Mnohahodinová cesta na dovolenou představuje náročný výkon i pro zkušené řidiče. I když jste zvyklí řídit denně, cesta na italské či chorvatské pobřeží je úplně jiná disciplína. Unavený řidič je pak nebezpečný okolí, sobě i svým blízkým, kteří s ním v autě cestují.
Vliv únavy se dá podle odborníků srovnat s vlivem alkoholu. Extrémně unavený řidič je na silnici podobně nebezpečný jako ten, který právě vypil dva panáky tvrdého alkoholu. Pravděpodobnost zavinění vážné nehody se zvyšuje sedmkrát! Únava má na svědomí až 10 procent všech
dopravních nehod, na dálnicích se jedná dokonce o dvacetiprocentní podíl. „Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plnou polovinu, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě,” uvádí
Roman Budský, dopravní expert z Platformy VIZE 0. „Po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až osmkrát.“ Podle statistik je nejnebezpečnějším obdobím čas od půlnoci do čtvrté hodiny ranní, kdy je organismus zvyklý spát, únava však dokáže zaúřadovat i během dne – nejčastěji mezi druhou až čtvrtou hodinou odpolední.
Z loňského průzkumu společnosti Nextbase, výrobce palubních kamer, vyplynulo, že celých dvanáct procent českých řidičů má zkušenost s mikrospánkem. Toto bezděčné „vypnutí“ vědomí trvá od tří do patnácti vteřin, pak se buď probudíte, nebo skutečně usnete. Následky takové situace například na dálnici asi není nutné rozebírat. Přestože před příchodem mikrospánku tělo řidiče varuje zíváním či klížením a pálením očí, odhadnout míru nebezpečí je težké, či spíše nemožné. Pokud by člověk dokázal předvídat, kdy usne za volantem, nikdy by se to nikomu nestalo.
Před dlouhou cestou proto nepodceňte přípravu a pojistěte si svou řidičskou svěžest všemi dostupnými prostředky.
1. Naplánujte vhodnou dobu startu
Denní i noční cestování mají svoje výhody. Například rodiče malých dětí s oblibou vyrážejí na noc, neboť je pravděpodobné, že malí pasařéři většinu cesty prospí. Denní čas zase nahrává bdělosti řidiče. Sami nejspíš víte, zda dobře snášíte řízení v noci, nebo se mu vyhýbáte, v každém případě však sedejte za volant odpočinutí. Vydat se na cestu po dni plném náročných schůzek, nebo dokonce po neklidné noci s nedostatkem spánku není dobrý nápad. Buďte soudní, a pokud se necítíte stoprocentně fit, radši cestu o pár hodin odložte.
2. Dodržujte pravidelné pauzy
„Ještě chvilku to zvládnu,“ jsou slavná poslední slova. Zastávka řekněme každé dvě hodinky prospěje nejen řidiči, ale i ostatním členům posádky. Můžete si jen odskočit a koupit si kávu, nebo si pauzu protáhnout a dát si na půl hodiny šlofíka.
Trasu lze také naplánovat stylem „cesta je cíl“ a předem vybrat zajímavá místa, na nichž zastavíte a třeba uděláte krátkou procházku. Dovolenkový cíl vám neuteče. Překonat mnohasetkilometrovou vzdálenost bez přestávky není ani tak důkazem řidičské zdatnosti, jako spíš neopatrnosti a nedostatku pokory.
3. Vyberte vhodné palivo
Nejen auto, ale i řidič funguje podle kvality
pohonných hmot. Stavíte-li se cestou na guláš se šesti, do půl hodiny se vám za volantem začnou klížit oči. Volte lehké jídlo, obsahující všechny základní živiny, například sendviče s masem, sýrem a zeleninou, a jezte spíše častěji po malých porcích. Neuškodí ani malá sladkost. Na cukr však pozor - zpočátku možná lehce nabudí, později však přinese únavu a skleslost.
Totéž platí o kávě, jejíž účinky na sobě máte jistě vyzkoušené. Jako dlouhodobější stimulant účinkuje zelený čaj nebo maté, ani ty však nejsou samospásné. Během cesty co nejvíc pijte. Zajistíte si tak nejen mentální svěžest, ale i nutnost přestávek kvůli návštěvě sociálního zařízení.
4. Hlídejte se navzájem
Je nanejvýš vhodné, aby spolujezdec dělal řidiči společnost, čas od času s ním prohodil slovo a po očku kontroloval jeho bdělost. Cestující, který na sedačce spolujezdce spokojeně pochrupuje, přenáší ospalost i na řidiče. Pokud se tedy za volantem střídáte a chcete si po své směně zdřímnout, raději se přesuňte na zadní sedadla.
5. Nevypínejte asistenty
Bezpečnostní systémy v novějších autech jsou občas při jízdě iritující a leckdo se naučil je po každém zasednutí za volant deaktivovat. Na dlouhé a únavné cestě však mohou skutečně zachraňovat životy. Například asistent pro udržování v jízdním pruhu, při běžném cestování většinou otravný, pomůže při řidičově mikrospánku - ať už signalizací, nebo vlastní korekcí řízení. Pokročilé systémy dokáží dokonce provést úhybný manévr a předejít srážce, poměrně novou funkcí je také monitorování pozornosti řidiče. Dobrou službu odvede i chytrý tempomat s automatickým udržováním vzdálenosti za autem před vámi.