Urus není první Lambo teréňák. Podívejte se na blátivou historii italské značky

Možná se to nezdá, ale novým SUV Urus se Lamborghini tak trochu vrátilo ke svým kořenům. Přestože většina majitelů se super výkonným SUV asi do terénu nikdy nezavítá, samotná automobilka má s řáděním mimo silnici už dlouholeté zkušenosti. Off-road a pohon 4x4 je snad nerozlučitelné spojení. Ačkoliv je pohon všech kol u supersportů Lamborghini dnes už starou známou věcí – poprvé se objevil u Diabla VT v roce 1993 – s terénními schopnostmi si italskou značku široká veřejnost většinou vůbec nespojuje.

Terén a Lamborghini je přitom celkem tradiční spojení. V následujících kapitolách jsme tak věnovali nejdůležitějším terénním modelům automobilky a nemyslete si, nejde pouze o známé „Rambo Lambo“…

Jestliže mluvíme o značce Lamborghini a terénu, jednoduše nelze přehlédnout samotné kořeny automobilky, která začínala produkcí traktorů. Prvním strojem vlastní konstrukce (kromě motoru) byl model L33 s 3,5litrový naftovým šestiválcem značky Morris.

Zásadním traktorem byl ovšem v roce 1962 právě model 2R DT, který dostal kromě 2,2litrového čtyřválce vůbec poprvé v historii značky pohon všech kol. Dva roky poté už mistr Lamborghini zavítal i na silnice, jelikož představil první produkční automobil, elegantní 350 GT.

Přeskočte do druhé poloviny 70. let a automobilce se nedaří zrovna dobře. Zakladatel Ferruccio Lamborghini již firmu prodal novým vlastníkům a sám v roce 1974 odešel do důchodu. Krátce poté Lamborghini kývne na zakázku americké armády vyvinout pětimístné terénní vozidlo.

Výsledkem je prototyp Cheetah, který měl vzadu uložený motor V8 o objemu 5,9 litru od Chrysleru a byl spojen s třístupňovou automatickou převodovkou. Samozřejmě nechyběl pohon všech kol. Karoserie byla vyrobena z laminátu.

Dvoutunový teréňák s výkonem okolo 180 koní (132 kW) americká armáda nikdy neotestovala, ještě předtím se totiž rozhodla pro nákup domácích vozidel HMMWV, tedy ikonických Humvee.

 

Po bankrotu automobilky v roce 1978 mělo Lamborghini ve vedení opět nové, nadšené vlastníky a investory, kteří původní projekt Cheetah vytáhli zpátky na světlo. Terénní Lambo se najednou zdálo jako skvělý nápad i pro normální zákazníky. Z původního armádního vozu tak vznikl trochu sofistikovanější prototyp LM001.

Během představení na ženevském autosalonu v roce 1981 mělo vozidlo stále motor uložený nad zadní nápravou. Stále byl americké výroby, ale na rozdíl od Cheetahu se jednalo o osmiválec AMC, přičemž se již přemýšlelo o využití V12 ze supersportu Countach.

Uložení motoru vzadu prý negativně ovlivňovalo řízení a motor se navíc přehříval. Vyroben tak byl jediný exemplář.

Následující rok Lambo neztrácelo trpělivost a poučilo se z původních nezdarů. Další prototyp řady LM, tentokrát označovaný jako LMA (někdy LMA002), už měl motor přesunutý dopředu a poprvé značka použila i zamýšlený V12 o výkonu kolem 355 koní (261 kW) z Countache. Výkon navíc se hodil, jelikož auto vážilo okolo 2,6 tuny.

Díky motoru vpředu byla samozřejmě rozsáhle přepracovaná příď vozů s vyšší kapotou a většími přístupy vzduchu v masce. Interiér pak byl v zadní části mnohem prostornější a celkově auto uvezlo až šest pasažérů. Přibyl také posilovač řízení a možnost odpojení přední hnané nápravy v případě nutnosti.

Opět byl vyroben pouze jediný kus, nicméně LMA už mnohem blíže předpovídalo chystanou produkční verzi teréňáku LM002.

Další prototypy:

LM003 – Na krátko se objevil i třetí prototyp, který měl pod kapotou vepředu naftový, přeplňovaný pětiválec o objemu 3,6 litru a výkonu kolem 150 koní (112 kW). Velice rychle se ale zjistilo, že použití výkonného V12 bude mnohem příhodnější s ohledem na hmotnost vozu.

LM004 – U čtvrtého prototypu experimentovalo Lamborghini s luxusní výbavou a také ještě větším motorem. V interiéru se tak objevily sportovnější anatomické sedačky, palubní telefon, lednička a další prvky používané spíše v limuzínách. Vepředu se objevil velký 7,3litrový V12, který byl původně užíván v závodních člunech a produkoval 425 koní (313 kW). Kvůli příliš vysokému navýšení hmotnosti byla ale tato specifikace smetena ze stolu.  

 

V roce 1986 už Lamborghini konečně představilo produkční verzi svého prvního luxusního terénního modelu, kterému se velice rychle začalo přezdívat „Rambo Lambo“.

Do výroby se nakonec dostala specifikace s 5,2litrovým V12, teď ovšem naladěným na asi 455 koní (335 kW), zatímco v nabídce pro hladové zájemce zůstal i lodní 7,2litrový V12, který povýšil výkon LM002 až na 600 koní (441 kW). A Lambo bylo hladové rovněž, potřebovalo totiž palivovou nádrž o objemu 290 litrů. Spotřeba čítala 30 litrů na 100 km.

Interiér byl luxusní, jak byste asi předpokládali, s koženým polstrováním, ztmavenými elektrickými okny, klimatizací a výkonným audiosystémem. Kvůli své hmotnosti a předpokládaným schopnostem používalo LM002 zakázkově vyrobené run-flat pneumatiky Pirelli. Kromě pohonu všech kol nechyběla redukční převodovka a tři samosvorné diferenciály.

S hmotností 2,7 tuny zvládlo LM002 sprint na 100 km/h za 7,8 vteřiny a maximální rychlosti dosáhlo při 210 km/h. V případě Lamborghini se nakonec stále jednalo o malosériovou výrobu a vzniklo tak podle všeho jen okolo 300 exemplářů.

Po produkci LM002 se mohlo na konci 90. let Lamborghini opět vrátit do kategorie SUV a přesněji konkurovat například Range Roveru. V roce 1997 totiž vznikla ve spolupráci s designovým studiem SZ Design (dřívější zaměstnanci karosárny Zagato) studie dalšího SUV značky Lamborghini.

Kvůli nízké poptávce a dalším finančním problémům automobilky ovšem z projektu rychle sešlo a vznikla pouze jediná maketa v měřítku 1:1. Původní plány mimochodem počítaly s částečnou výrobou pod střechou indonéské automobilky Timor. Označení vozu mělo vycházet ze starého prototypu LM003, doplněného o jméno Borneo či Galileo dle trhu.

V současnosti si je Lamborghini pod křídly koncernu VW opravdu jisté, že jejich nové supersportovní SUV bude prodejním trhákem. Urus vypadá jako Lambo, nabízí schopnosti jako Lambo, ale přesto chce být vozem, s nímž budete moci jezdit každý den.

Taktéž jde o první sériové Lamborghini s přeplňovaným motorem, konkrétně čtyřlitrovým osmiválcem se dvěma turbodmychadly, který pochází od Audi. Výkon dosahuje 650 koní (478 kW), točivý moment 850 Nm.

Akcelerace z klidu na stovku zabere jen 3,6 sekundy a maximálka činí 305 km/h. Díky pohonu všech kol, rozličným jízdným režimům a chytré elektronice má být ovšem Urus schopný i v terénu. Více jsme se o diskutované novince rozepsali již při české premiéře, viz odkaz níže.