Zkoušeli jsme vyhřát vymrzlé auto. Jak uspěly levná Dacia, SUV a elektromobil?

Tři nové osobní vozy, venkovní teplota mínus osm stupňů Celsia, tři řidiči a krátký městský okruh. Takové byly podmínky redakčního testu účinnosti topení. Znáte to, přicházíte k ojíněnému autu a ani trošku nemáte chuť si před jízdou sundat naducanou bundu, čepici, šálu a rukavice. Přitom řízení ve stylu "nabalený jako pumpa" pranic nepřispívá k bezpečnosti jízdy.

Na vozy, které se účastnily našeho testu a způsob měření teploty se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

"Pokud budete za volantem sedět navlečeni do několika vrstev oblečení, nemůžete mít náležitý rozsah pro ovládání volantu, nehledě na to, že pokud by náhodou došlo k nehodě, nezafungují náležitým způsobem ani bezpečnostní pásy," vysvětuje dlouholetý školitel bezpečné jízdy Jiří Patera.

Pokud panují třeskuté mrazy jako v současné době, tak by podle něho bylo dobré například po prvních pěti kilometrech, když už se interiér obvykle vytopí na snesitelnou úroveň, na bezpečném místě zastavit a sundat ze sebe nějakou tu vrstvu oděvu.

My jsme se v redakci rozhodli vyzkoušet, jak dlouho potrvá, než se interiér aut, která za noc vymrzla na mínus osm stupňů Celsia, dokáže během jízdy vytopit nejprve na nulu, poté na + 10 stupňů a nakonec na pokojovou teplotu 20 stupňů Celsia.

Na test jsme si vybrali tři poměrně různorodé vozy. Nejlevnější z nich byla nová Dacia Sandero. Pod její kapotou se nacházel zážehový litrový přeplňovaný tříválec. Ve výbavě se nacházela jednozónová automatická klimatizace.

Další dva vozy už byly z vyšší cenové hladiny. Oba měly na přední masce logo korejské automobilky Hyundai a oba se vyrábějí v závodě v Nošovicích na území České republiky. První z nich bylo zbrusu nové SUV Hyundai Tucson ve verzi hybrid. To znamená, že kromě zážehové přeplňované čtyřválcové šestnáctistovky vůz pomáhá rozpohybovat také elektromotor. Energii získává z baterie, v níž se ukládá elektřina získaná rekuperací při zpomalování.

Třetím do party se stal "čistý" elektromobil. Právě na ten jsme byli nejvíce zvědavi. Podle všeobecného přesvědčení totiž elektromobilům zima nesvědčí. 

Do vozů, které jsme večer zaparkovali na jednom místě v pražské Hostivaři, jsme před začátkem testu instalovali tři shodné elektronické teploměry. Jejich teplotní snímač jsme umístili do volného prostoru mezi hlavovou opěrkou a horní hranou opěradla sedadla předního spolujezdce. Dbali jsme na to, aby bylo čidlo ve volném prostoru a ničeho se nedotýkalo. Pak jsme ještě ve všech vozech naplno otevřeli výdechy klimatizovaného vzduchu na palubní desce a nasměrovaly je rovně dopředu. Topeí jsme nastavili na maximum a vyrazili.

Všechny tři vozy jezdily za sebou na krátkém městském okruhu, který měřil 2,2 kilometru a bylo na něm jen minimální převýšení. Maximální povolená rychlost na těchto komunikacích byla stanovena na 50 kilometrů v hodině a dodržovali jsme ji.

Dostat se na teplotní úroveň 0 stupňů netrvalo ani v jednom z testovaných vozů dlouho. Dacia to zvládla za 2 minuty a pět sekund, Hyundai Tuscon za jednu minutu a 57 sekund a elektrická Kona přesně za minutu a půl.

Více nás ale zajímala doba dosažení hranice 10 stupňů nad nulou. To je totiž ta teplota, při které již lze odložit bundu nebo kabát a dále řídit ve svetru. Zejména tehdy, když víte, že vaše cesta ještě bude trvat nejméně další desítky minut.

Jestliže už od samého počátku byl elektromobil, který využívá elektrický ohřev vzduchu pro topnou soustavu, tím, který "topí" nejrychleji, v této části testu svůj náskok ještě navýšil.

Deset stupňů v něm ukázal teploměr již po čtyřech minutách a deseti sekundách. V Dacii se této teploty dosáhlo po rovných šesti minutách a v Tucsonu po 6:45 minutách. A pak si Kona vedla stále lépe a rychleji. Dvacet stupňů v ní bylo po pěti a půl minutách od startu. Na 24 stupňů se vzduch v jejím interiéru ohřál po šesti a na letních 27 po sedmi minutách. Pak již její lehce propocený řidič test ukončil.

Má to však jeden háček. Zapnuté topení na maximum podstatným způsobem snižuje dojezd. Konkrétně při vypnutém činil dojezd (s baterií dobitou na 53 procent) 207, po spuštění klesl o více než 40 kilometrů na 164.

Ani Dacia nemusela na testovací trase kroužit příliš dlouho. Zdvojnásobení teploty z deseti na dvacet stupňů sice v ní nebylo úplně krátké, ale stopky ukázaly čas 13 minut a 11 sekund.

O dalších osm minut déle pak jezdil řidič v Tucsonu. Dosažení teploty 20 stupňů Celsia trvalo topnému systému 21 minut a 15 sekund. Celkem s ním bylo třeba ujet 15 kilometrů. Tento vůz oproti testovaným konkurentům znevýhodňuje hned několik skutečností - jednak větší interiér, dále objemnější spalovací motor a hlavně přítomnost hybridního systému. Ten totiž v městském provozu často přebírá na starost pohon vozu. Spalovací agregát se pak vypne a v mrazivém okolním vzduchu opět chladne.