Škoda Elroq se stane dostupným rodinným elektromobilem. Už jsme v něm jeli

Budoucnost Škody je jednoznačně elektrická. Nestane se to sice v horizontu několika příštích let, ale je to jisté. Jedním z kroků Škody Auto v tomto směřování je model Elroq. Oficiálně bude mít premiéru na podzim a do prodeje vstoupí na začátku příštího roku. Vybraní novináři a mezi nimi i redaktor portálu Deník.cz již mohli vůz vidět v plné kráse a s jeho kamuflovanými exempláři se také projet v Amsterodamu a okolí. • Konkurence pro Renault Scénic
• Kufr menší, ale stále dostatečný
• Pokoření 500 kilometrů nemusí být problém
• Kolik bude Škoda Elroq stát
Má hodně společného se stávajícím elektrickým modelem Enyaq. V porovnání s ním však má kratší karosérii a hlavně je nositelem nového designového směru Modern Solid. To platí zejména o přední části vozu, v té staré jsou stále ještě patrné tvary, kteří designéři automobilky z Mladé Boleslavi vyznávali v minulých letech. Řeč je o druhém typu elektromobilu mladoboleslavské značky, který bude na své zádi vozit označení Elroq.

Snímky maskového exempláře Škody Elroq si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Konstruktéři zodpovědní za vývoj modelu se rozhodli vzít za technický základ v současnosti vyráběný Enyaq. Stejně jako on se bude vyrábět se třemi verzemi vysokonapěťové baterie, s motory poskytujícími výkony od 125 do 220 kW a k dispozici budou jak varianty s pohonem zadních kol, tak také pohon kol na obou nápravách.

V porovnání s Enyaqem se karosérie v zadní části zkrátila o sedmnáct centimetrů. Rázem tak vzniklo auto, které je z hlediska rozměrů konkurentem například pro úřadující evropské auto roku, což je Renault Scénic, a stejně tak i pro Volvo EX 30. Do hranice čtyř a půl metru Elroqu chybí jen dvanáct milimetrů.

Rozvor (vzdálenost mezi nápravami) i rozchod kol (vzdálenost mezi koly na jedné nápravě) jsou však stejné jako u modelu Enyaq. To mimo jiné zajišťuje vynikající prostor pro minimálně čtyři dospělé osoby v kabině.

Jak jsem si vyzkoušel na vlastní tělo, po nastavení sedačky za volantem do pozice, v níž obvykle řídím, jsem měl po přesednutí do druhé řady před koleny prostorovou rezervu sedm centimetrů a stejně tolik volného vzduchu se nacházelo nad mým temenem.

V důsledku zkrácení zadního převisu se zmenšila délka ložné plochy zavazadlového prostoru a samozřejmě také jeho objem. Ten je při vztyčených opěradlech zadních sedaček 470 litrů. Pro potřeby běžné rodiny by to mělo postačovat.

V zadních opěradlech nechybí otvor pro možnost prostrčení delších předmětů. Chytrou vychytávkou je síť pod platem, do které se dají snadno uložit nabíjecí kabely. Pod přední kapotou žádná úložná schránka není.



Jak je pro Škodu typické, na přídi se nacházejí dva páry světlometů. I když ty v horní části jsou vlastně jen páskem LED rozdělených do čtyř obdélníkových segmentů a mají úlohu světel pro denní svícení. Samozřejmě také při odbočování svítí oranžově a nahrazují tak klasické blinkry.

Až pod nimi jsou tlumená, dálková i odbočovací světla. V zaváděcí First Edition budou pásky světel pro denní svícení vzájemně propojené i přes poměrně masivní černý plastový díl drobnějšími svítícími dílky.

U běžné verze vozu, kterou jsem také měl možnost vidět, tento designový prvek chybí a pak příď s velkým kusem černého plastu těsně pod kapotou vypadá trošku fádně. Nelze si však nevšimnout, že místo klasického kulatého loga jsou uprostřed spodní části kapoty písmena tvořící název automobilky. Ty jsou také vzadu. Klasický okřídlený šíp už našel místo pouze uprostřed disků kol.

Palubní deska je až na detaily shodná s tou z Enyaqu, stejný je i způsob ovládání klimatizace (dotykem na centrální displej), umístění voliče automatické převodovky na dvouúrovňové centrální konzoli místo na volantu (jak to je teď u nových Superbů a Kodiaqu) a neliší se ani malý digitální přístrojový štít a další detaily.

Ve výbavě bude moci být například i head-up displej, třízónová klimatizace nebo masážní sedačky.

Exempláře ze zaváděcí First edition mají některé speciální zdobné prvky, mezi nimiž jsou nejnápadnější oranžové bezpečnostní pásy. Ve stejné barvě pak je i prošívání a některé jiné drobnosti.

Viděl jsem zatím jen exempláře z předvýrobní série, takže některé materiály a jejich povrchové úpravy se u aut smontovaných pro zákazníky budou trochu lišit. I tak ale můžu soudit, že interiér z hlediska kvality a komfortu ovládání (vyjma zmíněné klimatizace) zákazníci kritizovat nebudou.

S jedním vozem jsem již měl možnost absolvovat čtyřicetikilometrový testovací okruh, který měl start i cíl u olympijského stadionu v Amsterodamu (závodilo se na něm již v roce 1928 a dodnes slouží). Projel jsem se po širších i úzkých městských komunikacích a zavítal i do idylické krajiny s větrnými mlýny a kanály lemovanými domy s doškovými střechami.

Na krátkém úseku rychlostní silnice jsem vyzkoušel tempo 100 km/hod, většinou byla ale povolená rychlost v rozmezí 30 – 50 kilometrů v hodině. Vzhledem k tomu, že na trase nebyl ani jeden sebemenší kopeček a pro elektromobily panovala příznivá venkovní teplota 19 stupňů Celsia, není divu, že palubní počítač ukázal velmi dobrou hodnotu spotřeby pod hranicí 14 kWh na sto kilometrů.

Usedl jsem za volant verze 85, která má největší baterii s využitelnou kapacitou 77 kWh. Za těchto konkrétních podmínek pak by nebylo problém na jedno nabití pokořit vzdálenost přes 500 kilometrů. Tedy v zásadě tolik, kolik uvádí Škoda v předběžných údajích o dojezdu, kde se hovoří o více než 560 kilometrech.

Zkoušený vůz byl vybaven adaptivními tlumiči. V režimu komfort retardéry zvládaly s velmi ladným zhoupnutí, ale i po přepnutí do normálního nebo sportovního módu se podvozek neproměnil v prkenný.

Odhalení auta pro veřejnost Škoda chystá na samotný počátek podzimu a prodej pak na přelomu roku. I na český trh by se měly dostat verze s menší baterií (52 nebo 59 kWh). U nich se dá předpokládat cenovka poměrně hluboko pod hranicí milionu korun, což už by některé motoristy mohlo vést k úvaze, zda místo obdobně velkého Karoqu nezvolit právě Eroq. Na přesné údaje si ale samozřejmě ještě pár měsíců počkáme.