mívá za sebou

Mercedes-Benz W124 klidně zvládne najet půl milionu kilometrů bez větších oprav. Přetočené tachometry však tají, že většina aut nabízených ke koupi se dnes této hranici přibližuje.

Mercedes-Benz W124, při jehož modernizaci se v roce 1993 poprvé objevilo dnešní označení "třída E", klidně zvládne najet půl milionu kilometrů bez větších oprav. Přetočené tachometry však tají, že většina aut nabízených ke koupi se dnes této hranici přibližuje.

Modelová řada W124, čítající kromě sedanu také kombi, kupé, kabriolet a sanitní vozidlo, měla v roce 1984 nelehký úkol v segmentu vyšší střední třídy nahradit nesmírně úspěšnou předchozí řadu W123, z níž pocházející základní sedan bývá podle tvaru víka zavazadlového prostoru lidově nazýván "piáno". Klasické pojetí nezničitelného mercedesu "frézovaného z plného materiálu" tehdy vystřídala moderní technika - z části použitá již malém modelu 190 o dva roky před tím.
Rychle pracující ABS, poloautomatickou klimatizaci s nezávislou regulací pro obě strany, měkce pracující samočinnou převodovku, čelní airbagy, elektronickou uzávěrku diferenciálu či elektronicky řízený pohon všech kol 4Matic - to vše nabízel Mercedes-Benz W124 již v druhé polovině osmdesátých let. Proti tomu se jednoramenný stěrač nevšední konstrukce, který dosáhne i do rohů čelního skla, může zdát být maličkostí.
Mnozí mají na technikou pokrokovost tohoto mercedesu opačný názor a argumentují pravěkými řadovými vstřikovacími čerpadly u vznětových motorů (ostatní výrobci již řadu let před tím používali modernější radiální), stejně jako třeba maticovým řízením s oběhem kuliček. Životnost zmíněných řešení však je na tak vysoké úrovni, že jejich použití opravňuje. Řadové vstřikovací čerpadlo je věčné a zmíněné řízení často pracuje přesně i po milionu najetých km (pokud občas dotáhnete jeho ovládací tyč).
Již v typu 190 se představily monoblokové vznětové motory (výkonnější a odolnější, než ty s vložkami, které byly v "piánu") a především složitá pětiprvková zadní náprava, s jejímž navržením již tehdy pomáhal počítač. Ta díky kolmému postavení kola k vozovce v celé dráze pérování a minimalizaci neodpružených hmotností zaručuje vynikající přilnavost zadní nápravy k silnici. Subtilní táhla, ramena a jejich čepy však na rozbitých českých silnicích trpí, naštěstí je seženete celkem levně. Třeba firma Febi je vyrábí jako náhradní díly v originální kvalitě.
Ani zadní náprava však nenarušuje nevšední spolehlivost modelové řady W124, kterou dokládají například statistiky německých orgánů technického dozoru (TÜV), ve kterých mercedesy pravidelně obsazují čelní pozice. Je to obdivuhodné i proto, že oproti Toyotám Starlet, Mazdám 323 a jiným podobně kladně hodnoceným vozům najezdí nesrovnatelně více.
Tajemství úspěchu tkví z velké části v tom, že v prvomontáži mercedesů jsou používány nejkvalitnější dostupné díly. Jako příklad můžeme jmenovat brzdy značky AT či tlumiče pérování Billstein. Pokud má již vůz po několika taxikářích najeto milión km a původní vysoce kvalitní díly byly vyměněny za levnější, tak se přednosti mercedesu samozřejmě vytrácí. Pro rodinné účely vám proto doporučujeme hledat verze se čtyřválcovými zážehovými motory, zejména pak E200 a E220 z posledních let výroby. Ty totiž obstojně jezdí, nemají vysokou spotřebu, ale hlavně nebudou mít příliš mnoho najeto. Taxikáři totiž používali téměř vždy diesely a manažeři (kteří také hodně najezdí) zase prestižní výkonné verze.

SPOLEHLIVOST vysoká
TECHNICKÁ ÚROVEŇ vysoká
CENY OJETIN vysoké
PROVOZNÍ NÁKLADY průměrné až vysoké (výkonné verze)
SERVIS dostupný, středně drahý

PŘEDNOSTI
+ vynikající životnost nesrovnatelná s čímkoliv
+ znamenitá bezpečnostní úroveň
+ vynikající vnitřní prostornost
+ dobré jízdní vlastnosti
+ vysoce komfortní odpružení
+ nízký aerodynamický odpor
+ plynule pracující automatické převodovky
+ ABS u většiny vozů
+ dobrá odolnost proti korozi

NEDOSTATKY
- nedostatečně výkonné atmosférické vznětové motory (zejména do 6/93)
- nepohodlná sedadla (do 89)
- nejistý pocit pří jízdě velmi vysokými rychlostmi
- maticové řízení se nehodí pro sportovní jízdu
- častý výskyt výrazně opotřebených, havárií poškozených či odcizených vozů

CHARAKTERISTIKA

Karosérie	Čtyřdveřový sedan, pětidveřové kombi, dvoudveřové kupé a kabriolet
Motory	Zážehové řadové čtyřválce 2,0i (77 až 90 kW) 2,3i (97 až 100 kW), 2,0i 16V (100 kW), 2,2i 16V (110 kW), řadové šestiválce 2,6i (122 kW), 3,0i (132 kW), 3,0i 24V (162 kW), 2,8i 24V (142 kW), 3,2i 24V (162 kW) a osmiválce 5,0i V8 32V (240 kW), 4,2i V8 32V (205 kW) Vznětové řadové čtyřválce 2,0D (53 kW), pětiválce 2,5D (66 kW), 2,5TD (93 kW) a šestiválce 3,0D (80 kW), 3,0TD (108 kW), 3,0D 24V (100 kW)
Pohon	Zadní nebo všechna kola (4Motion)
Rozměry	4740x1740x1490 mm
Rozvor	2800 mm
Zavazadlový prostor	520 l
Palivová nádrž	70 l
Oficiální prodej v ČR	Ano

JAK ŠEL ČAS
1984: Představení modelu s karosérií sedan. Zážehové motory - čtyřválce 2,0 (77 až 90 kW - z počátku karburátorové, postupně náběh vstřikovacích zařízení) a 2,3i (97 až 100 kW), řadové šestiválce 2,6i (118 až 122 kW) a 3,0i (132 až 140 kW). Vznětové motory - čtyřválec 2,0 D (53 kW), pětiválec 2,5 D (66 kW) a šestiválec 3,0 D (80 kW).
1985: Představeno odvozené kombi.
1986: Systém ABS sériově u šestiválcových modelů.
1987: Zavedení automatické uzávěry diferenciálu a pohonu všech kol 4Matic. Představeno dvoudveřové kupé CE.
1988: Nové turbodiesely - pětiválec 2,5 TD (90 - 93 kW) a šestiválec 3,0 TD (105 - 108 kW). Úprava ostatních vznětových motorů - 2,0 D (55 kW), 2,5 D (69 kW), 3,0 D (83 kW).
1989: Úprava designu - zavedeny plastové ozdobné lakované lišty, lidové označení "plasťák". Nový šestiválec 3,0i 24V (162 - 170 kW). Pohodlnější sedadla. Drobná vylepšení motorů a automatické převodovky.
1991: Nová verze "Sportline". Lépe tvarovaný volant. Ostrá verze 500E s motorem 5,0i V8 24V (235 až 240 kW).
1992: Nové pokrokové zážehové motory - 2,0i 16V (100 kW), 2,2i 16V (110 kW), 2,8i 24V (142 kW), 3,2i 24V (162 kW) a 4,2 V8 32V (205 kW) určený pro variantu 400E. Nový odvozený kabriolet.
1993: Výrazná modernizace modelu, zavedení názvu "třída E". Nové vznětové motory 2,5 D 20V (83 kW) a 3,0 D 24V (100 kW).
1995: Představení "čtyřokého" nástupce - modelu W210. Kombi, kabrio a kupé vyráběny po jistou dobu dále.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY
· úniky oleje z motoru a převodovky (v případě automatu s vážnými důsledky)
· vůle v táhlech a ramenech zadní nápravy
· vůle v čepech předních ramen
· může upadnout kolo
· únik oleje pod víkem ventilů (šestiválcové motory)
· vrzající čep zadního ramene
· vlivem nízké hladiny oleje spálené lamely automatické převodovky
· ztvrdlá těsnění ventilů
· vadný tlumič napínáku řemene pohonu pomocných agregátů
· vůle v řízení
· vůle v mechanismu řazení

Doporučený model
300D (80 až 100 kW). Atmosférický vznětový řadový šestiválec s dvanáctiventilovým či čtyřiadvacetiventilovým (od r.v. 1993 - 100 kW) rozvodem OHC, nepřímé vstřikování paliva do předkomůrky
Důvody: Kdo chce s tímto velkým mercedesem bez jakýhkoliv problémů najezdit stotisíce kilometrů, měl by dát atmosférickému dieselu přednost před přeplňovanými variantami. Šestiválec mu již uděluje obstojnou dynamiku, zejména od r.v. 1993, kdy dostal čtyřiadvacetivnetilovou techniku. U této verze si však dejte pozor na to, aby kolem těsnění pod hlavou válců neunikal olej.

500E/E500 (235 až 240 kW) - od 89 vidlicový zážehový osmiválec a dvaatřicetiventilovým rozvodem 2xDOHC a elektronickým vícebodovým vstřikováním paliva, přímé zapalování
Důvody: Kouzlo nenápadnosti. S nejsilnějším motorem se pojí řada úprav, zvenku jsou však (širší blatníky, jiné mlhové světlomety atd.) příliš decentní na to, aby soupeřící řidiči poznali, že nemáte pomalý taxikářský diesel, ale opravdové bourací kladivo. Podvozek byl laděn u Porsche, karosérie odlehčena, komfort zachován, ne-li zvýšen. Pekelně rychlých sedanů vzniklo jen přes 10 tisíc kusů, takže se stávají sběratelskými exempláři.