Kývnutí nohou není gesto agrese. Víte, co motorkáři chtějí od řidičů aut?

Motorkářská sezóna je v plném proudu, a přestože už jsme překonali každoroční „seznamovací období“, kdy řidiči aut s motorkáři v provozu po zimě nepočítají, stále je tu spousta řidičů, kteří v chování vůči jezdcům na jednostopých vozidlech tápou. Co motorkáři ocení ze strany řidičů aut? A za co vám dají „nožičku“? Lze samozřejmě namítat, že spousta věcí, které motorkáři na silnicích dělají, hraničí se zákonností. Třeba velmi typické projíždění skrz kolonu aut je „šedá zóna“, kterou naše legislativa specificky neupravuje. Jasně je stanoveno pouze to, že žádný řidič nesmí přejíždět dělící středovou čáru opakovaně a bez blinkru.

Na druhou stranu většina motorkářů se chová slušně, snaží se nikoho neomezovat ani nezdržovat, a pouze využívá možnosti, které jim motorka dává. A pokud má někdo „mandát“ na jejich vychovávání, je to dopravní policie. Stejně tak platí, že i většina řidičů aut nestojí o to, motorkáře jakkoliv omezovat nebo zdržovat, ale často jen nevědí, jak motorkářům správně nechat prostor. Následující rady přitom nikoho vůbec nic nestojí.

Dojíždíte-li na červenou, není nutné postavit se až na samotnou čáru, označující hranici křižovatky. Koneckonců není to startovní čára. Když necháte trochu místa před sebou, motorkáři se mohou pohodlně postavit na začátek kolony a věřte tomu, že vás nijak nezdrží. V momentě, kdy se spolu s červenou rozsvítí oranžová, budou velmi rychle pryč.

Velmi často se ve městě objevuje na hranici křižovatky i prostor pro cyklisty, který je součástí cyklopruhu. Cyklisté v něm ale většinou nestojí, protože se nerozjedou tak rychle, a zdržovali by auta za sebou. V případě, že takový prostor před křižovatkou je, stačí autem nezajíždět až do něj, a nechat jej využít třeba právě motorkáře.

Roky platí, že podle zákona mají řidiči už při příjezdu do kolony na víceproudé silnici vytvořit záchrannou uličku. Ta by měla být mezi krajním levým a sousedícím pruhem. Ulička je pochopitelně primárně zamýšlena pro vozidla integrovaného záchranného systému, ovšem ocení ji i motorkáři.

A věřte, že jakmile se za nimi objeví houkající policie či sanitka, motorkáři se velmi rychle klidí mezi auta, aby záchranářům nijak nezavázeli. Ano, jedná se o jeden z těch případů, kdy jsou motorkáři svým chováním na hraně zákona, ale zároveň o jeden z případů, kdy motorkáři nikomu nepřekáží a nezdržují.

To, že v koloně s vytvořenou záchranou uličkou jede jedno auto až u středové čáry, motorkáři přejdou mávnutím ruky. Je ovšem nepříjemné, a hlavně nebezpečné, když nějaké auto najede ke středové čáře z ničeho nic, přičemž zkříží motorkáři cestu.

Že motorkář musí dávat v mnoha ohledech pozor i za ostatní, to je dobře známá stará pravda. Výrazně mu ovšem ulehčíte život, když se budete chovat předvídatelně, konstantně a nebudete dělat neočekávané změny směru nebo bez zjevného důvodu prudce šlapat na brzdy. Uvidíte, že když se budete soustředit na plynulou a konstantní jízdu, i vám se pojede mnohem lépe.

Souvisí to s bodem výše. Buďte na silnici konstantní a dávejte ostatním (nejen motorkářům) zavčasu vědět, co se chystáte udělat. Směrová světla nejsou na ozdobu a ani není vhodné je používat až tehdy, když už točíte volantem do odbočky. Budete-li blinkry používat tak, jak je zamýšleno, budou se moci zejména motorkáři, kteří chtějí jet rychleji, lépe zorientovat a naplánovat, jak a kudy pojedou.

A chcete-li být před motorkáři úplně za hrdinu, dejte blinkr a uvolněte místo pro předjetí, pokud spatříte rychleji jedoucí motocykl za sebou. Nic vás to nestojí a někomu to zlepší den. Prostě když vidíte, že je situace bezpečná pro předjetí, zablikejte doprava a najeďte k pravé krajnici. Přesně to jsou ty manévry, za které dostanete poděkování.

Právě kývnutí nohou je nejčastější motorkářské „Díky!“ směrem k autařům. Mnoho řidičů si to vykládá špatně – někteří si dokonce myslí, že jim chce agresivní motorkář třeba kopnout do dveří. Jenže opak je pravdou. Pokud vám motorkář, který vás právě předjel, kývne nohou do strany, děkuje vám.

Proč právě nohou? Důvod je jednoduchý – motorka se spojkou a manuální převodovkou vyžaduje intenzivní ovládání každou končetinou. Na levé ruce máte spojku, na pravé plyn a přední brzdu, takže třeba v koloně ve městě mávat opravdu nestihnete. Levou nohou řadíte a tak jediná končetina, kterou můžete uvolnit pro pozdrav, je pravá noha, kterou se ovládá nepříliš používaná zadní brzda.