TEST: Na půli cesty. Hyundai i30 Turbo umí jet svižně, ale divoch to není

Nedávná modernizace Hyundai i30 přinesla nejen mírnou úpravu vzhledu a techniky, ale rovnou i jedno "nové auto". Má sebevědomý výraz, dvě velké koncovky výfuku a pod kapotou benzinový turbomotor. Přeplňování, s nímž Hyundai v případě zážehových jednotek narozdíl od konkurence teprve začíná, prozrazuje i název vozu: i30 Turbo. Novinka, která dostala samostatný ceník, se hned usadila na vrcholu nabídky jako nejvýkonnější a nejostřejší i30.

A možná i nejpohlednější. Turbo se totiž chlubí dravějším vzhledem, který tvoří především šestiúhelníková maska chladiče s výraznějším lemováním, sportovněji vyhlížející nárazník či osmnáctipalcová litá kola.




Ještě větší rozdíly ale najdeme vzadu. Nejrychlejší verze dostala odvážně vypadající difuzor a především dvě velké koncovky výfuku. Právě pohled na tyto partie svádí k zařazení i30 Turbo mezi divoké hatchbacky (vžilo se pro ně označení "hot hatch"), a slibuje nekompromisně ostrou jízdu. Pravda je ale trochu odlišná.

Leccos napoví vlastně už pohled do technických údajů. Přeplňovaná šestnáctistovka poskytuje výkon 186 koní, točivý moment dosahuje 265 Nm a nejvíc zřejmě řekne údaj o zrychlení z klidu na stovku: tato disciplína vozu zabere rovných 8 sekund.



Z toho je patrné, že "turbo-třicítka" žhavý hatchback není, spíš než o hot hatch jde o "warm hatch". Je prostě nekde na půli cesty.

Což neznamená, že je pomalá. Rozjet se umí slušně, jen jí chybí divokost a nadšení.

Přeplňovaná šestnáctistovka má na turbomotor docela zvláštní projev. Zatímco obvykle podobné agregáty nabízejí v nižších otáčkách zřetelný "kopanec", jednotka v Hyundai nic podobného neumí. Z nízkých otáček se sbírá spíš líně a plynule. Zato sympaticky ožívá až okolo 4000 ot/min. Ve druhé polovině spektra pak předvádí to nejlepší. 



Nečekejte divočinu, ale na svižné svezení to stačí. Motor jen musíte trochu víc ždímat, hlídat otáčky - což se mi vlastně docela líbí.

K občasnému potrápení navíc svádí i schopný podvozek. Je tvrdší než u standardní verze a společně se širokými pneumatikami zajišťuje perfektní přilnavost. Auto působí na zakroucené silnici nejen jistě, ale i poměrně hbitě a nedělá mu problém "vejít" se do zatáčky i v rychlostech, při nichž už pud sebezáchovy pomalu bije na poplach. Kam "třicítku" pošlete, tam jede.

Zadní víceprvková náprava si navíc nedovolí ani na rozbité vozovce nepříjmně odskakovat, stroj se tak stále drží povrchu. 



Je jen škoda, že stejně se řidič nemůže spolehnout na řízení. V Turbu má sice strmější převod, ale výraznější zpětná vazba - stejně jako u klasického provedení - chybí. Řidič si tak spíš domýšlí, co se pod předními koly zrovna děje. Krátké a přesné řazení naopak patří k tomu nejlepšímu, co dnešní vozy nabízejí.

Chybí také jadrný zvuk. Z koncovek výfuku se při důkladném poslechu ozývá mručení, ale zní hodně přiškrceně, jako by se bálo přidat na hlasitosti. Tohle ticho vlastně společně s perfektně odhlučněnou kabinou paradoxně způsobuje, že auto i působí pomaleji, než ve skutečnosti je. 



Pro každodenní používání je důležité, že i s tvrdším podvozkem i30 Turbo nabízí uspokojivé pohodlí, k řidiči přistupuje vyloženě přátelsky a díky až nezvykle pružnému motoru, který se ani v hodně nízkých otáčkách nedusí, jezdí plynule a není nutné moc řadit.

Je to prostě vcelku "normální auto" - pouze se stylovějším vzhledem, větší chutí se "hýbat" a s přebytkem energie. Jako celek rozhodně smysl dává.

Mírným zklamáním však byla spotřeba. Při běžné jízdě na okreskách umí jezdit za 7 litrů na 100 kilometrů, ale jakmile parkrát dupnete na plyn, nebo zamíříte "trochu se projet" na oblíbenou silničku, snadno apetit překročí hranici 10 l/100 km. A pokus o dynamickou jízdu pak znamená klidně i odběr 15 l/100 km. 

Jinak ve městě počítejte zhruba s devítiltrovým průměrem.



Stejně jako u běžné "třicítky" se pak můžete spolehnout na prostorný a kvalitně zpracovaný interiér, který v případě "turboverze" oživují sedadla s výraznějším bočním vedením a několik sportovních doplňků. Výbava je opravdu bohatá, nenapadá mě nic, co by v ní chybělo. Jediné příplatkové prvky představují metalický lak (13 900 Kč) a paket Exclusive s varovným systémem při vyjetí vozu z jízdního pruhu, navigací, zadní parkovací kamerou a panoramatickým střešním oknem (40 000 Kč).

Proto je poměrně sympatická cenovka: Hyundai i30 Turbo stojí 539 990 korun, cena je stejná pro tří- i pětidveřový hatchback. Kombík v této verzi zatím neexistuje.

Kompletní ceník najdete zde.

Hyundai i30 Turbo: Hodnocení a technické údaje
+	vzhled
+	schopný podvozek
+	zajímavá cena
-	spotřeba
-	řízení bez zpětné vazby
-	mdlý zvuk
motor	zážehový čtyřválec, přeplňovaný
objem	1591 ccm
max. výkon	137 kW (186 k) při 5500 ot/min
max. točivý moment	265 Nm při 1500-4500 ot/min
převodovka	manuální, šestistupňová
max. rychlost	219 km/h
zrychlení 0-100 km/h	8 s
kombinovaná spotřeba	7,3 l/100 km
cena testovaného vozu	593 890 Kč