Za volantem unikátu: Wiesmann je skvělý britský sporťák, který postavili Němci

Bratislava /FOTOGALERIE/ - O automobilce Wiesmann jste možná nikdy neslyšeli. Není divu, od roku 1993, kdy postavila první vůz, ručně vyrobila pouhých 1500 aut, která skončila ve všech možných koutech světa. Potkat tento sporťák na silnici je proto docela vzácné. A bude ještě víc, společnost Wiesmann totiž musela v srpnu tohoto roku vyhlásit bankrot. Exkluzivita těchto vozů se samozřejmě promítá na jejich ceně, testovaný Wiesmann GT MF4 z roku 2004 se dá jako ojetina sehnat za cenu nejméně 70 tisíc eur, tedy za nějakých 1,9 milionu korun. Ale většina kousků je spíš výrazně dražších.

I když Wiesmanny vznikaly v Německu a sázely na techniku BMW, proporčně i jízdními vlastnostmi se jedná o typický britský sporťák. Z délky 4230 mm snad půlku zabírá extrémně dlouhá kapota, nepřehlédnutelné jsou i výrazné boky, které Wiesmannu GT MF4 propůjčují svalnatý dojem. Podběh a krásná dvacetipalcová kola tvoří skoro jeden celek, stěží byste mezi ně dali prst.




Příď vozu působí jak z jiného světa. Maska připomíná staré Jaguary a netypicky umístěné světlomety působí zase futuristicky. Vše ale ladí dohromady. Stejná písnička je vzadu. Výrazně se svažující střecha a čtveřice zadních lamp vytvářejí dojem, že se jedná o roztomilé autíčko na hraní. Z tohoto omylu vás okamžitě vyvede dvojice koncovek výfuků, vytažené zadní blatníky a také snad nejširší kola, jaká jsem na sériovém autě viděl.

Interiér také vypadá působivě. Barevné provedení modro-žlutá vypadá ve skutečnosti snad ještě lépe než na fotkách. Navíc všechno působí takovým příjemným a hlavně nevtíravým retro-stylem. Geniální je extrémně malý volant, pěkně působí kontrastní prošívání, ovladače klimatizace nebo hned sedm budíků. Jediná věc působí v interiéru poněkud nepatřičně, a tou je rádio. Špatný není ani zavazadlový prostor, který bez problémů pojme bagáž pro dva na týden.

Dovnitř se nalézá stejně „pohodlně" jako do závodního auta. Vystupovat skoro nejde jinak než rukama napřed, zvlášť při prvních pokusech. Buď se tedy naučíte ten správný grif a nebo zvolíte mou metodu – z auta vůbec nevystupovat a raději jezdit.



Kabina Wiesmannu GT MF4 působí velmi stísněným dojmem. Jinde bych to považoval za minus, ale tady je to kladná vlastnost. Připadám si jako když sedím přímo na zadní nápravě. Kvůli obřímu středovému tunelu mám nohy skoro u sebe a s prostorem nad hlavou je to podobné jako s podběhy a koly – při mých 182 centimetrech jsem se téměř dotýkal stropu.

Řidičská pozice je ale přímo ukázková. Málo místa kolem ramen vás nutí takřka pořád držet volant oběma rukama a to se, jak se dočtete dále, u Wiesmanna velmi hodí. Řadící páka je v ideální výšce a ruční brzda se kvůli nedostatku prostoru přesunula na levou stranu u sedadla. Kvůli malému čelnímu sklu se sedmero budíků přesunulo na středovou konzolu a v řidičově zorném poli zůstalo jen pár ukazatelů, věčně blikající protiprokluz nevyjímaje.

Tuto památnou větu pronesli ve slavném motoristickém pořadu Top Gear na konto Wiesmanna a něco na tom rozhodně je. Pod kapotou testovaného kousku byl osmiválec o obsahu 4799 ccm původem z BMW. Motor s interním označením N62 disponuje výkonem 270 kW (367 koní) a točivým momentem 490 N.m. Vše putuje na zadní kola skrze šestistupňovou manuální převodovku. Pokud navíc zmíním váhu 1240 kilogramů, tak vám jistě dojde, že tady končí - nebo spíš začíná, jak se to vezme - sranda. Na tunu má Wiesmann GT MF4 výkon 294 koní, což je přesně o 30 koní více než má třeba Mercedes-Benz C 63 AMG.

Při pomalé jízdě auto na řidiče neklade nikterak velké nároky. Motor si příjemně přede a sedadla jsou komfortní. Sportovní geny naznačuje poněkud tužší spojka, rejd je podobný jako v Land Roveru Defender a o kvalitě českých a slovenských silnic slyšel Wiesmann jen z doslechu, takže moc netlumí.




Pak ale přijde ona chvíle, kdy vám to nedá a sešlápnete pedál plynu až na podlahu. Tělo se vám zatlačí do sedaček a motor se velmi hlasitě rozeřve. Pak už jen pozorujete tu dlouho kapotu a krajina ubíhá rychleji a rychleji až k rychlosti 290 km/h. Nad 240 km/h už se ale Wiesmann stává méně stabilním a těsnění kolem oken také nepatří k nejlepším.

Na rovinkách ve vyšších rychlostech Wiesmann obecně trochu plave a vyjeté koleje doslova nahání hrůzu. Měl jsem kolikrát co dělat, abych Wiesmanna přinutil jet rovně. Pak ale přijdou zatáčky a pasují Wiesmanna GT MF4 na nejlepší auto, jaké jsem kdy řídil. Fantastická odezva na plyn, krásně strmé řízení nebo výborně dávkovatelné brzdy s kotouči o průměru 348/30 mm vpředu a 334/24 vzadu z něj dělají ideálního partnera na víkendové projížďky v pekelně rychlém tempu.

Zapomínám na dlouhou kapotu a řítím se do zatáček. Wiesmann skvěle reaguje na mé povely a po zmáčknutí tlačítka Sport se ještě vylepší odezva na plynový pedál a i zvuk se trochu přiostří. Srdce mi začíná tlouct a ruce se lehce potí, na začátku dne bych ani nepomyslel, že s ním budu jezdit takhle rychle. Ale nízká váha a atmosférický osmiválec působí jako droga. Protiprokluz bliká ještě ve 150 km/h na třetí rychlostní stupeň. Efektní rozjezdy s Wiesmannem nejsou žádný problém. Stačí přidat trochu víc plynu a auto už se klouže jako kdyby jelo po ledové ploše. Převodovka je absolutně perfektní a kvalty tam padají jedna báseň.

„Naše vozy se přilepí k silnici jako gekon ke zdi" – tak zní motto automobilky Wiesmann, která má tohoto živočicha ve znaku. A já jim vzkazuju: „Tak tohle jediné se vám sakra nepovedlo!" Wiesmann GT MF4 je auto, které se vás v každé rychleji projeté zatáčce snaží zabít a rozesmát zároveň. O to víc ho miluju a jsem rád, že se inženýrům nepovedlo držet motta automobilky. Takhle má vypadat sportovní auto, nemá být lehké ho řídit a už vůbec s ním nemůže jet rychle kdokoliv. Tahle upřímnost Wiesmanna ve mě prohlubuje vztah, který jsem si s ním vytvořil.



Vše na tomhle autě je tak upřímné a čisté. Na nic si nehraje. Drží se jen klasického receptu na sportovní auta. A mně z toho začíná být smutno. Proč tedy musel Wiesmann zkrachovat? Lidé si už nepřejí být vtaženi do děje? Automobilky dnes dělají auta, se kterými může jet rychle kdokoli a vlastně už zas tak moc nezáleží na vašich zkušenostech. U sportovních aut vám nabízejí nesmyslné módy od komfortního až po supersportovní, ale pak vlastně zjistíte, že ve všech módech jste na stopkách stejně rychlý.

Jsem rád, že jsem měl tu čest s Wiesmannem GT MF4. Byl pro mě vstupenkou do světa aut, která se dělala před lety a která se zřejmě už nikdy nevrátí.

Denis Ferdus (Automotonews.cz)