Rodinný přítel z vyšší třídy je překvapivě prakticky založený: Test BMW X1

Otestovali jsme nejlevnější dieselovou verzi nejmenšího SUV mnichovské automobilky. Je nepřehlédnutelná, přitom umí splnit potřeby rodinných příslušníků jak ve všedních, tak víkendových dnech. Nabídka SUV u prémiových značek je opravdu široká. Například BMW má ve své řadě X, což je právě jeho označení kategorie sportovně-užitkových vozů hned čtyři zástupce. X1 je z nich nejmenší. Právě nyní se dostavilo na trh ve své již třetí generaci.

Na to, jak vypadal konkrétní testovaný kousek a co jsme ještě objevili při trávení času v jeho společnosti, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Přestože automobily obecně generaci od generace dosti citelně narůstají, v případě X1 to tak úplně neplatí. Od první do současné generace se v podélném směru prodloužilo jen o pět a půl centimetru a nyní měří přesně čtyři a půl metru.

Zásadním způsobem se ale proměnil design. Nyní je příď hranatá a její dominantou jsou skutečně mohutné „ledvinky“. Ostře řezané rysy zdůrazňují třeba také stříbřité „úhelníky“ v krajích spodní části nárazníku. Podobné ozdoby jsou také na zádi. Samozřejmě se jedná o lakovaný plast, který pouze imituje kovové ochranné prvky montované na skutečné terénní vozy.

BMW X1 je jedním z prvních praktických příkladů užití nového designového konceptu v interiérech modelů mnichovské automobilky. Působí vzdušně a samozřejmě moderně. Dva displeje, z nichž jeden má roli digitálního přístrojového štítu a druhý slouží jednak například pro ovládání klimatizace a jednak zobrazuje třeba navigační mapu a další údaje, do zvoleného stylu skvěle zapadají.

Líbí se mi také dvoupatrová centrální konzole. I v horní části, na které je dále třeba volič automatické převodovky nebo váleček pro zesilování a zeslabování zvuku z audiosystému, se dá pod loketní opěrkou nalézt malý odkládací prostor. Ještě větší je pak v otevřeném prostoru pod ní. Za příjemnou vychytávku pokládám indukční dobíječku, k níž se telefon přikládá na výšku a „přicvakne“ speciální sponou. Kromě toho jsou samozřejmě jak vpředu, tak vzadu vždy dvojice USB konektorů. Přední sedačky jsou dobře vytvarované pro většinu běžných lidských postav a mají vynikající boční vedení.

Jedinou výtku k přední části karosérie mám v absenci výškového nastavování bezpečnostních pásů.

Stejně promyšlený je rovněž prostor pro lidi usedající do druhé řady. Bez problémů se tady usadí také nadprůměrně velké osoby. Konkrétně já jsem se svojí výškou 186 centimetrů nastavení přední sedačky pro ideální pozici pro řízení naměřil po usednutí dozadu před svými koleny rezervu tří centimetrů a nad hlavou tří těchto délkových jednotek.

Pokud tolik místa pro zadní pasažéry nepotřebujete a současně se vám hodí větší zavazadlový prostor, pak můžete lavici rozdělenou na dvě části posunout až o třináct centimetrů dopředu. Opěradlo je dokonce rozčleněno na tři části. Není tak třeba otvoru uprostřed, pokud chcete převézt třeba lyže. Navíc lze oporu zad polohovat.

Zavazadlový prostor je dostatečně velký pro potřeby rodiny se dvěma dětmi. Má pravidelný prakticky čtvercový tvar podlahy. Pod ní je navíc ještě poměrně hluboká schránka na nejrůznější výbavu.

Pokud potřebujete převážet větší předměty, pak určitě potěší, že po sklopení celého opěradla nebo jeho části vznikne rovná plocha. Pro instalaci držáků lyží či kol jsou na střeše připravené podélníky.

BMW dává prakticky u všech svých v současné době nabízených model zákazníkům demokraticky na výběr, zda chtějí klasický spalovací pohon, případně elektrifikovaný nebo dokonce plně elektrický. Nevyhýbá se zatím ani vznětovým agregátům.

To byl případ mnou testované verze sDrive18d. Jedná se o základní vznětovou motorizaci (k dispozici jsou ještě další dvě silnější), která má jako jediná poháněna výhradně přední kola. Dvoulitrový přeplňovaný čtyřválec zde poskytuje nejvyšší výkon 150 koňských sil. Nemusí se to zdát mnoho, ale podle mé týdenní zkušenosti na řadě rozličných tras je to pro běžné motoristy dostatečná síla.

Postačí i pro rychlé a bezpečné předjetí. Potěší navíc solidní spotřebou (počítejte v průměru se šesti litry nafty). Jen na dálnici se apetit přibližuje k hranici sedmi litrů. Tam také, zejména pokud se pohybujete kolem tuzemského rychlostního dálničního limitu, případně se rozjedete po německém „autobahnu“ už bude zvuk agregátu v kabině poměrně dost slyšet.

Podvozek je mírně tvrdší, ale to samozřejmě odpovídá pozici značky BMW v automobilovém světě. Jen na těch opravdu největších nerovnostech se jeho činnost projeví také „bouchnutím“.

Plusy:

vnitřní prostor

kvalitní interiér

pružný a úsporný motor

Mínusy:
• ovládání klimatizace na displeji
• hluk motoru na dálnici
• vyšší cena příplatkových prvků
• Karosérie: pětimístné pětidveřové SUV
• Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,5/137-170 koní – 5,9 – 7,0 litru, zážehový přeplňovaný čtyřválec 2,0/218 koní – 6,5 litru, vznětový přeplňovaný čtyřválec 2,0/150-211 koní – 4,9 – 5,5 litru, plug-in hybrid 1,5/ 246 – 326 koní – 0,7-1,0 litru
• Převodovka: sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4500 x 1845 x 1642 mm
• rozvor: 2692 mm
• Zavazadlový prostor: 540 l
• max. Rychlost 190-225 km/hod
• Zrychlení 5,6-9,2 s
• Ceny: od 899 600 Kč