Hlavním tématem Regionální dopravní konference, která se konala na krajském úřadě ve Zlíně, bylo zvýšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na nejčastější místa nehod. Účastníci diskutovali především o nejrizikovějších úsecích silnic ve Zlínském kraji a zároveň byly představeny lokality, které se díky těmto konferencím podařilo lépe zabezpečit.
„Stát v našem kraji investuje třetinu dálnic z celé republiky, staví se. Obchvat Valašského Meziříčí dostal stavební povolení, připravujeme řadu obchvatů, které pomůžou ulehčit zátěži. I tato konference pomůže, aby se stav zlepšoval. Míst, která potřebují pomoci, je stále mnoho, pomůže to vyřešit,“ řekl Radim Holiš, hejtman
Zlínského kraje, který připomněl, že vzhledem ke krásné přírodě a bujným lesním porostům hrozí v kraji velmi často šoférům kontakt se zvěří, což nazval pohybem v Jurském parku.
V hlavní části setkání bylo představeno deset krizových míst dopravy v kraji. Ty vytipovali, a to včetně analýzy dopravní nehodovosti v daném místě, datoví analytici
Portálu nehod.
Na finálním výběru a pořadí nejrizikovějších míst napříč krajem se následně shodla expertní komise složená ze zástupců
BESIPu,
Policie ČR a společnosti
RSE Project. Pět z nekritičtějších míst se nachází v okrese Uherské Hradiště a pět v okrese Zlín.
„Jsem rád, že ta konference je a chtěl bych všem poděkovat. Co se týče bezpečnosti, mám to rozdělené na tři faktory. Bezpečnost se stále zlepšuje, je to tím, že se nebezpečné úseky analyzují a jak se staví dopravní stavby. Největší problém jsou bezohlední řidiči, je to ten stav, kdy nerespektují předpisy, jsou tam věci, které se pořád dějí. A třetí faktor jsou bezpečnostní asistenti v autech. Ty, jak se ukázalo, nejsou úplně pozitivní věci. Jsou skutečnosti, které ovlivnit umíme, ale pak jsou další faktory, které umíme ovlivnit méně. Doufám, že se podaří najít nějakou cestu, jak situaci zlepšit,“ uvedl Jiří Korec, primátor
Zlína.
Odbočování vlevo i rychlost
Na vrcholu nehodovosti v okrese Uherské Hradiště je křižovatka ulic Všehrdova, Sokolovská a Velehradské třídy v Uherském Hradišti. Za poslední dva roky se zde stalo 17 nehod, přičemž v delším horizontu bylo na této křižovatce evidováno 36 nehod, které si vyžádaly 31 zraněných. Nejčastější příčinou nehod je nedání přednosti při odbočování vlevo. Další častou příčinou nehod je nevěnování se řízení vozidla, kdy při jedné takové nehodě došlo dokonce k úmrtí sraženého chodce.
Mezi dlouhodobě riziková místa patří úsek na silnici I/50 u obce Staré Hutě, kde je evidováno 6 nehod pouze za letošní rok. Za pětileté období to je 24 nehod, přičemž nejčastější příčinou nehod je nepřizpůsobení rychlosti. Celá oblast Buchlovských kopců je zároveň velmi oblíbenou lokalitou pro motorkáře, což se projevuje i na podílu na nehodách.
Srážka se zvěří
Na třetí příčce deseti nejrizikovějších míst je nebezpečný úsek silnice II/490, jen pár kilometrů od krajského města mezi Březnicí a Bohuslavicemi u Zlína. Cesta tady vede většinou lesem, a tak není divu, že hlavní příčinou nehod je srážka se zvěří. Těch se tady za poslední dva roky stalo několik. Sice skončily jen dvěma lehkými zraněními, ale hmotná škoda dosáhla podle policie přes milion korun, podle pojišťoven pak byla ještě o půl druhého milionu vyšší.
Dopravní odborníci doporučují na tomto místě snížit rychlost, před kritickým místem je dokonce možné použít klakson, který zvěř vyplaší, a když už je srážka nevyhnutelná, měl by řidič intenzivně brzdit.
„Na zvěř by si řidiči měli dát pozor především na jaře a na podzim, kdy dochází ke srážkám nejčastěji. V posledních dvou letech jsou zde, kromě nehod se zvěří, časté také nehody z důvodu nepřiměřené rychlosti a nepozornosti řidičů,“ doplňuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti
Datafriends.
Nedání přednosti
Další rizikové místo se nachází na křižovatce silnice I/55 a II/495 u obce Kvačice, kde za posledních 5 let došlo ke 20 nehodám, při kterých bylo lehce zraněno 18 osob. K nehodám zde dochází nejčastěji z důvodu nedání přednosti proti příkazu dopravní značky Dej přednost (55 % nehod), následně z důvodu nepřiměřené rychlosti.
Na křižovatce silnice II/490 s ulicí Vodní ve Zlíně došlo za posledních 5 let k 17 nehodám. Nejčastější příčinou nehod je nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu, s čímž souvisí 14 zraněných osob, včetně jednoho těžkého zranění. Pouze v lednu letošního roku zde došlo ke 2 nehodám.
Řešení na zlepšení existují
Účelem dopravních konferencí je změnit věci k lepšímu a to tak, aby silnice byly bezpečnější, stávalo se méně nehod a bylo méně zraněných. I ve Zlíně, stejně jako v ostatních městech, kde se Regionální dopravní konference konají, došlo na prezentaci míst, která už byla upravena tak, aby byla bezpečnější. Většina problematických úseků už má své návrhy na zlepšení situace a na mnohých místech už se pracuje.
Tomáš Neřold z Besipu připomíná, že některá nehodová místa ale z mapy rizikových míst nezmizí, pokud řidiči v daném úseku nezmění své chování. „Proto na ně nesmíme zapomínat a musíme apelovat i na řidiče,“ podotkl.
Kromě zmíněných s přítomnými o dopravě diskutovali také datový analytik společnosti Datafriends Marek Sibal, Radek Doležel, náměstek hejtmana Zlínského kraje pro dopravu, Jitka Škrabalová, náměstkyně pro investiční výstavbu
Ředitelství silnic Zlínského kraje, nebo také Libor Lukáš, jednatel a ředitel Správy a údržby silnic Zlínska. Všichni se v závěru shodli, že velkým pozitivem a přínosem konference byla účast zástupců měst a obcí, kterých se problémy v dopravě týkají.
Top 10 rizikových míst ve Zlínském kraji
1. Okres Uherské Hradiště – křižovatka ulic Všehrdova, Sokolovská a Velehradské třídy v Uherském Hradišti – 36 nehod, 31 zraněných – za poslední dva roky 17 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo
2. Okres Uherské Hradiště – Buchlovské kopce – 24 nehod, 20 zraněných – za poslední dva roky 13 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky
3. Okres Zlín – silnice II/490 u obce Bohuslavice u Zlína – 22 nehod, 2 zranění – za poslední dva roky 10 nehod – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
4. Okres Uherské Hradiště – křižovatka silnic I/55 a II/495 u Kvačic (Uherský Ostroh) – 20 nehod, 18 zraněných – za poslední dva roky 6 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě
5. Okres Zlín – křižovatka silnice II/490 s ulicí Vodní ve Zlíně – 17 nehod, 14 zraněných – za poslední dva roky 8 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu
6. Okres Zlín – křižovatka třídy Tomáše Bati u ulic Hluboké a Lorencovy ve Zlíně – 16 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 8 nehod – nejčastější příčina nehod: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla
7. Okres Zlín – lesní úsek silnice II/492 mezi obcemi Zádveřice-Raková a Horní Lhota – 14 nehod, 13 zraněných – za poslední dva roky 5 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky
8. Okres Uherské Hradiště – křižovatka ulic Všehrdova a Na Morávce v Uherském Hradišti – 14 nehod, 12 zraněných – za poslední dva roky 10 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu
9. Okres Zlín – křižovatka silnic I/49 a II/492 v obci Zádveřice-Raková – 13 nehod, 14 zraněných – za poslední dva roky 4 nehody – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě
10. Okres Uherské Hradiště – úsek silnice v extravilánu u obce Částkov – 11 nehod, 8 zraněných – za poslední dva roky 6 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky
Konference je ku prospěchu bezpečnosti silničního provozu, říká Juraj Pipiš
Regionální dopravní konference na krajském úřadě ve Zlíně, zdroj: Deník / Petr Pelíšek
/ROZHOVOR/ Na Regionální dopravní konferenci ve Zlíně mezi experty nechyběl ani kapitán Juraj Pipiš, vrchní komisař odboru služby Dopravní policie z Krajského ředitelství policie Zlínského kraje.
„Ne na všechna riziková místa lze udělat dopravně-inženýrské opatření. Mnohdy, a paradoxně velmi často, spočívá ten nehodový děj především na bedrech řidiče samotného,“ upozornil na to, že nejpodstatnější je to, jak se chovají šoféři a zda dodržují to, co dodržovat mají.
Co se změnilo v bezpečnosti dopravy od loňské dopravní konference? Zaznělo, že některé úseky už se dočkaly zlepšené, některý ve výčtu nebezpečných ještě zůstaly.Určitě byl přínos v tom, že se ten seznam kritických míst dostal do širšího povědomí občanů, respektive zástupců obcí a dalších subjektů, které mohou mít vliv na zlepšení stavu míst, která jsme probírali v loňském roce. Jak se ukázalo, některá v tom seznamu zůstala. I tentokrát zaznělo, že není jednoduché vytvořit nějaké dopravní opatření na každé rizikové místo. Nicméně si myslím, že tato konference měla pozitivní dopad nebo snad bude mít kladný dopad na ty další kroky, které budou směřovat k tomu, aby i ta místa, která zůstala z toho loňského seznamu, byla v dalších letech zušlechtěna ku prospěchu bezpečnosti silničního provozu.
Nějaké technické nebo stavební kroky se udělat dají, ale také bylo řečeno, že základem by měla být nějaká úroveň chování řidičů.To je určitě základ, zaznělo to několikrát. Ne na všechna riziková místa lze udělat dopravně-inženýrské opatření. Mnohdy, a paradoxně velmi často, spočívá ten nehodový děj především na bedrech řidiče samotného. Ať už se jedná o nepřizpůsobení rychlosti, potažmo nějakým způsobem nevěnování se řízení, ať už to bude ovlivněno mobilním telefonem, autorádiem, komunikací ve vozidle s dalšími spolucestujícími. To všechno samozřejmě jsou aspekty, které vedou ke vzniku dopravních nehod a nemůže za ně dopravní prostor, který jsme na konference v podstatě řešili.
Taky zaznělo něco o moderních asistentech ve vozidlech, že mnohdy moc neprospívají. Co na to vy, jako člověk, který se problematice dopravy věnuje, říkáte? Může to být někdy kontraproduktivní?Jak uvedl jeden z řečník k tomu tématu, cesta do pekla je lemována dobrými úmysly. Ne každý asistent a každý takovýto podpůrný systém musí vždy vést k tomu kýženému, k čemu byl stvořen. Řidič by se samozřejmě měl nejvíce věnovat řízení sám a méně se kolikrát spoléhat na to, že za něho nějaký asistent něco vyřeší. Například hlídání jízdy v jízdních pruzích je fajn, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že kolikrát se přetlačovat s volantem není úplně komfortní. A pak to může vést k tomu, že člověk je více ve stresu a z toho pramení další a další situace, které není vhodné při řízení řešit.
Pan hejtman zmínil, stejně jako vloni, že problémem v kraji je Jurský park, jak s nadsázkou říká srážkám se zvěří.Ano, srážky se zvěří samozřejmě jsou problém, nicméně jak zaznělo, Zlínský kraj je v této problematice druhý nejhorší. Vychází to ze statistik. Což samozřejmě lze řešit několika způsoby, ať už se bude jednat o pachové ohradníky, které mají, samozřejmě nějakou omezenou funkčnost, potažmo elektrické ohradníky, které zase nějakým způsobem musí být spravovány a musí být udržovány správcem. Dalším opatřením je redukce spárkaté zvěře, která se pohybuje v lesích, to je možnost, kdy myslivci můžou pomoci dopravnímu provozu.
I přes všechna opatření je ale velmi často těžké zabránit střetu se zvěří, když nečekaně vyskočí přímo před automobil. Těžko budou řidič mimo obec jezdit třeba dvacetikilometrovou rychlostí.Ano, mnohdy se tomu ani zabránit opravdu nedá, protože kolikrát opravdu zvěř vyskočí bezprostředně před vozidlo. A to pak jako není schopen tomu zabránit vůbec nikdo. Fyzicky tomu zabránit nepůjde, protože stavět ploty podél silnic druhé, třetí třídy je ekonomicky nepředstavitelná záležitost. Svodidla mohou být cesta. Ale zase to je opatření, které musí mít trošičku širší vyhodnocení. Nelze dávat svodidla jenom proto, že jsme se rozhodli, že plot tam nejde, tak tam dáme svodidla. To je také cesta, která musí být na základě nějaké hlubší analýzy. A snižování rychlosti v extravilánových úsecích kvůli pohybu zvěře je možná bohulibý nápad. Nicméně by pak následně docházelo k tomu, kdo bude kontrolovat dodržování té rychlosti a z jakého důvodu je tam ta rychlost snížena. A těžko může být kvůli zvěři snížená celoročně. Nejsem si jistý, jestli by snižování rychlosti značkou v tomto případě mělo smysl. Spíše má smysl informovat řidiče o tom, že opravdu je tam pohyb zvěře. A dbát na to, aby opravdu byla ta informace průběžně obnovována v případě, že se jedná o nějaký delší úsek, protože řidič pak pozbývá myšlenky na to, že někde tři, čtyři pět kilometrů zpět ho značka upozornila na srnku. Takže opatření by v tomto případě mělo být spíše cestou informovanosti.