Vytunil starý transporter, který měl skončit ve šrotu. Má soláry i svoji sprchu

Peter Matušík koupil starý Volkswagen Transporter z roku 1997, který měl dojet už jen do kovošrotu. Pro komfortnější výlety, které plánoval, si ho ale musel komplet celý opravit. Vybudoval na něm zásobník na vodu a připojil solární panely. Teď je soběstačný a svůj karavan se sprchou si užívá. Letos ho úspěšně otestovali v Rumunsku a v Polsku u Baltu. „Konečně jsem dodělal sprchu, ať nemusím pořád vozit v autě kanystr s vodou. Udělal jsem ji z odpadových PVC trubek. Nastříkal jsem je taky černou barvou kvůli slunci, aby se voda trošičku více ohřála. Počítal jsem to a mám tam novodurovou trubku o průměru 110 milimetrů, takže celkově mi nádrž vydá na 30 až 32 litrů,“ říká Peter Matušík z Jalubí ve Zlínském kraji o svém zlepšováku.

• Podívejte se také na stavbu kempingového vozu:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
* Testem karavan prošel
* Stačí svářečka, rozbrušovačka a pilka
* Sprchu na cestách ocenili

Když Peter Matušík starý Volkswagen Transporter koupil, bylo mu jasné, že ho čeká spousta práce. „Byla to záchrana komplet celého vozu. Auto mělo sežranou celou podlahu, musel jsem to kompletně vyvařit a všechno jsem dělal vlastně znovu. Nebyly tehdy peníze, tak jsem za pár kaček koupil auto a spravil ho,“ říká vyučený strojní klempíř a karosář.

Byla to jeho první renovace. Dnes už si ale svůj karavan užívá a dál vyšperkovává.

V rodině měli obytnou Avii, s níž jezdil jeho otec. Od té doby má Peter výlety po vlastní ose moc rád. Doma na zahradě vůz dokonce stříkal do barvy. Letos ho úspěšně otestovali v Rumunsku a v Polsku u Baltu.



„Našel jsem to na internetu, je toho plný YouTube a Pinterest. Originál díly se dají koupit, ale stojí okolo deseti až dvanácti tisíc korun. Mě to vyšlo na tisícovku. Výroba taky nezabrala příliš času. Myslím, že maximálně dva dny po práci, takže to bylo úplně na pohodu,“ popisuje náklady Peter Matušík.

Nejprve si Peter Matušík vytvořil na svůj obytňák nosný koš, což je vlastně ohrádka, kterou svařil a nastříkal barvou. Český kutil si podle něj vystačí se svářečkou, rozbrušovačkou a pilkou.

„Novodurové trubky mají uvnitř gumové těsnění, to jsem zachoval. Ještě jsem je ale k sobě pro jistotu slepil tmelem na karavany a lodě. Mám to udělané tak, že trubky jsou zapřené o rám klece. Každou jsem navíc pro jistotu přidělal k rámu páskami, aby mi to někam za jízdy neujelo. Už jsme to testovali a funguje to na jedničku,“ má radost.

Vzadu udělal Peter Matušík kohout, na který napojí sprchu. Voda z nádrže na střeše karavanu teče samospádem.

„Napíchnu sprchu, na níž je ventilek, který když zmáčknu, tak teče voda. Namydlím se a znovu se sprchuju. Jsme tři a těch třicet litrů je tak akorát. Když jedete dva dny a není se kde osprchovat, tak to oceníte. Je to pohodlné a komfortní. Teplota vody je taky vyhovující,“ pochvaluje si.

„Sprcha nám chyběla. Ale jako pitná voda se to určitě použít nedá, protože se bude teplem kazit. Na to mám v autě klasický barel,“ vysvětluje Peter Matušík.

Dodává, že pod pod sedadly má baterii, kterou napájí nezávislé topení i lednici. Podle něj to solární panel v pohodě zvládá a není žádný problém.

„Kámoši říkali, že je to naprostá paráda. Líbilo se to i lidem na Facebooku, a dokonce mi psali, že by takovou ohrádku na auto taky potřebovali. Na tyto staré modely se dnes, bohužel, nic moc nevyrábí. Rám mě vyšel zhruba na tři tisíce korun, solární panel taky a sprcha na tisícovku. Na to naše cestování je to úplně perfektní,“ konstatuje Peter Matušík.

Facebook Deník Styl je tu pro každého., zdroj: Deník/Denisa Lottmannová