Výroba Velorexů skončila před 50 lety. Poslední typ byl ošklivý a měl čtyři kola

Invalidní vozidla značky Velorex se sériově vyráběla jen dvaadvacet let - od roku 1951 do 1973. Poslední vyvinutý typ neuspěl i kvůli oblibě levného Trabantu. Při vyslovení jména Velorex se každému vybaví koženková tříkolka s nezaměnitelným zvukem dvouválcového dvoutaktního motoru. Málokdo však ví, že existovaly také Velorexy se čtyřmi koly.

Například již v září 1959 vystavovalo výrobní družstvo Velo z Hradce Králové malý kabriolet s označením Velorex 1960. Stejně jako v případě klasické tříkolky se jednalo o malý dopravní prostředek určený pro přepravu dvou lidí na kratší vzdálenosti.

Na to, jak vypadal se můžete podívat do naší fotogalerie, kde jsou také ostatní typy Velorexů.

Velorex 1960 měřil na délku přesně tři metry, šířka činila 1350 a výška 1300 milimetrů. Samotné vozidlo mělo hmotnost 365 kilogramů a mělo uvézt dalších dvě stě kilogramů. Poháněl ho vzadu umístěný dvouválec Jawa s objemem 350 cm3 a výkonem šestnáct koňských sil. Spojený byl se čtyřstupňovou převodovkou a byl schopen udělit vozidlu maximální rychlost 80 kilometrů v hodině.

Kovovou karosérii pokrývaly laminátové díly, střecha byla plátěná a skládací. Bohužel se ale tento exponát, který veřejnost na veletrhu podle dobových zpráv přijala velmi vřele, do sériové výroby nedostal.

Video představující toto vozidlo v celé jeho historii můžete vidět zde:

Čtyřkolový Velorex se ale nakonec vyráběl. Byť se jednalo o vůz se zcela jiným a nutno říci že daleko méně přitažlivým vzhledem. Šlo o typ 435-O. Označení se dá rozklíčovat poměrně snadno - čtyřka na začátku signalizuje právě počet kol, 35 je označení kubatury (350) a O dávalo na vědomost, že je to osobní provedení. Existoval totiž i jakýsi malý náklaďáček 435-D.

Tento model ve výrobním programu nahradil úspěšný typ 16/350, kterého v letech 1963 až 1971 vzniklo dvanáct tisíc kusů. Poslední sjela z linky v listopadu roku 1971. Na začátku následujícího roku již dělníci začali montovat čtyřkolový model 435. Tehdy určitě netušili, že tím vlastně odstartovali labutí píseň Velorexů.

Tento model sice po konstrukční stránce vycházel z výše uvedeného prototypu Velorex 1960, avšak design byl zásadně změněn. Přední část byla z laminátu, ale od sloupku čelního skla dále následoval potah kovové kostry koženkou. Oproti původním tříkolovému Velorexu se změnil způsob uchycení bočních dveří. Zavěšena byla vpředu a otevírala se tudíž stejným způsobem jako u drtivé většiny typů klasických osobních automobilů.

Vozítko měřilo na délku 289 centimetrů, široké bylo pouze 115 a vysoké 136,5 centimetru. Hmotnost se už zvýšila na 385 kilogramů, užitečná nosnost zůstala na dvou stovkách kilogramů. Výkon motoru Jawa 350 se zvýšil na sedmnáct koní. Maximální rychlost činila opět osmdesát kilometrů v hodině a spotřeba přibližně na úrovni 6,5 litru směsi benzínu a oleje.

Pro řízení tohoto vozidla již byl zapotřebí klasický řidičský průkaz pro osobní automobily. Nabízel se už ve volném prodeji, i když invalidé měli slevu. Kupovali si ho za 19 000 korun (případně za 19 700 s namontovaným ručním řízením). Běžní občané Československa platili a Velorex 435-0 přesně 24 320 Kčs.

To už nebyla zrovna lidová cena a také se podepsala o poměrně malý zájem o tento vůz. Vždyť Trabant 601 ve verzi čtyřdveřový sedan byl k mání už za 35 000 Kčs a poměrně prostorný kombík stejné značky stál 38 000 Kčs.

Je zajímavé, že podstatně líbivější tvary přídě dostala verze 435-D. Kapota byla zaoblená a vůbec celá přední partie působila velmi podobně jako Fiat 600. Tento model se ale nakonec vyrobil jen v menší patnáctikusové ověřovací sérii.

Ještě větším problémem než cena osobní verze modelu 435 ale byla nakonec velmi špatná kvalita produktu. Lidé si stěžovali, že jim za jízdy upadávají dveře, že výfukové plyny otravují ovzduší v kabině a že brzdy mají malou účinnost.

Určitě to nebyly žádné prkotiny, protože nakonec se rozhodlo zasáhnout i ministerstvo dopravy. Jeho úředníci odebrali tomuto produktu výrobního družstva Velorex oprávnění k provozování na veřejných komunikacích. Teprve po nápravě nejhorších vad ji vrátili zpět.

Zkaženou pověst se již ale napravit nepodařilo. V roce 1973 tak výroba vozidel Velorex definitivně skončila. Za dvaadvacet let jich vzniklo více než 15 tisíc.