I slavný teréňák od Land Roveru měl odlehčenou verzi. Aby mohl „létat"

Počátkem šedesátých let požadovaly různé složky britské armády vozidlo, které by se dalo přenášet vzduchem. Zcela konkrétně potom v závěsu pod helikoptérou Westland Essex, jejíž nosnost činila 1134 kilogramů. Právě kvůli tomuto úkolu vznikl Land Rover Series Lightweight – osekaný a zmenšený Land Rover, připravený ke shození z vrtulníku. Základem úprav klasického Land Roveru bylo vyházení prakticky všech prvků, které nebyly nezbytně potřebné. Z auta tak letěla třeba zadní sedadla a všechny karosářské panely byly nahrazeny lehčími a jednoduššími kusy.

Obrovskou výhodou nových karosářských dílů byla navíc snadná odmontovatelnost. Kompletně nastrojený Lightweight vážil stále 1202 kilogramů, což bylo přes limit. Idea byla taková, že se funkční auto a krabice s díly na nastrojení shodí zvlášť. Design byl tedy navržen výhradně s ohledem na účelovost a rychlou montáž v poli.

Dále byly standardní nápravy Land Roveru zúženy o 10 centimetrů, to zase kvůli převozu v letadle Armstrong Whitworth AW.650 Argosy, kam se měly dva Lightweighty na paletách vejít vedle sebe.

Po prvních prototypech z let 1965 až 1967 začala ostrá výroba v roce 1968. Zprvu se vyráběl Lightweight na základech Land Roveru Series IIa. K mání byla jak verze s palubním napětím 12 V, tak i varianta s 24 V, určená pro zabudování vysílačky. Generace IIa se vyráběla do roku 1972, přičemž jediná výraznější změna spočívala v přesunutí světel z mříže chladiče do blatníků.

Rok 1972 potom znamenal příchod Series III a tedy modernizaci. Land Rover si zachoval stále světla v blatnících a vypadal tedy stejně jako pozdější Series IIa, ovšem větší změny se odehrály uvnitř. Převodovka měla nyní synchronizované všechny rychlosti, dosavadní dynamo bylo nahrazeno alternátorem a změnilo se také několik ergonomických prvků v interiéru.

Series III Lightweight byl zároveň nabídnut armádám po světě. Britský Land Rover doručitelný vzduchem si objednaly státy jako třeba Belgie, Brunej, Guyana, Nizozemsko, Hong Kong, Indonésie nebo Sudán. V rámci výroby se také střídala různá konkrétní provedení. Některé vozy měly plátěnou střechu, některé pevnou, některé dostaly pod kapotu benzínové čtyřválce, některé potom dieselové.

Výroba odlehčeného Land Roveru Lightweight (občas přezdívaného Airportable, což odkazuje na možnost přesouvat jej vzduchem) pokračovala až do roku 1985, než byly vozy v armádě nahrazeny modernějšími Defendery. Ohledně toho, kolik kusů bylo vyrobeno, se zdroje rozchází. Někde se uvádí přibližně 18 000 vozů, někde potom konkrétní číslo 37 897.

Inspirace: Jalopnik.com