Jak se ve Slaném zrodila nejstarší česká továrna na motocykly Orion

Byla to nejstarší továrna na motocykly a velocipedy v Čechách. Výrobu dopravních prostředků s názvem Orion společnost Viléma Michla ve Slaném zahájila v dubnu 1894. První motocykl zde spatřil světlo světa v roce 1902. Když továrna zbankrotovala, majitel zařízení rozprodal a své bývalé dělníky vyplatil do posledního haléře. Letos si zdejší výrobu motocyklů opět připomenou účastníci tradiční jízdy Stopou slánského Oriona. • Úspěch na výstavě v Lipsku

• Drahý automobil s motorem pod podlahou

• Letecký motor byl krokem vedle

• V roce 1932 firma vyhlásila bankrot
• Stopou slánského Oriona 2024
Jak již bylo psáno, Vilém Michl založil nejstarší továrnu na motocykly a velocipedy v Čechách a zahájil jejich výrobu v dubnu roku 1894. Byla i jednou z prvních v celém Rakousko – Uhersku. Díly se dovážely z Anglie, kola a motocykly se kompletovaly ve Slaném.

Se svými produkty slavila firma rychlý úspěch a již roku 1895 Michl nechal pro svůj závod vystavět nový tovární areál v lokalitě na Skalkách u Slaného. Soustružnickou dílnu zde podle portálu wikipedia poháněl parní stroj, který Michl osobně vyrobil. Nedaleko továrny žil s rodinou v prostorné vile.

Jen rok po vzniku továrny Orion ve Slaném byl založen obdobný závod pod značkou Laurin & Klement Václavem Klementem a Václavem Laurinem v Mladé Boleslavi.

V roce 1902 vyjel z brány továrny první motocykl značky Orion. Ten měl rám osazený vlastním motorem a dalšími součástmi. Podle webu Orion klubu Slaný vznikl první model s čtyřtaktním motorem s odpařovacím karburátorem a řemenovým pohonem na zadní kola.

„Mezi zajímavosti této firmy patří i dva vyrobené dámské motocykly,“ píše se na webu Orion klubu Slaný. Jako jedna z prvních firem totiž uvedla na trh také stroje určené ženám. Ty měly podle wikipedie snížený rám, umožňujícím ženám jízdu v sukni.

Po úspěšné účasti na výstavě v Lipsku, kde byla celá kolekce deseti kusů motocyklů ihned rozprodána, začala firma se sériovou výrobou motocyklů značky Orion v různých typových řadách. Vedle jízdních kol a motorek patřily k produktům závodu také signální a kontrolní důlní přístroje, drobné domácí spotřebiče či zemědělské stroje.



Na internetových stránkách Orion klubu Slaný se lze dočíst o konkrétních výrobcích. Píše se zde, že to byly šicí stroje, jak pro domácí použití, tak pro velkovýrobu, žehličky, pánve, litinové hrnce a podobně. V

e výrobním programu byly také parní stroje, benzinové stabilní motory, jemné kontrolní přístroje zvané tachografy a množství dalších hospodářských výrobků. V době svého největšího rozmachu zaměstnával Michl ve svém závodu přes 120 dělníků, techniků a úředníků.

Vilém Michl, továrník a majitel firmy Orion ve Slaném., zdroj: Wikimedia Commons, Moravian Library in Brno, CC BY-SA 4.0

Vilém Michl byl podle portálu wikipedia český průmyslník, konstruktér a strojírenský podnikatel. Narodil se 1. ledna 1859 ve Slaném. Roku 1891 se oženil s Marií Čížkovou, počali společně syny Viléma, Zdeňka a Miloše. V roce 1894 založil a stal se majitelem dílny na výrobu bicyklů a později i motocyklů značky Orion, která se tak stala nejstarší českou specializovanou firmou na výrobu jízdních kol a motocyklů, a jednou z prvních v celém Rakousku-Uhersku. V čele závodu stál až do jeho zániku v roce 1932. Zemřel ve Slaném 22. srpna 1936, ve věku 77 let. Pohřben byl v rodinné hrobce na Městském hřbitově ve Slaném.K výrobkům byla vždy dodávána i vhodná dokumentace, a to i obrázková. Zajímavostí podle historie firmy je, že nejvíce zákazníků měla ze severních Čech a reklamace firma Orion téměř neznala.

Michl pružně reagoval i na požadavky zákazníků. Kromě postranních a tažných vozíků za motocykl proto továrna nabízela i automobil velice zajímavé konstrukce, a sice s motorem umístěným pod podlahou.

Portál Orion klub Slaný v této souvislosti informuje mimo jiné také o tom, že se nepodařilo sehnat o tomto voze žádné informace. Náklady na výrobu tohoto osobního vozu ale byly příliš vysoké, proto se Michl raději zaměřil na výrobu pro zemědělce, kde viděl možnosti většího odbytu. S vlastními traktory a neseným pluhem vlastní konstrukce, které testoval v těžkých podmínkách, opět slavil zasloužené úspěchy.

V období I. světové války se továrna přeorientovala na výrobu pro vojenský sektor. Náhradní výrobou byla produkce tachografů. Ta byla tak úspěšná, že se výrobky exportovaly až do daleké Číny.

Po skončení I. světové války to Michla pořád táhlo k motocyklům a v roce 1923 navrhl nový typ Orionu s dvoutaktním motorem o objemu 170 ccm a řemenovým pohonem zadního kola. Následující rok řemen nahradil řetězem. To už se do konstruktérských prací začal zapojovat i Michlův syn Zdeněk, který navrhl pásový podvozek k motocyklu Orion 600.

Motocykly Orion se uplatnily i v motorsportu. Například pro první ročník závodu do vrchu Knovíz – Olšany, který se uskutečnil v roce 1924 byl vyvinutý speciál 350 s dvoutaktním motorem. Startovalo pouhých 13 strojů, ale závody se setkaly s takovým ohlasem, že druhý ročník v roce 1925 se konal dokonce jako národní závody. V roce 1926 se závodů zúčastnila i slavná závodnická dvojice Čeněk a Eliška Junkovi na voze Bugatti. Poté se jel závod ještě v roce 1927, to ale bylo naposled.

Motocykly Orion byly převážně robustní konstrukce se všemi doplňky a byly poměrně drahé. V továrně byli aktivní i Michlovi synové. Vilém junior se stal disponentem firmy, Zdeněk měl na starosti technický vývoj, no a syn Miloš, tam padlo podle webu Orion klubu Slaný jablko daleko od stromu. Ten se totiž věnoval zoologii.

Když se na trhu s motocykly objevila konkurence Jawa, a i když zatím Michl neměl v té době žádný problém s odbytem, chystal další alternativu výroby, kterou měl být letecký motor vlastní konstrukce. Byl to ale krok vedle.

Vývoj motoru se továrně sice vydařil, výroba se rozběhla a do roku 1929 se podařilo vyrobit přes šest set kusů leteckých motorů. Ovšem odbyt na něj byl zoufale malý. Došlo i na problémy v okolí továrny, protože lidé na Skalkách si stěžovali na rušení nočního klidu při zkouškách motorů. Na odhlučnění haly ale nebyly peníze. Michl tak nechal složit poslední motocykly a jejich prodejem získal finance na stavbu dalších leteckých motorů. Jenže to už jaksi byla labutí píseň továrny. Situace se ještě více zkomplikovala odchodem leteckého inženýra Paroubka, který si s sebou odnesl kompletní technickou dokumentaci a výkresy.



Po celou dobu existence závodu představovala mladoboleslavská firma Laurin & Klement největšího konkurenta Michlovy firmy. V kombinaci s probíhající hospodářskou krizí a novou sílící motocyklovou značkou Jawa bylo další pokračování závodu neúnosné a firma roku 1932 vyhlásila bankrot. Svým zaměstnancům však nezůstal poctivý slánský továrník dlužen ani desetník. Michl se totiž postaral, aby všichni z propuštěných dělníků dostali vyplaceno řádné odstupné, které vydalo za téměř celou hodnotu firmy.

V srpnu 1934 koupil továrnu za 395 tisíc korun jeden z Michlových věřitelů, továrník Přibyl, který zde zavedl výrobu součástek pro jízdní kola Rokol. Vilém Michl se spolu se starším synem Vilémem stáhl do rodinného domu na Skalkách ve Slaném. Druhý syn Zdeněk odešel do pražské továrny Aero a syn Miloš, jak píše web Orion klubu Slaný šel pracovat do Zoo v Liberci.

„Tak skončila slavná historie nejstarší továrny na motocykly Orion Michl ve Slaném,“ uzavírá historii značky web Orion klub Slaný.

Na počest výroby kol a motocyklů Orion ve Slaném se každoročně uskutečňuje setkání majitelů a příznivců historických vozidel s názvem Stopou slánského Oriona. Letos se uskuteční již 17. ročník tohoto srazu.

A to ve středu 8. května. Od 8 do 11 hodin je naplánován příjezd účastníků a výstava historických vozidel na náměstí Krále Vladislava ve Velvarech. Zde se také uskuteční vystoupení žáků zdejší Základní umělecké školy. Úderem 11. hodin odstartuje samotná jízda veteránů Stopou slánského Oriona do Slaného. Příjezd na Masarykovo náměstí ve Slaném se předpokládá mezi 14. a 15. hodinou. Zde také proběhne vyhodnocení na náměstí ve Slaném.