S aerodynamickým autem Wikov předběhl i Tatru. Kapka se však neprosadila

Dějiny automobilismu přisuzují prvenství v oblasti výroby sériových aerodynamických vozů Československu. Úplně první pokus zde učinila firma Wikov. Jedním z exponátů, které poutají největší pozornost v olomouckém muzeu historických automobilů Veteran Arena, je pískově žlutý exemplář vozu Wikov. Takovou příď, jakou má tento vůz, jen tak někde jinde neuvidíte. Však si prý také v době svého vzniku vysloužil přezdívku Krasin (po ruském ledoborci). Údajně mu prý říkali také Kapucín.

Jedná se o repliku vozu Wikov 35 zvaného Kapka. Těchto vozů vzniklo prý pouze několik (prameny obvykle uvádějí 3-5 kusů) a žádný se nedochoval do současnosti. Je to nepochybně škoda, protože Kapka byla prvním československým aerodynamickým automobilem, Spatřila světlo světa v roce 1931 a premiéru měla na pražském podzimním autosalonu. Bylo to o dva a půl roku dříve, než se ukázala Tatra 77, která je oficiálně pokládaná za první osobní sériově vyráběný automobil s aerodynamickou karosérií na světě.

Tvůrci tohoto Wikovu udělali řadu věcí správně. Například splývavou záď rozdělenou uprostřed podélnou hřbetní ploutví, dále kryty zadních kol a kapkovitou příď. (Odtud právě pochází označení vozu).

Bohužel se kromě některých detailů, jakými jsou třeba výrazně vystupující panty dveří nebo nezapuštěné kliky dveří, zapomnělo na jednu velmi podstatnou záležitost. A tou je zakrytování podvozku, kde se proudící vzduch vířil a vůz tak vlastně brzdil. Kvůli tomu, a rovněž vinou o sto kilogramů vyšší hmotnosti, než měl "dárce orgánů" nebyl schopen Wikov Kapka schopen vyvinout zásadně jinou maximální rychlost než typ 35, na jehož podvozku byl vystavěný. Konkrétně se rozjel pouze na sto pět kilometrů v hodině. 

Pohonným ústrojím byl zážehový čtyřválec se zdvihovým objemem 1740 cm3. Mohl vyvinout výkon maximálně 35 koňských sil. Motor spolupracoval s třístupňovou převodovkou. Na všech čtyřech kolech se nacházely bubnové brzdy.

Při pohledu do dosti prostince vybaveného interiéru je znát i další nepříliš výhodná vlastnost tohoto řešení karosérie: Nepříliš velký vnitřní prostor. A konečně si Kapka nenašla oblibu i vinou své poměrně vysoké ceny. Dala se pořídit za částku 75 000 Kč, což byla třikrát až čtyřikrát větší suma, než stály tehdejší lidové vozy vyráběné například firmami Aero nebo Tatra. V době hospodářské krize navíc lidé neměli zrovna moc peněz na takto drahé věci.

Replika z olomouckého muzea vznikla v roce 2015. Je postavena na originálním podvozku Wikov 35 a při výstavbě bylo použito množství původních dílů, včetně kování a doplňků. Při výrobě karosérie byly použity dobové řemeslné postupy.

Stejně jako originály má tedy také replika stahování také zadních bočních okének a zavazadlový prostor přístupný i z interiéru.