První jízdy s novým Superbem: Správně využít jeho kufr vás naučí návod na videu

Nová generace Škody Superb se podle mých prvních praktických poznatků jeví být téměř bezkonkurenční volbou pro zájemce, kteří chtějí dobře jezdící auto s obrovským vnitřním prostorem, karosérií kombi a klasickými motorizacemi, včetně oblíbených turbodieselů TDI. Navíc nenutí řidiče příliš často ovládat různé funkce na centrálním displeji a potěší novými komfortními funkcemi. Prakticky jsem auto odzkoušel na portugalských silnicích. Škoda Auto uvádí do prodeje již čtvrtou generaci své vlajkové lodi. Superb se nejprve začíná nabízet s karosérií kombi, což je varianta oblíbená nejen mezi obchodními cestujícími, ale také u rodin vyznávajících aktivní způsob trávení volného času. Lifback přijde o pár měsíců později a má, podle mých informací, nabídnout ještě větší jízdní komfort.

Nová verze se vyvíjela společně s Volkswagenem Passat, což se samozřejmě projevilo na sdílené technice a do jisté míry také na designu exteriéru. Například dveře jsou u obou vozů shodné.

Na to, jak to autu sluší v jízdě i při statickém pózování, a také na jeho detaily v interiéru, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.Interiér má však Superb naprosto svébytný. Designové oddělení značky nakreslilo třeba zcela novou palubní desku. Zejména před spolujezdcem je patrné několik vrstev, které se poklidně vlní jako Jaderské moře někde u Zadaru.

Ve svislém žebrování jsou pak skryté také výdechy vzduchu z klimatizační soustavy. Škoda dokonce ponechala i částečný zastiňovací štít nad digitálním přístrojovým panelem.

Oproti minulé generaci se zásadně změnil komfort sezení na předních sedačkách. Jednak v nich desítka pneumatických vaků zařídí skutečně důkladnou masáž zad a jednak si lze poprvé opěrku hlavy nastavit nejen výškově, ale i podélně.



Vzadu je stále místo pro dvojici basketbalových pivotů. Já jsem jsem měl po nastavení sedačky u volantu pro svoji sto osmdesát šest centimetrů vysokou postavu do ideální řidičské pozice po přesednutí na místo vzadu před svými koleny k dobru 17 centimetrů a nad hlavou osm.

Již minulý Superb disponoval obřím zavazadelníkem. Ten nový se ještě zvětšil a na dohled je pokoření hranice 700 litrů. Novinkou je elektricky posuvná roletka, kterou lze zastavit ve třech pozicích. Podlaha je nastavitelná do dvou výškových úrovní a i pod tu spodní se ještě vejde dojezdové rezervní kolo.

Pro ukotvení nákladu na podlaze lze využít různé síťky, hliníkovou lištu nebo plastové úhelníky se suchým zipem na své spodní straně.

Velmi příjemné je, že všechny výše uvedené vychytávky se dají uklidit pod podlahu do předem připravených pozic. Pokud by si někdo připadal v kufru ztracený a nevěděl, jak tohle všechno správně použít, může si pomocí QR kódu na boční stěně stáhnout do svého mobilu názorné video.



To, jaké budou v Superbu motory, je známo již dlouho. Vlastně se ani moc neliší od těch, které měl Superb III. Začíná se na výkonové úrovni sto padesát koňských sil. A to jak v případě zážehového čtyřválce, který má objem 1,5 litru, tak i dvoulitrového turbodieselu.

Tento agregát spalující benzin si asi do takto velkého auta zvolí jen málokdo. V případě obsazení pouze dvěma osobami a nevelkými cestovními zavazadly ale nemusí být špatnou volbou. Má velmi kultivovaný chod, v běžných otáčkách o něm po zvukové stránce vlastně nevíte a spotřeba se bude pohybovat do sedmi litrů na sto kilometrů.

I on je už v novém Superbu propojený se sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG. Ta má nyní volič na sloupku volantu po pravé ruce řidiče. Na páčku blinkrů se tak muselo přemístit i ovládání stěračů. Je to trošku nezvyk, a tak jsem v prvních fázích testovacích jízd čas od času v úmyslu dát znamení o změně směru jízdy neúmyslně setřel zcela čisté a suché přední sklo.

Také jsem byl hodně zvědavý na nové tři ovladače, které se nacházejí uprostřed palubní desky. Domnívám se, že velká část populace je bude využívat podobně, jak jsem učinil já, byť možností je více. Oběma krajními kolečky se tedy nastavovala teplota dvouzónové klimatizace, prostředním šlo buď volit jízdní režimy nebo ovládat hlasitost audiosoustavy, upravit sílu proudění vzduchu z ventilace nebo nastavovat měřítko navigační mapy. K dispozici jsou ještě další dvě funkce (směr proudění vzduchu a volby režimů takzvané inteligentní klimatizace). Ovšem ze zmíněných šesti lze na centrálním displeji povolit vždy přímé ovládaní zmíněným knoflikem jen čtyř. Ovladače jsou příjemně velké, ale představoval bych si jejich provedení o něco bytelnější.

Na další část jízdy jsem přesedl do stejně výkonného vozu, ale tentokrát již připraveného pro spalování paliva z černé pistole.

Studený agregát se zpočátku po nastartování ozýval typickým dieselovým klapotem, ale po několika minutách se zklidnil a i on se stal klidnou kultivovanou silou.

S tímto vozem jsem se už dostal na členitější silnice v kopcovitějším terénu. A občas přišly také úseky s rozdrolenějším asfaltem. Právě tam jsem si všiml zásadní změny v chování podvozku. Zatímco minulá generace měla tendenci po přejetí větších nerovností se lehce kolébat v příčném i podélném směru, zde se to i díky nasazení nových elektronicky řízených tlumičů s dvěma ventily podařilo odstranit. Podvozek Superbu je stále o něco měkčí než v případě Volkswagenu Passat, se kterým jsem měl poprvé tu čest před několika týdny, ale teď škodovácký produkt umožňuje sportovnější průjezdy zatáčkami a zhoupnutí po přejezdu nerovnosti je o zlomek sekundy kratší.

Tentokrát jsem se nedostal ke zkoušení silných verzí s pohonem všech kol, které byly a nadále zřejmě budou velmi žádané. Čtyřkolku lze získat jak v kombinaci s benzinovým a zážehovým motorem. Toto testování si ponechám až na domácí silnice.

Naopak plug-in hybridní varianta zůstane u pohonu pouze předních kol. I tuto verzi jsem měl možnost krátce okusit. Stalo se tak v ulicích Lisabonu a v této první fázi seznamování mě zajímalo hlavě to, jak moc je pravdivé tvrzení z tiskové zprávy, že dojezd s novou zvětšenou vysokonapěťovou baterií je v čistě elektrickém režimu více než sto kilometrů. Škodovákům nahrávalo to, že v Lisabonu v tu dobu panovalo přívětivé jarní počasí s venkovní teplotou 19 stupňů Celsia. To jsou podmínky, které (na rozdíl od chladu) mají elektromobily rády.

A tak jsem se po zdolání třináctikilometrovéno městského okruhu vrátil do hotelové garáže s avizovaným dojezdem o třináct kilometrů kratším než jaký displej palubního počítače ukazoval na startu. Také jsem pak z něho odečetl průměrnou spotřebu na poměrně členité trase (Lisabon je rozložený na řadě vrchů) 22,1 kWh. To je v kategorii plug-in hybridů výborná hodnota.

Zájemci o Passat si v současné době můžou koupit ještě výkonnější verzi plug-in hybridního ústrojí. To všem v Superbu zatím k dispozici není. „Je ale dost dobře možné, že se tak v příštích měsících stane. Usilujeme o to,“ uvedl pro Deník František Drábek, který je ve vývojovém oddělení Škody Auto zodpovědný za přípravu nových vozů z většího spektra.