Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Když se dnes řekne Škoda Felicia, představí si drtivá většina lidí klasický pětidveřový hatchback vyráběný mezi lety 1994 a 2001. Tedy vůz, který byl ještě nedávno vůbec nejčastějším autem na českých silnicích. Jenže pamětníci a milovníci historie si vybaví spíš něco jiného: půvabný kabriolet z 50. a 60. let. Původní Felicia je tedy výrazně staršího data a její vznik, přesněji řečeno vznik jejího přímého předchůdce, můžeme datovat do roku 1957, tedy přesně šedesát let zpátky.

Vývoj však začal už dříve, v roce 1955. Na brněnském veletrhu v roce následujícím už byl představen prototyp, který sklidil kladný ohlas. Takže nic nebránilo, aby se v závodě AZNP Škoda Kvasiny začal o rok později (září 1957) vůz vyrábět sériově.

Přáním nejen představitelů automobilky přitom bylo, aby nový kabriolet uspěl na západních trzích a přinesl potřebné devizy.

Čtěte také: Škoda v roce 2017: Dorazí nový Yeti a omlazené modely Rapid a Citigo

Jako základ posloužil model 440, dodnes důvěrně známý jako Spartak. Lidový vůz pro masy byl zbaven karoserie a podvozek byl osazen zbrusu novou, výrazně elegantnější a otevřenou kastlí.

A právě tak vznikl model 450. Kabriolet oficiálně s uspořádáním 2+2, který byl ale spíše dvoumístný, neboť na nouzová zadní sedadla se vešly maximálně děti. Poměrně kompaktní vůz měl těsně přes 4 metry délky, vážil 900 kilo a poháněn byl čtyřválcovou jedenáctistovkou plněnou dvojicí karburátorů Jikov.

Výkon činil 50 koní (36,8 kW), točivý moment 74,5 Nm, a ačkoliv se nejednalo o hodnoty, kterých běžně dosahovaly západní stroje podobného ražení, na poměry tehdejšího Československa byla 450 solidně rychlá. Maximální rychlost činila 130 km/h.

Standardně byly vozy vybaveny plátěnou skládací střechou, nicméně Škoda začala brzy po odstartování výroby dodávat i zaměnitelnou pevnou střechu z laminátu, kterou šlo nasadit na zimní sezónu.



Název Felicia se v katalogu Škody objevil o dva roky později, když se automobilka rozhodla pro plošnou inovaci své modelové řady.

Roadster kromě nového označení dostal modernější přední nápravu s lichoběžníkovými rameny a vinutými pružinami, plus další technické vychytávky spíše drobnějšího rázu. Obdobně byl inovován i sedan 440, ze kterého se stala Octavia.

Navenek se modely 450 a Felicia rozeznávají relativně těžko a je třeba se zaměřit na detaily. Kupříkladu přední světla modelu 450 byla ještě starého typu s chromovaným kšiltem, Felicia dostala už klasická, bez kšiltu. Co se názvu týče, jméno Felicia je odvozeno od latinského slova Felicitas, tedy „štěstí".

Další modernizace, spojené s novým a výkonnějším motorem se Felicia dočkala v roce 1961. Právě tehdy se na voze objevily stylové ploutve na zadních blatnících, jiná mřížka chladiče a řada dalších designových detailů.

V nabídce navíc přibyla varianta Felicia Super, disponující větším motorem o objemu 1,2 litru, podávajícím výkon 55 koní (40,5 kW).

Nyní je čas na chvilku se pozastavit nad tím, jak skvěle Felicia (a logicky také předchůdce 450) vypadá. A to i v dnešních dnech. Nadčasové tvary otevřené karoserie nezestárly po padesáti letech ani o den.

Když se potom podíváme na některé detaily, mezi které patří například klenuté čelní okno nebo žraločí tlama chladiče, dost možná se shodneme na tom, že Felicia mohla ve své době vzhledem hravě konkurovat západním vozům obdobného ražení. A to se také vlastně tak trochu stalo.



Zahraniční zájem o škodovácký kabriolet lze datovat už do roku jejího zrodu, tedy 1957. V polovině října onoho léta měla Škoda 450 svou první zahraniční premiéru, odehrávající se na autosalonu v Londýně.

Škoda tehdy provedla vynikající tah a na stánek přizvala dvacetiletou Američanku Charlotte Sheffieldovou, úřadující Miss USA, která návštěvu Londýna spojila s účastí na Miss World 1957.

Český roadster s volantem na levé straně by asi za normálních okolností takový poprask v Londýně nevzbudil, ale právě přítomnost nejkrásnější Američanky zaručila Škodě 450 pozornost ze strany jak laické, tak i odborné veřejnosti.

Nedlouho po londýnském autosalonu se Charlotte Sheffieldová setkala s českým vozem podruhé, tentokrát již na české půdě. Pro účely propagace je společně na mnoha snímcích zvěčnil známý fotograf Vilém Heckel, který Felicii i další poválečné modely Škody fotil při různých příležitostech.



Odezva z USA na sebe nenechala dlouho čekat. Když fotografie tamní Miss vyšly na světlo spolu s informacemi o novém roadsteru z Mladé Boleslavi, strhl se nečekaný zájem a přibližně 15 tisíc lidí bylo připraveno Škodu 450 koupit.

Drtivá většina z nich se ale svého kabrioletu bohužel - i když vcelku pochopitelně - nedočkala. Stejně jako na mnoho dalších trhů, ani do kapitalistické Ameriky nestíhala Škoda svou novinku dodávat. Celkově se nakonec za „velkou louží" ocitlo jen 408 vozů.

I tak jde ale o slušné číslo, přihlédneme-li k tomu, že se otevřené škodovky obecně nevyrobily nijak významně velké počty. Modelu 450 se mezi lety 1957 a 1959 vyrobilo jen 1010 kusů, Felicií a Felicií Super potom mezi roky 1959 a 1964 vzniklo 14 863.

Čtěte také: Octavia Cabrio či český Touran. Podívejte se na škodovky, které nikdy nevzniknou

I tato vcelku nízká čísla však zásadní měrou přispívají k tomu, že se z Felicie postupně stává velmi ceněný veterán, jehož cena každým rokem roste.

Kabriolet z Československa, který oslovil i tisíce srdcí v daleké Americe, je sice posledním otevřeným vozem tuzemské automobilky Škoda, ale o to je jeho pozice v historii značky významnější.