Nová Octavia se ještě neprodává a už je o ní kniha. Připomíná i minulé generace

Autor Zdeněk Vacek do publikace zařadil i množství zajímavostí. Připomíná například i to, že původní Octavia Combi přežila ve výrobě tu s karosérií sedan o sedm let. Octavia je už mnoho let nejprodávanějším modelem mladoboleslavské automobilky. Zdaleka ne všichni ale vědí, kde se vzalo označení tohoto modelu, který v právě skončeném roce oslavil 60. narozeniny.

"Základ označení tvoří latinská číslovka octo, teedy osm, respektive řadová číslovka octavia - osmá," vysvětluje původ celosvětově známého označení vozu s logem Škoda autor knihy Zdeněk Vacek.

Podle oficiálních pramenů automobilky se Octavia stala osmým mladoboleslavským modelem, který zde připravili od zestátnění firmy v říjnu 1945. Je zajímavé, že slovní označení bylo použito po sedmi předchůdcích 1101, 102, 1200, 1201, 440, 445 a 450 a za ním následovaly další čísla - 1000, 100 a 105/120. Jindy se také uvádí, že Octavia byla osmým modelem v řadě vozidle značky Škoda s páteřovám rámem podvozku, vpředu rozvidleným pro uložení čtyřválcového motoru a s nezávislým zavěšením předních kol.

V této řadě jsou tedy typy Popular, Rapid, Favorit, Superb, 1101/1102, 1200/1201, 440/445/450 a pak Octavia.

Zdeněk Vacek připomíná dosti kostrbaté začátky výroby prvních Octavií. Sice se veřejnosti představila při oslavách dne práce již 1.5. 1958, ale plánovaný start montáže byl nakonec posunut až na leden 1959. Do té doby se zákazníkům dodával "mezityp", což byl automobil sice vybavený novou karosérií, ale ještě starým podvozkem Spartaku. I poté se ještě v továrně smontovaly stovky kusů takzvaných míšenek. Jejich produkce definitivně skončila až 26. února.



Koupit si Octavii nebylo na přelomu padesátých a šedesátých letech vůbec jednoduché, jak se připomíná v knize. Zájemce, který žádal o cenově zvýhodněný vůz (na volném trhu stál o třetinu více), musel odeslat žádost závodní odborové radě v místě zaměstnání. Pokud se ta vyjádřila kladně, obdržel kupující takzvanou potvrzenku. Těch se pro každý kraj vydával na rok jen omezený počet. Poté bylo nutno složit celou kupní cenu na zvláštní knížku státní spořitelny. Navíc bylo nutno doložit, že oni sami ani jejich manžel či manželka nevlastní jiný osobní automobil. Pokud by ho náhodu měli, museli by Mototechně poskytnout předkupní právo.

První Octavie se v roce 1959 daly při uplanění poukazu koupit za 28 590 Kč, o pět let později byly (už bez pokukazu) za 38 000 Kč. Ještě daleko více rostly ceny Octavie Combi. Téměř každý rok od počátku produkce v roce 1961, kdy stála 42 000 Kč se o tisícovku zdražovala. Obrovský cenový skok přišel ale v roce 1970, kdy cenovka narostla ze 45 650 Kčs na rovných 62 tisíc korun.

Společně s přípravou novodobé Octavie v 90. letech se budovala nová výrobní hala v mladodobleslavském výrobním závodě. Samotná Octavia I přežila ve výrobě neuvěřitelných 14 let. Poslední exemplář sjel z výrobního pásu v listopadu 2010. Byla to takzvaná verze Tour.

Kniha zmiňuje i řadu zajímavých verzí, které byly ze základních Octavií odvozeny. Zatím vůbec nejrychlejším exemplářem s tímto jménem se stal v roce 2011 speciál vRS Bonneville, která na stejnojmenném solném jezeře v americkém Utahu díky šestisetkoňovému motoru dosáhla na rychlost bezmála 363 kilometrů v hodině.

Přestože, jak je uvedeno výše, se první verze Octavie z padesátých a šedesátých let (včetně verze Combi) vyráběla 12 let a Octavia I dokonce 14, největší prodejní úspěch zaznamenala právě končící Octavia III. Ta jediná se v obou karosářských variantách dostala přes hranici dvou miliónů kusů.