Jak jezdit úsporně a bezpečně? Společným jmenovatelem je plynulá jízda

Existuje nespočet rad a z nich plynoucích článků, kterak jezdit úsporněji a kterak jezdit bezpečněji. Paradoxně má však většina těchto rad jednoho společného majitele – plynulost. Nejlepší řidič na silnici je ten, který jezdí plynule, nezrychluje zbrkle, nebrzdí na poslední chvíli a zběsile necuká volantem. Plynulost při řízení vyplývá na jedné straně z jemnosti ovládání auta, na straně druhé potom ze čtení okolního provozu a předvídání. S první části lze jen horko těžko poradit skrze článek – jde o to odstranit některé řidičské zlozvyky a zacházet se všemi ovládacími prvky tak, aby byl každý pohyb citlivý, uvolněný, a zároveň v co nejmenším možném rozsahu.

Konkrétně v samotném řízení hodně pomůže také správné nastavení sedačky a správné držení volantu. Při běžné jízdě, kdy nejedeme zatáčkovitou trasou, chceme volant řídit jen jemnými korekcemi, vycházejícími ze zápěstí – protože řízení zápěstími je zároveň řízení malými svalovými skupinami, a je tedy přesnější a citlivější, než řízení celou paží. To je typické naopak pro situace, kdy řidič v sedačce „leží“ a volant drží jednou rukou z vrchu.

Cílem zkrátka je, aby vůz jel po silnici klidně, a aby byla minimalizována přetížení, která na něj působí. Takže jak už bylo řečeno – jemně na plyn, jemně na brzdy, jemně na volant. U manuálních převodovek je potom ideální naučit se citlivě vyvažovat plynový a spojkový pedál, aby auto při řazení necukalo, případně se i naučit přidáním plynu při podřazování dorovnávat otáčky motoru.

A pak je tady ta část týkající se plynulosti v provozu. Taky tady je potřeba spousta tréninku, ale pro začátek se dá řídit několika jednoduchými radami:

Červené světlo znamená „zpomal“, a je jedno jestli svítí z brzdovek auta před námi, nebo na semaforu. Tak či tak si nijak nepomůžeme, když se budeme snažit být u svítících červených světel co nejdříve. Červená světla vždycky znamenají zvolnit, a tedy zprostředkovaně méně brzdit a méně zpomalovat. Červená světla na silnici se zkrátka nehoní.

Kdo má odstup, má i manévrovací prostor. Když pojedete nalepení na zadek auta před vámi, a to auto začne prudce brzdit, musíte prudce brzdit i vy. Když si necháte odstup, najednou máte víc času na přečtení situace a reakci. Najednou není třeba brzdit prudce, možná bude stačit sundat nohu z plynu a situace se vyřeší, než k ní dorazíte. Dodržováním odstupu můžete navíc omezit vznik „Fantomových kolon“, potažmo „stop and go vln“.

Rada spjatá spíše s úsporností jízdy, ale mějme na paměti, že v praxi a v běžném provozu je úsporná jízda a plynulá jízda v zásadě totéž. A naučit se správně pracovat s kinetickou energií vozu je jedním ze základních předpokladů. Jedete z mírného kopce? Možná byste nemuseli pořád stát na plynu, kdybyste vyřadili. Stejně tak se vám snáze bude udržovat stabilní rychlost, když si z prudšího kopce naopak podřadíte, abyste nemuseli neustále skákat po brzdě.

Zlaté pravidlo, které je poplatné pro všechny řidiče, od těch co ještě neopustili autoškolu, až po ty, co řídí limuzínu s VIP osobami na zadních sedadlech. Vždycky myslete dostatečně dopředu, čtěte silnici i provoz daleko před autem, předpokládejte chyby ostatních řidičů a vyhodnocujte, jak se situacemi okolo sebe naložíte. Pouze když tyto schopnosti, spolu se schopností mistrného ovládání svého vozu, opravdu špičkově ovládnete, můžete být dobrým, skutečně plynule jezdícím řidičem.