Mladí řidiči. Jsou ve světě chráněni lépe než v Česku?

/INFOGRAFIKA/ Nedávná smrt mladé řidičky v přímém přenosu opět vyvolala otázku, zdali by nebylo vhodné podrobit nezkušené řidiče přísnějším pravidlům. Jak to funguje v Evropě a jinde ve světě? Přináší omezování mladých řidičů pozitivní výsledky? Čerství absolventi autoškol vévodí smutným statistikám nehodovosti prakticky ve všech vyspělých zemích. Britská organizace Brake přišla s lékařským vysvětlením, proč jsou zejména náctiletí za volantem zranitelnější: Může za to nedovyvinutý čelní mozkový lalok, který pomáhá ovládat emoce a vyhodnocovat míru rizika. S každým rokem věku se pak připravenost mladého organismu zkrotit desítky koní pod kapotou zvyšuje.

Navzdory tomu vydává Spojené království řidičáky už sedmnáctiletým, a to bez jakýchkoli dodatečných omezení. Stejně benevolentní přístup v Evropě zvolilo Maďarsko nebo Irsko. Ve Slovinsku, Švédsku a na Islandu může za volant usednout dokonce i šestnáctiletý, ze sedadla spolujezdce však na něj musí dohlížet zkušenější řidič.

Věkovou hranici nedávno razantně snížila Francie. Patnáctiletí řidiči zde v rámci výuky mohou jezdit běžnými auty, opět však pod kuratelou zkušenějších a po absolvování nezbytné teorie a jízd v autoškole. Písemně se navíc zavazují, že na zkoušku ujedou za jeden rok minimálně tři tisíce kilometrů. Vzorným šoférem musí být i dohlížející osoba – nesmí mít žádný nežádoucí záznam v řidičáku nebo u pojišťovny.

Nejdéle musejí na pocit automobilové nezávislosti čekat obyvatelé Nigeru. Na řidičák nedosáhnou dříve než ve třiadvaceti letech. V naprosté většině zemí nicméně platí stejně jako u sousedů Česka minimální věková hranice pro řízení vozidel 18 let. Nejinak tomu je i na převážně muslimském Blízkém východě, z něhož vyčnívá pouze Izrael. Dnem D je zde pro mladé motoristy věk 16 let a 9 měsíců. Specifikaci na měsíce má i řada států USA, které jsou jinak známé udělováním řidičských průkazů i čtrnáctiletým.

Nejmladší Američané jsou nicméně ve svých řidičských právech omezeni: v závislosti na legislativě konkrétního státu nesmějí například převážet spolucestující, nebo jen jednoho či členy rodiny. V některých částech Kanady a Austrálie jsou čerství majitelé řidičáku odlišeni ještě více ­– musejí mít svá auta speciálně označena, platí pro ně nižší rychlostní limity a nemohou například usednout za volant silného vozu.

S návrhem na přísnější pravidla pro mladé řidiče přišel už před čtyřmi lety tehdejší ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS). Koncept takzvaného „řidičáku na zkoušku“ vloni oprášil jeho nástupce Dan Ťok (za ANO). Podle něj by se první dva po absolvování autoškoly snížila bodová hranice na polovinu (šest bodů). O řidičák by tak člověk mohl teoreticky přijít i za jediný více bodovaný přestupek.

Záměr však narazil na kritiku a nebyl uveden v praxi. „Novopečený řidič dosti často nemá auto ani si ho nemůže půjčit a prostě nejezdí. Po uplynutí dvou let by se přesto automaticky stal „dokonalým“ řidičem,“ upozornil ve svém prohlášení prezident Ústředního automotoklubu (ÚAMK) Oldřich Vaníček. Opatření by podle něj vedlo naopak k tomu, že by se mladí báli v prvních dvou letech sednout za volant a následně by jejich řidičské schopnosti byly ještě horší než po opuštění autoškoly.

ÚAMK proto doporučuje inspirovat se v Rakousku. Vídeň začínajícím řidičům nařizuje absolvovat do jednoho roku dodatečný povinný výcvik v některém z oficiálních tréninkových center. „Zavedení povinného výcviku u našich sousedů znamenalo snížení počtu mrtvých u nejkritičtější věkové kategorie 18 až 26 let ze sto na dvacet,“ zdůraznil Vaníček.