Na pohled je možná NASCAR nuda, ale „podvádělo" se v něm geniálně. A vtipně

Když podvádíš, dělej to pořádně. Tohle by vám asi řekl Henry „Smokey“ Yunick, starý mazák slavného amerického šampionátu NASCAR, který hlavně v období 60. let ukazoval jako inženýr a mechanik vrchol schopností „podvádění“ a překrucování pravidel ve svůj prospěch. I když se třeba o motorsport zajímáte jen okrajově a už vůbec vás „netankuje" americký NASCAR, kde se „pořád jezdí jen dokola“, vychytávky a myšlenkové pochody Henryho „Smokey“ Yunicka bezpochyby zaujmou každého technicky přemýšlejícího nadšence do aut.

Tento rodák z Pensylvánie sice moc formálního vzdělání v oblasti techniky a oprav automobilů nepobral, ale zato byl přírodním talentem, který se od pilotování bombardéru B-14 za války a provozování vlastní dílny na Floridě nakonec dostal až do týmů v NASCARu, Indy 500 a dalších podniků jako závodní pilot, ale taky hlavně jako konstruktér.

Smokey se uměl technickým pravidlům závodních sérií přizpůsobit, překroutit si je podle sebe, a přestože ho kvůli jeho nápadům a přístupu někteří nazývali podvodníkem, sám vždy dbal na to, aby jeho řešení byla v rámci nařízení zcela legální. Často si ale pravidla Smokey formuloval takovým způsobem, že se to organizátorům a komisařům pochopitelně moc nelíblo.

Níže najdete sedm jeho vůbec nejdůvtipnějších vychytávek a řešení.

Benzin je tepelně roztažnou látkou, tudíž netrvalo dlouho, aby si chytrák Smokey nedal 1+1 dohromady. Když tedy ještě v NASCARu nebyla pravidly nařízená teplota používaného paliva, Smokey často tankoval do závoďáků benzin zchlazený takřka na bod mrazu (hluboko pod minus 40 Celsia). Ten se pochopitelně jízdou dále ohříval a zvětšoval svůj objem, čímž se pozitivně snížil čas strávený v boxech kvůli tankování a auto zůstalo delší dobu na trati.



Tento závodní monopost pro Indianapolis 500 navrhnul Smokey s myšlenkou využití díry v pravidlech slavného závodu. Nikde totiž nebylo určeno, jak velkou může mít závodní vůz nádrž. Aby auto vydrželo co nejdéle na trati a nepotřebovalo dotankovat, kokpit pilota byl posunut na stranu a na jeho původním místě uprostřed ležela před chladičem motoru rozměrná palivová nádrž.

Smokeyho výtvor sice nebyl úspěšný, ale ze strachu o další zneužití díry v pravidlech již zanedlouho organizátoři z amerického autoklubu (USAC) v knize pravidel uváděli přesně povolený objem paliva v monopostech Indy 500.

Pravidla NASCARu tehdy přesně uváděla, že odlitky výfukových svodů nesmí být uvnitř ručně vybrušovány či leštěny. Smokey se zaměřil na slovo „ruční“ a nekvalitní odlitky svodů závodních Hudsonů se rozhodl pro lepší odvod plynů upravit po svém a v rámci pravidel.

Namísto brusného papíru či brusky tak legendární konstruktér pumpoval do kanálů svodů tam a zpátky abraziva, která vnitřek po chvíli vybrousila do požadovaného stavu. Tento způsob broušení totiž kniha pravidel přímo nezakazovala.





Další výtvor, který napřímo využíval přístupu „když to není zakázáno, je to povoleno“. Tento Chevrolet Camaro z roku 1968 byl postaven pro sérii Trans-Am, a přestože nakonec žádný z těchto závodů nevyhrál, díky svým technickým vychytávkám si alespoň dojel pro několik rychlostních rekordů na známých solných pláních v Bonneville.

Auto mělo splňovat technické specifikace pro třídu lehce upravených sériových vozů, nicméně i v těchto pravidlech Smokey nenašel vyslovený zákaz použití tenčích a lehčích oken či snížení linie střechy. Nikde se taky nemluvilo o zákazu namáčení panelů karoserie do kyseliny pro snížení jejich hmotnosti nebo rozřezaní a převaření šasi vozu a tedy snížení světlé výšky...

Když začala být v pravidlech NASCARu udávána maximální velikost palivové nádrže závodních vozů, Smokey se nenechal limitovat. Chudáci organizátoři totiž sice stanovali maximální objem nádrže, ale o objemu samotného vedení paliva k motoru nebyla v knize pravidel ani zmínka.

Nějaká ta trocha paliva se přece vždy hodí, a tak byla Smokeyho auta vybavena palivovým vedením, které bylo šíleně předimenzováno. Do potrubí se vešlo mimo zrak komisařů dalších 19 litrů benzinu a vedení bylo od nádrže po motor dlouhé 3,3 metru a široké 5 cm. Taková extra zásoba paliva byla samozřejmě na trati obrovskou výhodou. I na tento fígl se však časem přišlo a organizátoři museli do knihy pravidel dopsat pár dalších řádků.

Další vtipné řešení se rovněž točí okolo paliva, ale tentokrát je už na hranici opravdového podvádění. V tomto případě totiž Smokey ve svých autech používal ilegálně velké palivové nádrže, ale pro oklamání technických komisařů do nich umístil nafouknutý basketbalový míč. Při přejímce a kontrole vozu se tak zdálo, že v autě je předepsané maximální množství paliva a všechno bylo v pořádku. Krátce před závodem ale Smokey míč vyfouknul, z nádrže ho vyjmul a zbylé místo vyplnil dalšími pár litry benzinu.



Kolem Chevroletu Chevelle připraveného pro NASCAR v roce 1967 zřejmě kolují nejzajímavější historky. Tady se měl totiž Smokey doslova překonat. Jak praví legenda, jím připravený Chevelle byl prý zmenšeninou standardního Chevelle v měřítku 7:8. Tedy o osminu menší než originál. A také proto lehčí a ovladatelnější…

Jak se ale domnívá více zdrojů, mnohem pravděpodobněji se jednalo pouze o rozsáhle upravený Chevelle, který již s originálem neměl moc společného kromě designu, a k žádnému zmenšování nedošlo. Komisaři jen byli zmateni kabinou posunutou o přibližně 8 centimetrů dozadu pro lepší rozložení hmotnosti. Podlaha vozu pak byla zahlazena pro lepší obtékání vzduchu.

A přestože si nad autem komisaři lámali hlavu, nakonec kontrolou prošlo a závodilo, dokud nebylo zničeno při nehodě. Smokey následně vyrobil další podobný Chevelle pro závod Daytona 500 v roce 1968. Ten už se však přes kontrolu nedostal.

Zdroj: CarThrottle