Svezli jsme se s Dacií Duster - jaká je?

Značka zažila reinkarnaci, když jí před deseti lety koupil Renault. Příznivců značky Dacia je v Česku ale jistě méně než jejích odpůrců. Důvod je jasný – sice levná auta mají zprofanované jméno, leckdy hapruje kvalita a krásy také moc nepobraly. Jenže teď přijíždí Duster. Dacia, která by mohla změnit smýšlení o této značce. Nabízí totiž něco, co spousta modelů SUV, jenže tentokrát v balení celkem zajímavém a především extrémně levném.

Střední skříň
Automobil má rozměry 4,3 x 1,8 x 1,6 metrů. Z nich vyčteme, že vůz spadá do třídy, kde se nyní pohybuje například Kia Sorento nebo Nissan Qashqai. Rozdíly v jednotlivých vozech této kategorie jsou jen v milimetrech. Vzhled auta je ale trochu slabší. Modením protáhlým světlometům až k čelnímu sklu odolávají jen kupředu hledící klasické svítilny. Divoké rozčlenění čelní masky s velkým nosem loga se také moc lidem nelíbí.
Boční a zadní partie už jsou o něco lepší. Zboku vyniknou velké batníky, zezadu pak netradičně tvarované víko zavazadelníku. O celkovém dojmu necháme rozhodnout ale vás.

Hezčí, ale stále...
Interiér zaznamenal další pokrok. Přístrojová deska je o kousek hezčí s kvalitnějšími plasty a výrobou. Je pravda, že archaické stahování oken na středovém tunelu a ovládání zrcátek pod ruční brzdou, to moderními vozy zhýčkaného člověka překvapí. Také dlouhatánská řadicí páka není zrovna ideální. Ale jinak jsme byli spokojeni.
Především prostoru jsme neměli co vytknout. Na předních sedadlech vůbec nic, na zadních je to trošku slabší v podélném směru (místa je tu asi jako v Loganu) a zavazadelník má nejméně 408 litrů.

Neuvěřitelné
Teď se jdeme podívat na tu nejlepší část auta – techniku. Začneme podvozkem. Vpředu pracují dvě nápravy typu pseudo-McPherson se zkrutným stabilizátorem, vzadu pak vlečená ramena, ale to jen ve verzi 4x2. Čtyřkolka pak má víceprvkovou nápravu! Pohon všech kol pak pochází z Nissanu, na což odkazuje i jejich typický ovladač na středovém tunelu. Auto pak může mít buď klasický pohon jen přední nápravy, nebo se samočinné elektronicky rozděluje výkon mezi přední a zadní kola. Třetí pozice ovladače pak zapne stálý přesun síly na nápravy v poměru 50:50, která se vypíná nad 80 km/h.
Motory jsou tu pouze tři. Vlastně dva. Zážehová jednotka je z Dacie Logan notoricky známá šestnáctistovka, na kterou spousta lidí nadává, že moc žere. I my jí měli v testovaném autě, to však nemělo palubní počítač, takže tuto informaci nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. Výkon motoru 77 kW se zdá být papírově dostatečný a spotřeba 8 litrů na 100 km solidní.
Druhou jednotkou je další známý – turbodiesel 1.5 dCi s dvojicí výkonů – 63 a 80 kW. Slabší verze je určená pro dvojkolku, silnější pro čtyřkolku. Výhodou je samozřejmě vyšší točivý moment (200 a 240 N.m) a nižší spotřeba.

Vyjíždíme na silnice
Testovací trasa okolo Štěchovice nás zavedla na okresní silnice, kde se střídaly táhlé kopce, rovinky, zatáčky... Prostě ideální trať na vyzkoušení klátivých karoserií SUV. A byli jsme překvapeni. Auto se do zatáček vrhalo velmi odvážně a vždy vyšlo se ctí. Je pravda, že pokud se objevila v zatáčce nerovnost nebo větší utažení, bylo cítit jistou nervozitu. Karoserie se totiž naklání víc, než je tomu u konkurence, ale to je dané jistě i tím, že světlou výškou 210 mm nemá nikdo jiný.
Zajímavou logiku měli konstruktéři při sestavování převodovky. Místo plíživého převodu prostě zkrátili jedničku. Takže hned po rozjetí je třeba řadit nahoru. Takhle to dokonce i firma prezentuje. Jenže už se nezmiňuje, že i ostatní kvalty jsou krátké. Takže v obci při 50 km/h je nutná zařazená čtyřka a při sedmdesátce je třeba už radit pětku a možná ještě lépe šestku. Převodovka tak je asi největší slabinou vozu.

Skok do terénu
Při prezentaci nám dovozce připravil i možnost pořádně vyzkoušet vůz v terénu. Šlo o motocrossovou trať, pěkně podmáčenou nedávným deštěm. Tady se projevilo auto jako naprostý suverén. Krátké převisy a vysoká světlá výška zaručují, že si auto škrtne opravdu jen výjimečně. Pohon všech kol je vychvalovaný ze všech stran už v Nissanu, takže i tady pracuje skvěle. Nebyl žádný problém s tímhle autem brodit hlubokým bahnem, vyjíždět prudké kopce nebo přejet hluboké brázdy napříč. Sice lehká karoserie je překvapivě velmi tuhá a nikde se neprojevovalo kroucení dílů.

To hlavní – ceník
Ovšem nejvyšším esem v rukávu je ceník. Základní cena vozu je totiž neskutečných 259 900 korun. Je pravda, že je to naprostý žebrák, který má sice dva airbagy, ale chybí třeba i výškové nastavení pásů. Naštěstí má posilovač řízení, což v nejlevnějších vozech nebývá vždy pravidlem.
Auto je ale benzínová dvoukolka. Kdo chce pohon 4x4 musí sáhnout do peněženky pro dalších čtyřicet tisíc korun. Turbodiesel ve dvoukolce pak stojí v základu 304 900 Kč, verze 4x4 374 900 Kč.