Životnost vozů ovlivňuje jejich zůstatkovou hodnotu

Automobily vyráběné v současné době již nemají takovou životnost jako ty vyrobené například před deseti lety. Tím, jak se automobily stávají spotřebním zbožím, rapidně klesá jejich zůstatková hodnota. Tak zní zpráva britské společnosti Cap. Změny designu automobilů, prováděné za účelem snižování emisí, často znamenají výraznou úpravu karoserie vozu za účelem snížení hmotnosti nebo zlepšení aerodynamiky, stejně jako zavedení modernějších pohonných jednotek. Všechny tyto změny způsobují, že předchozí generace rychle vypadá zastarale.
Pro zákazníky je sice atraktivní, když mohou každé dva až tři roky vybírat z nových modelů. Jelikož ale kupující potřebují mít auto, které nebude po pár letech problém prodat za slušné peníze, není tato situace dobrá.
Vůz, který je na takzvaném "konci životního cyklu", je při prodeji soukromé osobě nebo na protiúčet méně atraktivní.
Mnoho automobilek zavedlo u svých modelů životní cyklus kratší než je doba vlastnictví vozu ve firemních autoparcích (standardně 3 - 4 roky).
Zajímavým trendem je, že výrobci automobilů, kteří během poměrně krátké doby výrazně mění podobu svých vozů, v tomto trendu velmi zvolnili. Snaží se tak předejít přílišnému znehodnocení předchozí generace modelu.
Co se týká českého trhu, vozy domácí automobilky Škoda jsou na tom se zůstatkovou hodnotou velmi dobře. Například nová Octavia dosáhla v předpovídaném vývoji po třech letech provozu a 90 tis. ujetých kilometrů nejvyšší předpokládané zůstatkové hodnoty - průměrně 45 %. Jejími konkurenty při porovnání byly Ford Focus Kombi, Hyundai i30 Kombi, Opel Astra Sports Tourer, Peugeot 308 SW a Renault Mégane Grandtour. Výsledek byl ovlivněn i kritérii, jako je spotřeba paliva, emise CO2, poměr ceny a nabízené hodnoty nebo design a vnímání značky.