Test ojetého Fordu Tourneo Custom: To pravé pro opravdu velké rodiny

Osobní dodávky v současnosti plní také roli rodinných velkoprostorových vozů. Ti, kteří čas od času převáží šest či sedm lidí, se můžou spokojit s nejmenší kategorií užitkových vozů. Ale pro ty, kteří musí na palubu brát třeba osm či devět pasažérů, jsou určeny dodávky ve střední velikosti. Jednou z těch vyhledávaných je Ford Tourneo Custom. Otestoval jsem tento vůz po roce používání a ujetých 41 000 kilometrech.

• VIDEO: Ford Tourneo Custom - nová generace
• Probíhá výprodej minulé generace
• Možnost instalace čtyř dětských sedaček
• Automat funguje, ale...

Ford je ve světě užitkových vozů rozhodně pojem. Slavné označení Transit se v současnosti používá pro nákladní verze všech velikostí dodávek, osobní varianty se označují pojmem Tourneo.

Nejmenší z nich je Courier, následuje Connect a pak je tu mnou zkoušený Custom. Právě v těchto měsících je původní provedení s počáteční historií v roce 2012 nahrazováno druhou generací.

A při té příležitosti, jak bývá zvykem také samozřejmě i u jiných modelů a nejen u Fordu, se dají u dealerů získat buď skladové nebo například předváděcí kusy za zajímavé ceny.

Pokud vás přesto láká nová generace, můžete si prohlédnout její promyšlený interiér na následujícím videu:

Jelikož již mám praktické zkušenosti také s nejnovějším provedením, rozhodl jsem se prověřit, zda pořízení vozu z končící generace dává ještě smysl.

Zkoušený ojetý Ford Tourneo Custom si s velkou porcí detailů můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.Vhodný exemplář jsem si vypůjčil v dealerství Ford Kačmáček. Jednalo se o hnědo-oranžový vůz poháněný nejsilnější verzí dvoulitrového turbodieselu a velmi solidní výbavou. Ta zahrnovala například automatickou převodovku, tempomat, navigaci, parkovací kameru, vyhřívané čelní sklo, vyhřívané přední sedačky, kola z lehké slitiny nebo elektricky sklopitelná vnější zpětná zrcátka.

Dvoulitrový přeplňovaný vznětový motor má výkon 170 koňských sil. Jeho točivý moment se přenáší výhradně na přední kola. Auto bylo přihlášeno do provozu v červenci loňského roku. Má tudíž platnou technickou kontrolu až do stejného měsíce roku 2027. V okamžiku, kdy jsem ho přebíral k testovací jízdě, mělo na tachometru 41 400 kilometrů.

Prodejce ho nabízí za 1 099 000 Kč včetně DPH. Pro srovnání - nejlevnější Tourneo Custom s touto motorizací a samozřejmě v provedení nové generace přijde včetně DPH nejméně na 1 516 130 Kč. Rozdíl je tedy dost přes čtyři sta tisíc korun.

Při venkovní obhlídce jsem nenašel žádnou promáčklinu, stopy po opravách nebo větší škrábance. Totéž platilo i o o interiéru. Tam to místy dokonce vypadá skoro jako v luxusním autě. Třeba mě nadchlo kožené madlo páky parkovací brzdy s ozdobným prošíváním nebo kovem orámované okraje tlačítek pro ovládání bočních okének.



Jedinou kosmetickou závadou byla oděrka (zřejmě od odlétnuvšího kamínku) na levé straně víka zavazadlového prostoru. Ten je i za třetí řadou sedaček opravdu velký. To samozřejmě především díky tomu, že se jednalo o vůz v delším provedení s větším rozvorem.

Nákladový prostor lze navíc ještě zvětšovat díky možnosti manipulace se samostatnými šesti kůží potaženými sedadly, které se nacházejí ve dvou zadních řadách. Nelze je však posouvat v kolejničkách dopředu i dozadu, jako to umí některá konkurence.

Takto je prostor pro nohy cestujících předem daný. Je však skutečně velkorysý, jak jsem si vyzkoušel na svoji 186 centimetrů vysokou postavu. Do zadní části karosérie se dá snadno nastupovat díky širokým posuvným dveřím na obou stranách vozidla.

Před pronikajícím slunečním zářením nebo nežádoucími pohledy lidí zvenčí se dá bránit vytahovatelnými roletkami. Ty ale nezakrývají celou plochu bočních okének. Rodiny s řadou malých dětí nepochybně ocení úchyty ISOFIX, které se nacházejí na krajních sedačkách v obou zadních řadách. Lze tedy do nich nacvaknout celkem čtyři autosedačky.

Řidič ocení elektrické ovládání jeho sedadla, snadno přístupné a opravdu velmi objemné odkládací prostory a klasické prvky pro ovládání řady funkcí. Třeba pro nastavování (bohužel pouze jednozónové a navíc manuální klimatizace jsou tu dvě kolečka), pro mnohé otravného asistenta pro udržování vozu v jízdním pruhu lze vypnout stisknutím tlačítka na páčce blikačů a jednoduché je také díky klasickým ovladačům ladění a zesilování rádia.

Na dnešní dobu již je v tomto voze poměrně malý centrální multimediální displej, hodilo by se také více konektorů USB. Nelíbí se mi rovněž způsob vyhřívání čelního skla pomocí viditelných drátků. A také startování klíčkem po zasunutí do spínací skříňky je už v dnešní době trošku mimo aktuální trendy.

Automatická převodovka samozřejmě usnadňuje jízdy v městském prostředí. Daní je občasné zacukání. Ti, kteří jezdí zejména na dlouhých trasách, by často raději volili spíše manuální řazení. To ale pro tuto motorizaci k dispozici nebylo a ani teď není. Pádla pro manuální řazení se na volantu nenacházejí, v případě nutnosti by bylo možné změnit zařazený rychlostní převod pomocí malých páček na voliči převodovky.

Skutečně dobře je v Tourneo Custom naladěný podvozek. Jednak si výborně poradí s odtlumením nerovností a jednak není v podstatě slyšet jak pracuje. Lehce hlučnější už je naopak motor. Zejména, když jedete na hranici tuzemského dálničního rychlostního limitu.

Na druhou stranu, motor je ale schopen dopravovat vůz i s lidmi a nákladem poměrně úsporně. Auto obsazené pouze řidičem zvládalo přesuny po okresních silnicích s průměrem 8,1 litru, dálniční tempo znamenalo rovných deset litrů. V dlouhodobém průměru s různým zatížením tak nejspíše většina řidičů uvidí na palubním počítači devítilitrový údaj o dlouhodobé průměrné spotřebě.