Tento český sporťák určitě neznáte. Majitel si ho za socialismu postavil na půdě

Že komunistický režim v Československu příliš nepřál automobilovým nadšencům a sportovním vozům, je známá věc. Přesto se ale našli lidé, kteří se s daným stavem nesmířili a svoje automobilové sny si dokázali plnit. Dokazuje to i příběh muže, který si postavil hned dva vozy podle vlastních požadavků. A zajímavé na něm je, že technicky nevycházelo ze škodovky, koncepcí mělo blíže k Porsche. Ale od začátku...

Po druhé světové válce bylo poměrně běžnou praxí, že si lidé stavěli pro osobní použití auta, vycházející z válečných vojenských vozidel – nejčastěji potom získaných z poraženého Německa. Velmi typické byly přestavby založené na lehkém vojenském osobním vozidlu KdF 82, zvaného také Kübelwagen či Kaďour, který technicky vycházel ze známého Brouka od Volkswagenu.

Přesně takový vůz si na půdě vlastníma rukama postavil i jistý Václav Cháňa. Automechanik, letecký mechanik a konstruktér sice postavil vůz amatérsky, ale faktem je, že by se za jeho dílo nemusel stydět ani samotný Volkswagen. Mimochodem právě do sídla Volkswagenu ve Wolfsburg byl Cháňa se svým vozem v roce 1968 pozván a sklidil zde údajně náležité ocenění. Prý mu zde byla učiněna dokonce i nabídka na odkup.

Vůz dostal jméno Majka po Cháňově ženě, a jak již bylo řečeno, mechanika včetně motoru pochází z vojenského vozu KdF 82. To znamená, že se pod kapotou v zadní části ukrýval plochý čtyřválcový boxer o objemu 985 kubických centimetrů podávající výkon 24 koní (17,6 kW).

Jedná se o motor, který se objevoval ve starších KdF, vyrobených do března 1943. Pozdější motor měl o něco vyšší výkon a objem 1131 cm3. I slabší agregát však stačil k tomu, aby Majka upalovala rychlostí až 120 km/h.

Původně chtěl Cháňa postavit karoserii z hliníkového rámu, osazeného hliníkovými panely. Během stavby, která podle dochovaných deníků zabrala mezi roky 1946 až 1962 kolem 11 tisíc hodin práce, se však objevil na trhu sklolaminát a vnější karoserie byla proto vyrobena z něj.

Vše probíhalo samozřejmě pěkně ručně, na půdě u Cháni v Mladé Boleslavi. Nejprve byla zhotovena dřevěná kopyta a podle nich poté jednotlivé panely. Některé zdroje uvádí úsměvnou historku, že když chtěl Cháňa přesunout hotovou karoserii na připravený podvozek v garáži, musel rozebrat střechu a pomoci si jeřábem.

Faktem je, že výsledný vůz byl až pozoruhodně krásný a dobře navržený. Elegantní linie dvoumístného kupé v přední části trochu připomínají některé vozy britské výroby, na zádi se potom nachází zajímavé, téměř kulaté víko motorového prostoru. Existuje dokonce i zmínka o další úpravě zadní části vozu, provedené v roce 1967, ovšem na všech dochovaných fotografiích z archivu rodiny Cháňových je vidět jen jedna podoba.

Podle většiny zdrojů však Majka měla smutný konec, neboť někdy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let údajně prodělala těžkou nehodu, při které byla zcela zničena. Naštěstí však tato smutná příhoda neznačí konec obdivuhodného vozu.

Po nehodě se totiž Václav Cháňa rozhodl, že postaví další vůz, pojmenovaný prostě a jednoduše Majka 2. Stavba byla realizována, a ačkoli žádné fotografie druhé Majky neexistují, vůz se zachoval do dnešních dní. Mnoho let stála Majka 2 ukrytá u rodiny dnes již zesnulého Václava Cháni a posléze byla odkoupena novým majitelem, který elegantní vůz snad renovuje do původního stavu.

Pokud třeba máte o Majce nějaké informace, budeme rádi, když se nám ozvete - například na naší facebookové stránce.

Zdroje: Flat4.org, Kdf & VW Speciál, MrScharroo's Weird Car Museum