Motokrosový závodník Jaroslav Homola a českobudějovický sběratel veteránů Petr Hošťálek byli VIP hosté 9. ročníku srazu veteránů v Chýnově na Táborsku. Jaroslav Homola při své autogramiádě zavzpomínal na to, jak v 60. letech brázdil tratě mistroství světa se svou Jawou v královské třídě 500 ccm. Účastnil se například i mistroství ve Francii v roce 1971, ksdy naše výprava získala bronzovou příčku.
Prvního pionýra mu koupil otec, když bydleli v
Roztokách u Prahy. „K motorkám mě přivedl tatínek, koňař, když mi bylo 15 let, vážil jsem 49 kilogramů a byl jsem jen 160 centimetrů vysoký,“ vzpomínal Homola.
V pořadí 9. ročník srazu veteránů v Chýnově na Táborsku:I jeho konstruktér byl z Roztok a dělal ve výzkumném ústavu motorových vozidel. „Měl jsem štěstí, vyhrával jsem, už první padesátku jsme měl „fabrickou“, postavil mi ji totiž melouchem,“ smál se. V 17 letech už přesedlal na velkou motorku a vyhlídl si ho tehdejší sportovní klub Rudá hvězda Praha.
V 21 letech dostal první dvojtaktovou
Jawu 420, na které nebylo lehké se udržet. „Tenkrát hledali jezdce, když Vlasta Válek řekl, že už jezdit nebude,“ dodával Jaroslav Homola. „Chtělo to dobrou fyzičku, kord ve světě, tam se jezdilo 40 minut plus dvě kola, jedna rozjížďka,“ upřesnil s tím, že proto třikrát v týdnu běhal z Roztok do Veleslavína. „Cestou jsem dělal shyby na větvích, měl jsem tam schovanou i pneumatiku, kterou jsem tlačíval do kopce. Chtělo to opravdu makat, to se nedá odbýt,“ popsal bývalý závodník.
Součástí srazu byla také spanilá jízda do Deštné na Jindřichohradecku, kterou odstartoval chýnovský starosta Ondřej Jaroš.
Oceněno bylo odpoledne při návratu do Chýnova celkem pět strojů v různých kategorií. Šlo například o majitele nejzajímavějšího stroje, nestaršího či nejvzdálenějšího účastníka akce.